Zbrojní průmysl Severní Koreje se ukrajinské války účastní už několik let. Původní vojenská operace, která měla trvat velmi krátce — ne sice asi tři dny, o nichž mluvil v médiích ruský prezident Putin, ale jistě maximálně několik týdnů — se protáhla. A to natolik, že i Rusko, země s obrovskými zásobami zbraní a munice z dob Sovětského svazu, začalo zjišťovat, že vybavení nemá dostatek.

I proto se patrně ve druhé polovině roku 2022 ruské ministerstvo zahraničí obrátilo na spojence na mezinárodní scéně, nejčastěji se spekuluje o Íránu a právě Severní Koreji, dvěma zemích s relativně rozvinutým strojírenským a zbrojním průmyslem, s žádostí o dodávky zbraní. Obě země Rusku poskytují zejména dělostřeleckou munici, dále menší bojové systémy typu íránských dronů Šáhid, ale i větší, zejména raketovou techniku.

KLDR de facto ve válce s Ukrajinou

Naproti tomu Jižní Korea se až doposud držela stranou, oficiálním stanoviskem jihokorejské vlády bylo nedodávat na Ukrajinu smrtící zbraně. Občané Jižní Koreje dosud darovali tři miliony dolarů přímo ukrajinskému velvyslanectví v Soulu a soukromé osoby věnovaly ukrajinské armádě svůj vojenský materiál. Šlo o kevlarové přilby, neprůstřelné vesty, vojenské přikrývky, pouzdra na munici, lékárničky, chrániče kolen a loktů, plynové masky a podobně.

Dobře vybavená jihokorejská armáda se k dodávkám tohoto materiálu připojila od března 2022. Na Ukrajinu dodala ženijní vozidla včetně odminovacích strojů, vojenské potravinové dávky (Meal, Ready-to-Eat), vojenské stany nebo lékařské vybavení. Od roku 2022 zapůjčila Jižní Korea Spojeným státům přes půl milionu dělostřeleckých granátů ze svých zásob, čímž obešly striktní jihokorejské právo, zapovídající dodávání smrtící munice třetím stranám. USA munici obratem poslaly do Kyjeva.

Vše se zásadně změnilo s potvrzením účasti severokorejských vojáků na ukrajinském bojišti. Ačkoli zatím byly severokorejské jednotky spatřeny pouze v Kurském výběžku, který se nachází na území Ruska, podle aktuálních informací je několik severokorejských praporů rozmístěno podél celé tisícikilometrové fronty a je tedy jen otázkou času, než přijdou do západních médií důkazy o jejich nasazení na svrchovaném ukrajinském území.

Korejská lidově demokratická republika je tak v současné době de facto s Ukrajinou ve válečném stavu. Ani jedna ze zemí sice dle válečného práva válku nevyhlásila, ale jinak než jako válečný stav těžko nazvat situaci, kdy vojska jednoho státu aktivně působí na území jiného státu proti jeho zákonným ozbrojeným silám. Zaujala proto tvrdá reakce Jižní Koreje, která zjevně hodlá změnit svůj postoj k válce a patrně začne Ukrajině v odpovědi na angažmá svého severního souseda dodávat vlastní výzbroj.

Co může Jižní Korea Ukrajině poskytnout?

Je pravděpodobné, že Ukrajina obdrží v příštích týdnech a měsících dělostřeleckou munici a patrně také techniku. Výhodou jihokorejských dodávek je vysoký výkon jihokorejského obranného průmyslu, který je v současné době mnohem výkonnější než konkurence v Evropě nebo USA.

Pokud si odmyslíme nejmodernější techniku v podobě tanků K2 Black Panther, bojových letounů KF-21 nebo F/A-50, jsou pro Ukrajinu k dispozici zejména značné skladové zásoby starší americké techniky. V první řadě jde o několik set tanků M48 Patton, které byly výrazně modernizovány, zejména zvýšením ráže kanónu a vylepšením pozorovacího a zaměřovacího vybavení, dále pak o několik set obrněných transportérů M113 a K-200.

Velmi zajímavé by pro Ukrajinu mohly být dodávky bojových vozidel pěchoty BMP-3 a tanků T-80U, které Rusko poslalo do Jižní Koreje v devadesátých letech v rámci umoření bývalých sovětských dluhů. Korejská republika kromě toho disponuje stovkami a tisíci tažených houfnic, lehkých obrněných transportérů, minometů, starších typů protiletadlových systémů americké výroby — které by se hodily na boj proti dronům —, raketomety, taktickými balistickými raketami, transportními a bojovými vrtulníky a mnohou další technikou.

Specifickou podporou bojující Ukrajiny by mohla být zvláštní, řekněme špionážní podpora: přesvědčování severokorejských vojáků k dezerci, odposlechy severokorejské komunikace, odhadování pozic jednotek a samozřejmě vyslýchání případných zajatců. Tím vším může Jižní Korea v příštím období Ukrajině efektivně pomoci. Uvidíme, jestli se pomoc zastaví na této linii. Koneckonců Severní Korea ukázala cestu.