Ukrajina dva roky po invazi: zničena desetina domů, škody za biliony
Petr JedličkaVzdor vůči ruské invazi stál Ukrajince již bezmála sto tisíc životů. Suma materiálních škod se odhaduje na 3,5 bilionu korun, náklady na rekonstrukci na 11,6 bilionu. Nejviditelnějším pomníkem války zůstávají zcela zničená města.
Dva roky válčí již Ukrajinci s ruskými invazními silami. Následky jsou vidět takřka všude. Jelikož loňská ukrajinská protiofenzíva přinesla jen omezené zisky, okupují Rusové stále pětinu země. HDP se propadl také nejméně o pětinu a počet zabitých šplhá ke sto tisícům.
V každém koutu země jsou na hřbitovech vidět lesy vlajek označujících hroby padlých vojáků. A i když v nefrontových oblastech pokračuje dále všední život, válku připomínají i neustávající ruské raketové útoky.
Nejviditelnější připomínkou dvou let intenzivní války jsou nicméně východní města, přes něž prošly boje a která byla do velké míry zničena. Jako první potkal tento osud již v březnu 2022 Volnovachu, druhdy dvacetitisícové jihodonbaské město. Následoval čtyřicetitisícový Izjum na východě Charkovské oblasti.
V dubnu a květnu přišel na řadu přímořský Mariupol, jenž se po dlouhých bojích v Azovstalu stal legendou. Ruské orgány vozí dnes do města moskevské reportéry, aby vychválili nově vystavené bytové domy. Jak ovšem ukazují satelitní snímky, město je stále plné ruin.
Na začátku léta 2022 byly zničeny Popasna, Rubižne a Kreminna, a posléze i stotisícový Severodoněck. Po zbytek roku 2022 a různě velkou část loňska se bojovalo také o Bachmut, Avdijivku a Marjinku, a to s ještě násobně větší tvrdostí. Z každého z této trojice měst zbyly vskutku jen trosky.
Raketami jsou nad to po celou dobu ostřelovány zejména Kyjev, Cherson a Charkov — správní centra a největší města ve státě.
Podle aktualizovaných propočtů Kyiv School of Economics bylo na Ukrajině zatím zničeno či vážně poškozeno přibližně 250 tisíc obytných domů: 222 tisíc soukromých, 27 tisíc bytových a 526 kolejí či internátů. Souhrnně vzato byla v části země, do níž pronikla ruská armáda, zdevastována asi desetina domů. Celková způsobená škoda se zde odhaduje na 1,4 bilionu korun.
Vedle toho způsobila ruská invazní válka škody ve výši 865 miliard korun na infrastruktuře, 300,8 miliardy na průmyslových stavbách, 212 miliard v energetice a tak dále. Dohromady jde podle Kyiv School of Economics o sumu ve výši 155 miliard dolarů, tedy 3,5 bilionu korun. To je částka, která je o třetinu vyšší než suma všech výdajů posledního státního rozpočtu České republiky.
Světová banka aktuálně odhaduje náklady kompletní rekonstrukce a hospodářské obnovy Ukrajiny na 486 miliard dolarů (11,4 bilionu korun), a to za předpokladu, že by destrukce už dále nepokračovala. Oproti začátku minulého roku jde o částku vyšší o 75 miliard dolarů, tedy o 1,8 bilionu korun.
Ukrajinská vláda samotná nyní odhaduje náklady rekonstrukce na 540 miliard dolarů (12,7 bilionu korun) a předpokládá, že celý proces zabere deset let — opět za podmínky, že destrukce v dosavadní míře už nebude pokračovat.
Dle čerstvé zprávy Organizace pro migraci při OSN vyhnala ruská invaze v roce 2022 a následná válka z domovů celkem 14 milionů Ukrajinců. 4,5 milionu z nich se postupně vrátilo, 3,7 milionu žije v náhradním bydlení jinde v rámci Ukrajiny a 6,5 milionu zůstává v zahraničí.
Podle dat Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN potřebuje na 14,6 milionu Ukrajinců — tzn. 40 procent ukrajinské populace — aktuálně nějakou formu humanitární pomoci.
Dle v lednu publikovaného výzkumu plaformy Vox Ukraine by se nicméně šest z deseti Ukrajinců uprchlých do zahraničí rádo vrátilo v budoucnu zase zpátky.
Projekt mapující zničení měst na Ukrajině vznikl ve spolupráci satelitních novinářů z Vertical52 a ruského exilového média iStories. Pro identifikaci zničených objektů byla použita data z radaru ESA Sentinel-1. Data vizualizoval tým Tagesspiegel Innovation Lab. Investigaci publikují členové sítě Urban Journalism Network, jíž je Deník Referendum součástí.
Dva roky po zcela nepokryté agresi Ruska proti Ukrajině mohl prezident Pavel konstatovat: „Rusko přešlo do fáze, kdy převedlo ekonomiku na válečný provoz, a dnes dokáže vyrábět 150 tanků měsíčně, statisíce kusů munice měsíčně. Zatímco Evropská unie za dobu trvání války nevyrobila jediný nový tank."
Můžeme se divit, že lidé nehledí na válku prizmatem morálky? Že vývoj na frontě nevidí optimisticky? Že nemají (takovouto) demokracii ve vážnosti?
Švejkovo "to chce klid" nemáme sice Haškem zaznamenáno, ale zdá se být víc než pravděpodobné.
Ok, ryze faktografická zpráva (byť o předkládaných údajích - např. "bezmála s sto tisíc životů") lze na základě odhadů z jiných zdrojů důvodně pochybovat...
Ale co dál? V lednu psal autor o "skromějších letošních očekáváních". Nyní už se výhledu do budoucna raději úplně vyhnul. Přehlížet metaforického slona, či spíše v daném případě mamuta, v místnosti už by asi bylo příliš obtížné...
Opraveno:
Ok, ryze faktografická zpráva (byť o předkládaných údajích - např. "bezmála sto tisíc životů" - lze na základě odhadů z jiných zdrojů důvodně pochybovat)...
Ale co dál? V lednu psal autor o "skromějších letošních očekáváních". Nyní už se výhledu do budoucna raději úplně vyhnul. Přehlížet metaforického slona, či spíše v daném případě mamuta v místnosti už by asi bylo příliš obtížné...