Prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu na konci února vstoupila válka do další etapy. Aktuálně, respektive již od první poloviny února, probíhá nová ruská ofenzíva. K druhému březnovému týdnu se rýsuje konečné obklíčení Bachmutu. Na nejsevernější části fronty se evakuuje město Kupjansk.

Škoda by ale bylo skočit hned zase k analýzám nejčerstvějších pohybů na bojišti a nepřipomenout celek situace v kontextu. Vlastní první rok invaze jsme sice v DR pokryli už řadou bilančních textů. Ještě je ovšem záhodno přiblížit jevy a trendy, které spojují první rok s druhým, nastupujícím.

Právě nedávné výročí ostatně přineslo — vedle důležitých projevů a klasických ohlédnutí — množství cenných debat, interview a reportáží k danému tématu. Četné z nich byly nabyté fakty podstatnými nejen pro pochopení dosavadního vývoje, ale i pro odhad budoucího.

1) Z ruské strany vše hovoří pro pokračování války

I když se odhlédne od aktuální situace v poli, kde má dnes Rusko zase iniciativu, počítají jak ruská politika, tak společnost s pokračováním konfliktu. Na vlastní únorové výročí mluvil k tomuto tématu obsáhle sám Vladimir Putin. Příslušné pasáže z jeho hodinu a půl dlouhé řeči byly pojaty mimořádně vyhrocenou formou nepřipouštějící žádnou alternativu ke konečnému vojenskému vítězství.

Ještě více než v předchozích projevech zde Putin zdůrazňoval snahu kolektivního Západu rozbít a zničit Rusko, neonacistickou povahu vlády na Ukrajině, historické právo Ruska na ukrajinské území i odpovědnost protistrany za veškerou prolitou krev.

Zopakoval a podtrhl, že Rusko žádnou válku nezahájilo, že mu jde pouze o obranu, a to jednak etnických Rusů, které se snaží protivník na území Ukrajiny vyhladit, a jednak vlastního státu. Kdo čekal v projevu nějaký náznak pootevírání dveří k míru, nedočkal se. Kdo hledal možné náznaky kompromisu, nenašel je. Ruské vedení i nadále připravuje obyvatelstvo na dlouhé střetnutí.

„Z Putinových slov se úplně vytratil konec války. Mluví o tom, že situace je ekonomicky stabilní, že o vojáky bude postaráno, a tak dále, ale o konci nikoliv. Jako by to byla vše nová normalita, jako by vše mělo trvat už napořád. Je v tom něco až orwellovského,“ shrnul u kulatého stolu Deutsche Welle analytik Alexej Jusupov.

Vyzvednout v daném kontextu se ještě patří, že Putin v projevu zmínil specificky i „prioritu kulturního rozvoje Donbasu a Novoruska“, což je ruský historický pojem pro oblast celého jihu Ukrajiny při Černém moři, jež sahá od Donbasu přes Záporoží, Chersonsko, Mykolajivskou oblast a Oděskou oblast až po dnešní Moldavsko. A rovněž signifikantně ruský prezident slíbil, že každý voják dostane každý půlrok války (!) alespoň čtrnáct dní dovolené.

Když pak několik dní po výročí zaútočila skupina Rusů bojujících na ukrajinské straně na civilní cíle za ruskou hranicí, uvedl Putin, že šlo o „teroristický útok (…) právě toho typu lidí, co si dal za cíl připravit Rusy o jejich historickou paměť“. Provedli jej prý ukrajinští neonacisté a Rusko je rozdrtí.

2) Vytrvat sliboval i Biden, Západ však není jednolitý

Americký prezident Joe Biden pronesl při příležitost výročí také svou řeč, jakýsi pomyslný proti-projev. Učinil tak během návštěvy Polska, které předcházela jeho překvapivá demonstrační cesta přímo do Kyjeva — v moderních dějinách vůbec první návštěva prezidenta USA ve válečné zóně, kde nebojují američtí vojáci.

Biden ve výrazně kratší promluvě (cca dvacet minut) zdůraznil, že aliance seskupená za Ukrajinou je nejen pevná, ale i rozhodnutá vytrvat v její podpoře. Četní američtí představitelé nicméně v téže době v různých vyjádřeních ujišťovali, že „další výročí války už nikdo nechce“ a že konflikt „musí skončit diplomaticky“.

Mnozí pozorovatelé také připomněli, že tento rok se volí mimo jiné v Bulharsku a na Slovensku. A že je možné, že v těchto zemích nastoupí po volbách vlády se zahraniční politikou podobnou Orbánově v Maďarsku.

V Bruselu potom vlály 24. února u sídla Komise ukrajinské vlajky. V rozpravě nad obsahem nového sankčního balíčku se ovšem dotčené státy předháněly, kdo efektivněji zmírní omezení ruského exportu gumárenských výrobků nebo vytěžených diamantů.

3) Jaderné strašení se nejspíše vrátí

Vladimir Putin ohlásil v citovaném projevu také pozastavení ruského plnění dohody START — poslední dosud platné smlouvy Ruska a USA, jež omezuje počet strategických jaderných zbraní a umožňuje inspekce. Za oficiální důvod udal zprávy, že se USA chystají vyvíjet novou zbraň. Dle takřka všech expertů vyjadřujících se k tématu je ale pravý důvod jinde — nejspíše v záměru pracovat opět s pocitem jaderného ohrožení.

Taktiku tzv. jaderného strašení zkoušelo Rusko již dříve. Zvláště po loňských prázdninách plnila éter vyjádření o „všech otevřených možnostech“, o odhodlání hájit Rusko „všemi prostředky“ a  „neblafování“. Poté — po mobilizaci — se rétorika o něco zmírnila. Nyní se tedy zřejmě rýsuje další posun.

Znalci problematiky připomínají, že Rusko a USA kontrolují stále devadesát procent jaderných zbraní na světě. Rusko dohodu START přitom už loni porušovalo, když odmítalo součinnost americkým inspektorům. Podle posledního velvyslance USA v Moskvě Johna J. Sullivana také Rusko zastavilo jednání o nové úmluvě.

Experti uvádějí, že z krátkodobého hlediska není neplnění STARTu zase až takový problém. Případné jaderné zbraně trvá poměrně dlouho vyrobit a jejich eventuální rozmístění lze zjistit i jinak než inspekcemi, zvláště satelitním snímkováním. Už střednědobě ale zvyšuje absence dohledových mechanismů napětí.

Vladimir Putin sice v projevu slíbil, že Rusko bude limity ve smlouvě dodržovat dále i bez inspekcí. A zdůraznil také, že Rusko od dohody START neustupuje, pouze přerušuje plnění, byť v úmluvě samotné žádná taková možnost není. Dle Johna Sulivana i dalších lze však očekávat, že Rusko výhledově celý START vypoví a bude pracovat se souvisejícím pocitem ohrožení.

Mírnou naději lze spatřovat ve skutečnosti, že svůj aktuální test nové mezikontinentální rakety RS-28 Sarmat (Satan II) Rusko Spojeným státům přes všechno nahlásilo. Test mimochodem skončil neúspěšně, takže se o něm výroční projevy ani nezmiňovaly.

4) Ukrajince invaze semkla, jsou ale také unavení a traumatizovaní