Válka na Ukrajině po půl roce: jak vypadají oblasti, kde se bojuje nyní

Petr Jedlička

Ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou chersonskou ofenzívu. Bojuje se ovšem stále i jinde. Po čtyřech měsících přinášíme další díl orientačního průvodce po jednotlivých frontách, doplněný o fotografie lokalit.

Mapka zabraných a osvobozených území ke konci srpna se zvýrazněnými místy bojů (silné zelené kruhy): na severu oblast nad Charkovem a oblast kolem toku Doňce u Pečenizské přehrady; v centrální části tři donbaské fronty, totiž Slavjansk-Izjum, Siversk-Bachmut-Soledar a Doněcká příměstí; v jižní části pak sever Chersonské oblasti. Grafika ISW/DRGrafika ISW/DR

Dva měsíce po ruské invazi na Ukrajinu jsme zde v Deníku Referendum vydali exkurz s fotkami míst, kde se v příslušné době válčilo. Od té doby uplynuly další čtyři měsíce a situace vypadá v mnohém jinak. Válka stále pokračuje. Změnila se ale místa, jimiž prochází fronta, a s tím i — do určité míry — charakter válčení.

Záhodno je se tak k tématu vrátit. Místa, jejichž jména ve zprávách znějí odcizeně, si zaslouží spojit s konkrétními představami. Nový exkurz zároveň umožní zrekapitulovat, kam se situace v poli od konce dubna vyvinula.

Oblast na sever od Charkova

Druhé největší ukrajinské město Charkov (ukrajinsky Charkiv) leží přibližně třicet kilometrů pod ruskou hranicí. Jeho poloha, a také fakt, že jde o sídlo velikosti Prahy, udělala z Charkova cíl hned v prvních dnech invaze. Charkov se nakonec ubránil a v době publikace jarního exkurzu na konci dubna byla obležena už jen jeho předměstí.

Ještě na jaře se podařilo interventy vytlačit z oblasti zpátky až k hranici. V posledních měsících se nicméně Rusové snaží probít do původních pozic.

Rusko-ukrajinská hranice nad Charkovem připomíná rozhraní naší Vysočiny a jižních Čech. Foto NA, GE

Přímo na sever od Charkova se táhne mohutný téměř dvacet kilometrů dlouhý a pět kilometrů široký les Oľchova Balka, kam se před invazí jezdilo mimo jiné pozorovat divokou zvěř — zvláště muflony a sajgy tatarské.

Po asi dvanácti patnácti kilometrech severně od Charkova protíná tento les horizontálně silnice mezi Pytomnikem a Borščovou. Právě po ní — uprostřed lesa — vede dnes na konci srpna k Charkovu nejbližší fronta.

Ruské dělostřelectvo se zatím drží vesměs od fronty dále, a tak do vnitřních čtvrtí Charkova nedostřelí. Na město nicméně stále dopadají rakety.

Frontová linie dále na severozápad je zemědělská, ale mírně zvlněná, bez klasických ukrajinských lánů, zato s velkým počtem vodních nádrží — podobná jako u nás na rozhraní Vysočiny a jižních Čech. Na severovýchod od Charkova pak fronta přechází do stále mokřejších lesů a končí u rozlévajícího se toku Doňce, u severního konce Pečenizské přehrady.

Od Charkova na sever se táhne dvacet kilometrů dlouhý a pět kilometrů široký les Oľchova Balka, kam se před invazí jezdilo pozorovat divokou zvěř. Dnes vede přímo skrz něj fronta. Foto Serhij Lavinda, GE

Okolí Severního Doňce

Na jaře se v okolí Doňce válčilo na více místech: u Charkova u Čuhujivu směrem právě k Pečenizské přehradě, na východ od Izjumu kolem Svatohorského národního parku, a především v okolí Severodoněcku — z jedné i z druhé strany.

×