Putinovy ukrajinské čáry
Slavoj ŽižekRuská propaganda v obhajobě invaze na Ukrajinu přechází stále explicitněji do metafyzické roviny nesmiřitelného boje dobra a zla. Takový konflikt by ale nemohl skončit jinak než totálním vyhlazením nepřítele.
Občas poslouchám podcasty o tom, co se skrývá za nejznámějšími kouzelnickými triky, jako jsou skořápky, mentalismus nebo levitace. Při čtení posledních zpráv z Ruska mě napadlo, že se to velice podobá tomu, jak se ruské propagandě podařilo zdánlivě nemožné. Zdravému rozumu navzdory Kreml stále s vážnou tváří tvrdí, že útok na Ukrajinu byl aktem sebeobrany.
Víra v obraz nepřítele
Strategie většiny kouzelnických triků tkví v tom, že se snaží dosáhnout kýženého efektu a současně odvést pozornost diváků od toho, co se ve skutečnosti děje. Za nedávnými ruskými prohlášeními, jejichž jasným účelem je zvýšit regionální napětí kolem Ukrajiny, se skrývá stejný postup.
Ruská vláda nejprve schválila seznam celkem čtyřiceti sedmi zahraničních států a území, jejichž neoliberální postoje údajně ohrožují „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Země na seznamu jsou nyní oficiálně považovány za „nepřátelské státy“. Pryč je jakékoli předstírání podpory „multipolárního“ světa. Kdo nesdílí ruské hodnoty, je jednoduše nepřítel.