Ukrajina: dohoda o nouzovém vývozu obilí drží, lodí však není ani zdaleka dost
Petr JedličkaZatímco od ruské invaze do půle léta nevyplula z Ukrajiny žádná loď s obilím, nyní za srpen jich vyplulo už pětadvacet. Jenom na odvoz loňské sklizně by jich však bylo zapotřebí přes sedm set.
Bezmála měsíc uplynul od zprostředkovaného podpisu rusko-ukrajinské dohody o nouzovém odvozu obilovin. Obě strany se jí stále drží. Lodě s ukrajinským zrním plují z trojice dohodnutých černomořských přístavů určeným koridorem do Istanbulu a podstupují smluvené prohlídky. Ruská vojenská plavidla je přitom nechávají na pokoji.
Zatímco za pět měsíců tedy od ruské invaze — od 24. února do 24. července — neopustila ukrajinské přístavy žádná obilná loď, od podpisu dohody na konci července do 18. srpna jich odplulo celkem pětadvacet. V jejich útrobách bylo odvezeno více než 700 tisíc tun zrní, což odpovídá množství, které by zaplnilo nákladový prostor 28 tisíc kamionů i s přívěsy.
„V počátku se dohodu víceméně podařilo naplnit. Nyní jde o to, co bude dále,“ hlásil do středečního vysílání France 24 z Kyjeva Rob Parsons, šéf zahraničního zpravodajství stanice.
Dohoda o nouzovém exportu obilovin byla podepsána 22. července s plaností na 120 dní. V silech v ukrajinských přístavech je přitom dle různých zdrojů 20 až 25 milionů tun obilovin. Při současném tempu odvozu zmizí ze skladů lodní cestou asi jeden milion tun zrní za 30 dní.
Ukrajinské firmy sice využívají také železniční cestu a export po silnici (byť z části jen na transport do přístavů v Rumunsku). Těmito způsoby se vyváží nyní cca 2,5 milionu tun za měsíc. I tak je ale otázkou, zda se stihnou alespoň včas uvolnit skladovací prostory pro letošní sklizeň. Ta má být podle odhadů znalců kvůli válce jen dvoutřetinová, přesto se jedná o dalších 45 až 65 milionů tun, které bude zapotřebí přinejmenším uskladnit.
„Pětadvacet obilných lodí již z Ukrajiny odplulo, dvacet dalších se nyní nakládá nebo do přístavů míří. Jsme však na vrcholu pšeničné sezóny a export této komodity loděmi je i po uzavření dohody oproti minulému roku desetinový,“ shrnul pro PBS analytik trhů s potravinami Joseph Glauber.
Otázka důsledků
Dohodu o nouzovém odvozu obilí podepsaly Rusko a Ukrajina v červenci zrcadlově za zprostředkování Turecka a OSN. V tureckém Istanbulu sídlí i aparát, který naplňování dohody koordinuje. S určitými nadějemi se proto čekalo na návštěvu tureckého prezidenta Erdogana v ukrajinském Lvově, kam přijel tento čtvrtek spolu s generálním tajemníkem OSN Guterresem na pozvání prezidenta Zelenského. Kvůli akutní krizi v jaderné elektrárně v Záporoží se ovšem na schůzce o obilí nemluvilo tolik, jak se čekalo.
Jak připomínají v dané souvislosti snad všechny agentury, na ukrajinskou pšenici se čeká netrpělivě zejména ve třetím světě. Většina z lodí, jež zatím vypluly, mířila do zemí jako Turecko, Írán či Libanon. Pouze jedna — Brave Commander — zamířila do Džibuti, kde na ni čekají transporty OSN ze Somálska, Súdánu a Etiopie.
„Snad je to počátek návratu k normálnímu režimu. Patří se připomenout, že ukrajinské obilí loni nasytilo 400 milionů lidí po celém světě,“ uvedla při příležitosti cesty lodi Brave Commander Marianne Wardová z potravinového programu OSN pro Al-Džazíru.
Pětiměsíční výpadek ukrajinského exportu a snížení vývozu z Ruska zapříčinily — spolu se suchem a postcovidovými problémy — v řadě zemí strmý nárůst ceny mouky. Právě ve třetím světě přesahoval často i čtyřicet nebo padesát procent. Řada vlád proto cenu základních produktů z obilovin zastropovala. I tak ale například chleba v Africe podražil nejméně o pětinu.
Rusko a Ukrajina dohromady sytily před válkou čtyřicet procent africké poptávky po obilninách. Od červencového podpisu rusko-ukrajinské dohody klesly ceny pšenice na světových trzích o devět procent, výhled však zůstává nejistý. Krom války samotné jsou významným faktorem také ceny pohonných hmot, které teprve nyní v srpnu klesly na úroveň těsně před válkou.
Ukrajina samotná je čtvrtým největším exportérem obilovin na světě. Loni vyprodukovala 42 procent světové spotřeby slunečnicového oleje, 16 procent světové spotřeby kukuřice a devět procent světové spotřeby pšenice. Zemědělské produkty tvořily v roce 2021 41 procent veškerého ukrajinského exportu.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!
Při rešeršování textu jsem narazil i na tezi, že nějaký velký hlad celkově ve světě letos nehorzí, protože sklizeň obilovin na severní polokouli byla nadprůměrně dobrá. Ukrajinským výpadkem jsou postiženy jen ty země, které si nedokázali zajistit alternativní dodavatele -- třeba proto, že jsou chudé, nebo proto, že se v nich válčí --, a pak samozřejmě Ukrajina samotná, které zůstane zrní v silech. Ukrajinského výpadku ostatně využilo i samo Rusko, které vyváží zatím více, než se čekalo.
Nešlo by pane Jedličko prohodit pár slov o kondici ukrajinské ekonomiky jako celku?
Rusové neustále ve vnitrozemí ničí infrastrukturu i průmysl, spousta mužů narukovalo, spousta lidí uteklo za hranice...
O stavu ruské ekonomiky se dá něco seriózního sehnat, u ukrajinské nevím.
Pohledám... zatím jsem studoval jen nějaké materiály ohledně zemědělství, kde se pracovalo s tím třetinovým snížením výnosů, a kromě toho ale i s velkými problémy do budoucna -- na okupovaných územích - zejména u Chersonu - totiž sídlila řada firem, které obchodovaly s náhradními díly na kombajny a traktory. Ukrajinští zemědělci je mají už letos problém sehnat, a pokud se válka protáhne do dalšího roku, bude ještě hůř.
Další téma, o němž se hodně píše, je plyn. Ukrajina byla před válkou ze 70 proccent soběstačná. Jelikož vypadly východní podniky, měla by to teoreticky přes zimu zvládnout. Protože ale Rusové poničily stovky kilometrů rozvodné infrastruktury, je pravděpodobné, že bude na podzim žádat o nouzové dodávky plynu ze Západu, jež bude mít sám málo...
Jinak ještě k perspektivě té lodní situace: Ukrajinci teď doufají, že se jim příští měsíc podaří odvoz obilí objemově ztrojnásobit, tedy zvýšit z jednoho milionu tun na tři. Pokud by to dokázali, a pokud by zároveň fungovaly dál i dosavadní přepravní trasy po silnici, po železnici a skrze rumunské přístavy na Dunaji, mouhou vyvážet 5,5 milionu tun za měsíc a ten export minulé sklizně ještě do zimy dát.
Tady je, pane Morbicere, něco k té Ukrajině...
As prices soar in Ukraine, war adds economic havoc to the human toll
Updated: July 26, 2022
Očekává se, že ekonomika letos poklesne o více než jednu třetinu a vláda varovala, že kvůli válce čelí fiskálnímu schodku přes 5 miliard dolarů měsíčně. Ukrajina se minulý týden jen o vlásek vyhnula státnímu bankrotu.
Ceny zde vyskočily o více než 21 % oproti předchozímu roku, což je jedna z nejvyšších hodnot na kontinentu, protože ruské útoky na kritickou infrastrukturu a ruská okupace hlavních průmyslových a zemědělských oblastí na jihovýchodě zasévají chaos do dodavatelských řetězců.
Ceny pohonných hmot vzrostly o 90 % oproti předchozímu roku, zatímco ceny potravin vzrostly o více než 35 %, uvádí Národní banka Ukrajiny.
Přestože mezinárodní instituce poskytly Ukrajině finanční pomoc ve výši téměř 13 miliard dolarů, centrální banka devalvovala hřivnu o 25 % vůči US dolaru na odvrácení finanční krize – krok, který ještě více prodraží mnoho zboží.
Válka nejvýrazněji zvedla ceny potravin. Takzvaný borščský index, který měří náklady na suroviny používané k výrobě ukrajinského národního jídla, vzrostl v červnu oproti loňskému roku o 43 %. Ruská okupace bohatých zemědělských oblastí zpozdila sklizeň řepy – klíčové složky boršče – a další zeleniny, což téměř ztrojnásobilo náklady na některé produkty.
P.s.
Aktuální dohoda o vývozu obilí (a snad i dalších komodit) zřejmě může situaci Ukrajiny do jisté míry zlepšit.
54 let od okupace naší vlasti, Československa, je myslím namístě, ocenit, že Ukrajina se agresi již půl roku brání. Moskva si letošní svůj zločinný podnik představovala mnohem podobněji onomu prvně zmíněnému. Nikterak ji to ovšem neospravedlňuje.
Ano, a myslím, že je celkem v obecném povědomí, že za války jsou na životní úroveň a na ekonomiku trochu jiná měřítka než v dobách míru.
Díky pane Václavů, mrknu na to. Z toho, co jste z toho vytáhl, to vypadá na zlou, ale nikoliv fatální situaci. Doufejme.
Ale pořád to jde špatným směrem. Rusové na jih přesouvají jednotky nejen z Donbasu, kde je v členitější krajině složitý postup, ale už jim postupně nabíhají i jednotky žoldáků posbírané na východ od Volhy. Nic jiného než žoldáci to nejsou, jdou bojovat pro prachy. Ukrajinci se ten příval snaží zastavit akcemi v zázemí, ale začíná to spíš vypadat na ruskou ofenzívu, která by měla dojít až k Dněstru .......... a pak na sever???
Divím se, že pan Jedlička na dění nereaguje obvyklým článkem.
Zkrátka ještě pořád je nedokázali zastavit. Není to dobrý. Ale i Ukrajina posiluje, tak doufejme, že se to brzy ukáže...
Je to tak, pane Morbicere. Hospodářská situace Ukrajiny není dobrá. Zda bude v následujících měsících více nebo méně špatná, to bude zřejmě velkou měrou záviset na ochotě západu nadále Ukrajinu ekonomicky i vojensky podporovat.