Válka na Ukrajině v průběhu srpna: vše se zpomalilo, nic však neskončilo

Petr Jedlička

V šestém měsíci ruské invaze se válčilo s menší intenzitou a také méně umíralo. Fronta se přesto hýbala. Velkým tématem byly raketové útoky, a to nově i ukrajinské. Ukrajina sehnala nové zbraně a Rusko další tisíce vojáků.

Ukrajinské houfnice u Charkova. Dvacetikilometrový perimetr okolo města bez ruských jednotek stále drží. Foto Ihor Thačev, AFP

Již šestý měsíc uplynul od ruské invaze na Ukrajinu a v zemi se stále bojuje. Na rozdíl od minulých měsíců se ale vše jako by zpomalilo. Na frontách, kde v květnučervnu umíralo v průměru dvě stě Ukrajinců každý den, umíralo teď v srpnu dvacet až třicet vojáků denně. Tam, kde ruská armáda útočila přes řeky a dobývala i větší města, postupovala nyní přibližně od poloviny července tempem jeden kilometr za týden.

Konkrétně posunuli Rusové frontu o několik kilometrů nad Charkovem a na severozápad od Izjumu překročili Doněc u Nové Husarivky, kde se doposud nebojovalo. Naopak na starých válčištích pod Izjumem postoupili podobně Ukrajinci.

Na východní části severodonbaské fronty se bojovalo stejně jako před měsícem poblíž linie Siversk — Bachmut — Soledar, na rozdíl od července pouze o něco blíž k jádru těchto sídel.

Na středodonbaské frontě ožily boje na vylidněných příměstích Doněcku známých notoricky z let 2014 a 2015: Marinky, Krasnohorivky, Avdijky či Novobachmutivky. Rusové zde místy frontu prolomili, s výjimkou vesnice Pisky poblíž proslulého doněckého letiště ovšem nikde ne zásadně.

Na jihodonbaské frontě kolem měst Vuhledat a Velká Novosilka zůstala situace takřka beze změn. Ještě menší pohyb pak vykázala záporožská fronta.

V Chersonské oblasti postupovaly drobně obě strany: ukrajinská rozšířila předmostí u Lozoveho za řekou Inhulec, ruská podnikla dílčí výpady směrem na severozápad na Mykolajivku a Blahodnatné.

Severodonbaská fronta. Zatímco západní obrana Slavjansku stále drží, na východní části fronty u měst Bachmut a Soledar Rusové stále pomalu postupují. Grafika MilitaryLand.net

Ukrajinská strana vysvětluje zpomalení války účinností vlastní obrany. Ruská strana hovoří o důslednějším ohledu na civilisty. Civilisté nicméně umírali i v srpnu. Před válkou sedmdesátitisícový Bachmut dobývá ruská armáda podobnou taktikou jako před dvěma měsíci Severodoněck, tedy soustavnou dělostřelbou.

Neustávají ani raketové útoky na civilní cíle, jako 24. srpna na nádraží v Čaplynem, v jehož důsledku zemřelo už pětadvacet lidí. Časté bylo v srpnu též raketové ostřelování přístavního města Mykolajiv.

To, co se při pohledu na ukrajinskou mapu může jevit jako statický zákopový klinč, bylo však ve skutečnosti i v srpnu dynamickou válkou. Jak uvádějí pozorovatelé z Institute for the Study of War (ISW) ve svém pravidelném monitoringu: „Jediným dnem, kdy ani jedna ze stran neohlásila nějaký územní zisk, byl 18. srpen (…) Šlo o první takový den od 6. července.“

Ukrajincům se podařilo 9. srpna zaútočit průraznými střelami na leteckou základnu Saki na anektovaném Krymu. Ruští turisté začali v panice opouštět poloostrov. Přes Kerčský most přejelo do Ruska v jeden den přes 38 tisíc aut. Foto via GirkinGirkin, Twitter

Otázka chersonské ofenzívy

Při obecnějším pohledu na válečnou situaci lze konstatovat, že Charkov si udržel i v srpnu svůj dvacetikilometrový perimert vyčištěný od útočníků na konci jara. Na severním Donbase zjevně získal prioritu Bachmut před Slavjanskem. Západní obrannou linii Dolyna — Bohorodyčne nejenže Rusové neprolomili, ale museli od ní ustoupit asi o deset kilometrů nazpět k Izjumu. Zároveň byly zlikvidovány všechny pokusy o obchvat Slavjansku ze západu, od městečka Barvinkove.

V Chersonské oblasti se mluvilo v podstatě celý měsíc o brzké protiofenzívě, bojovalo se ale jen kolem řeky Inhulec a střílely rakety na důležitou infrastrukturu v týlu: mosty, ruské muniční sklady i leteckou základnu.

Jak přibližuje britský generál ve výslužbě Francis Dannatt pro Times Radio, každá podobná ofenzíva se musí skládat z hloubkových operací, čelních operací a týlových operací. Útoky dalekonosným raketovým dělostřelectvem na mosty či letecké základny za frontou jsou typické hloubkové operace. Čelní operace přicházívají po nich.

Přesto je otázkou, zda to bude i aktuální chersonský případ. Poničení mostů přes mohutný tok řeky Dněpr na jednu stranu odřízlo v oblasti asi dvacet tisíc ruských vojáků, které je nyní obtížné zásobovat. Žádoucí se též jeví, aby ukrajinské síly získaly zpátky co největší území ještě před očekávanými kvazi-referendy o odtržení plánovanými asi na polovinu září.

Na druhou stranu Ukrajina stále nemá v oblasti dost klasické artilérie ani tanků. A o chersonské protiofenzívě se navíc mluví tak dlouho, že se okupační jednotky stihly již důsledně opevnit a předzásobit.

V Chersonské oblasti se bojuje stále převážně v okolí řeky Inhulec, kde Ukrajinci rozšiřují dobyté předmostí u Lozoveho. Ukrajinské raketové dělostřelectvo zde zároveň v poslední době poničilo všechny velké mosty přes Dněpr. Grafika MilitaryLand.net

Co čekat dále

V podstatě žádný z analytiků nepochybuje, že válka bude pokračovat nejméně do podzimních plískanic. Ukrajina obdržela v posledním měsíci další těžké zbraně jako například německé salvové raketomety Mars II. USA ohlásily doposud nejobjemnější balík pomoci ve výši tří miliard dolarů.

Z Ruska zároveň přicházely v červenci i v srpnu takřka každý den zprávy o formování nových dobrovolnických batalionů, tu v Omsku, tu v Samaře, tu v Murmansku či Novosibirsku. Úmysl bojovat dále i po „osvobození Donbasu“ potvrdil už i Sergej Lavrov, letitý ministr zahraničí. Ukrajinská vláda mluví zase už od začátku léta soustavně o tom, že válka skončí až osvobozením celého území.

Značný, leč blíže neurčený počet ukrajinských vojáků se již od jara cvičí v Británii, Německu, Rumunsku i USA v ovládání sofistikovanější západní techniky. Rusko se zase podle všeho dohodlo s Íránem na používání jeho dronů, a to výměnou za zácvik pilotů na letounech Su-35. Různě po světě verbuje Moskva také nové žoldnéře.

Ukrajina obdržela v posledním měsíci další těžké zbraně jako například německé salvové raketomety Mars II. Foto MilitarylLeak.com

Velkou neznámou zůstává vývoj v obří jaderné elektrárně Enerhodar, kterou již od jara ovládají Rusové; od července ji ale také využívají jako muniční sklad a i v dalších ohledech se v ní chovají rizikově. V zákulisí se aktuálně jedná o misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která by situaci na místě zhodnotila. Přímo i nepřímo pokračují také rozhovory o rozšíření červencové dohody o nouzovém exportu obilí.

Taktéž rozličné názory panují na otázku poměrů v okupovaných územích a jejich budoucnosti. Některé zprávy hovoří o četných aktivitách partyzánských skupin a malé ochotě jakkoliv kolaborovat, ba dokonce o únosech ukrajinských dětí do Ruska. Jiné naopak o čilých opravách infrastruktury, velkém zájmu o rozdávané ruské pasy a dokonce o službu v proruských jednotkách.

Rusko a proruské síly nevykonávají na každý pád v zabrané části Chersonska, jižního Donbasu či Záporoží nějakou standardní vojenskou správu. V čele administrativ stojí již plně instalované proruské entity, jež podepisují závazné hospodářské i bezpečnostní dohody, organizují oslavy osvobození Ruskem a vedou kampaně před chystanou anexí.

advertisment
Diskuse

Myslím, že Putin bude ještě chtít do zimy nějaký výraznější postup své armády, protože kdyby měli takhle zazimovat, je to vzhledem k prvotním cílům skutečný debakl. Nijak to sice jeho ani režim neohrozí, ale namlouvat si, že jde všechno jak má, nebude mimo veřejnost možné. Bude ho to rozežírat jako kyselina. Už teď je podle mě vzteky bez sebe a u těchle typů to znamená jediné -- ještě víc zabíjení a ještě víc destrukce...

JP
August 28, 2022 v 9.52

Což o to, Putin sám by toho chtěl dozajista hodně. Jenže - realita hovoří proti. Rusové nemají potenciál na to aby někde dosáhli nějakého zásadního průlomu. Za své mrtvé a zraněné vojáky shánějí zoufale náhradu, odsouzeným vrahům slibují svobodu když půjdou na půl roku na frontu.

V současné chvíli se vytvořila naprosto patová situace, kdy žádná ze stran nemá sílu na nějakou rozhodující ofenzivu. Jediná otázka je jestli si Ukrajinci časem tuto schopnost vybudují, s pomocí západní techniky. Ale do konce tohoto roku to téměř určitě ještě nebude, na to je přísun západní techniky příliš pomalý. Respektive Ukrajinci mají příliš málo tanků, a stále i příliš málo dělostřelectva.

Spíše bude důležité sledovat, jakým způsobem se budou projevovat západní sankce na ruské ekonomice, a tedy i na životní úrovni ruského obyvatelstva. Právě někdy v této době měla podle původních odhadů přijít ta hranice, za kterou by tyto sankce teprve měly začít rozvíjet svůj plný potenciál. Jsou určité signály, že přinejmenším v určitých sektorech začínají už skutečné problémy, například v letectví už došly zásoby náhradních dílů. Ještě nějaký čas bude možno "kanibalizovat" určitou část odstavených letadel; ale až i tento zdroj bude vyčerpán, pak by se ruská letecká doprava mohla opravdu dostat do masivních potíží.

Do velkých problémů se řítí ruské zbrojovky. Státu jsou donuceny prodávat za náklady, takže je nad vodou drží export. A pokud vím, po událostech na Ukrajině jim začali partneři vypovídat objednávky.

Třeba raketové systémy země - vzduch -- Rusové tvrdili, že pokud postaví vícenásobný systém, neprojde nic. Dokáží prý sestřelovat vše od helikoptér, přes stíhačky, až po rakety a drony. Ukrajinská realita ukázala celému světu, že ani náhodou.

JP
August 29, 2022 v 12.22

Což o to, Rusko své zbrojovky docela určitě nenechá padnout jenom pro nedostatek peněz. V případě potřeby jim prostě bude platit víc. Ale opravdu dramatickým problémem pro ruské zbrojovky je konec přísunu technologicky vyspělých čipů západní provenience. Bez nich Rusové dokáží - obrazně řečeno - vyrábět jenom rakety pro kaťuše, někde na úrovni sovětských dob. Zkrátka, pouze "hloupou" munici, kdy na eliminování jednoho cíle je zapotřebí mnohonásobně větší množství munice, nežli s "chytrou" municí dejme tomu natolik populárních HIMARSů.

Právě proto nyní musejí Rusové přeprogramovávat své protivzdušné SS-300 na rakety proti pozemním cílům, protože ty už jim došly, respektive právě docházejí.

Co se účinnosti ruské protiletadlové obrany týče: to je asi ten samý případ jako s potopeným raketovým křižníkem "Moskva". Ten měl být také nezasažitelný (díky vlastní protiraketové obraně) nepřátelskými raketami. Totiž: on tu svou protiraketovou obranu bezpochyby měl, a ta zřejmě v cvičných podmínkách také fungovala. Jenže v podmínkách "horké" války může být spousta věcí najednou zcela jinak, protivník také není žádný amatér a zná možnosti, jak tuto obranu vyšachovat, například vysláním většího počtu (klamných) střel, které ve svém součtu protiraketovou/protivzdušnou obranu zahltí, čímž dramaticky klesá její účinnost.

Ovšem zrovna o účinnosti ruské protivzdušné obrany toho moc nevíme, o operacích ukrajinského letectva je zveřejňováno jenom naprosté minimum zpráv. Nějaké ukrajinské letouny ovšem ruská protivzdušná obrana docela jistě sestřelila. Drony: tam je všeobecně problém, že ty je možno jenom velmi obtížně detekovat, a tedy i sestřelit. Ukrajinské střely (rakety?) které zřejmě zasáhly cíle na Krymu, aniž by je ruská protivzdušná obrana dokázala eliminovat: proslýchalo se, že i tady Ukrajinci použili rakety (ať už vlastní či západní provenience), které lze díky jejich letové dráze jenom velmi obtížně detekovat. O tom se ale něco bližšího zřejmě dozvíme až po skončení války.

IV
September 1, 2022 v 8.9

"Velkou neznámou zůstává vývoj v obří jaderné elektrárně Enerhodar, kterou již od jara ovládají Rusové; od července ji ale také využívají jako muniční sklad a i v dalších ohledech se v ní chovají rizikově."

Tak si říkám, jestli je to autocenzura nebo autor opravdu už nemá nic, co by ještě mohl říct podstatného na téma Enegodar a rizikové chování...

IV
September 3, 2022 v 21.22

S pozoruhodným názorem přišel Libor Dvořák (kterého bychom asi těžko mohli obvinit z nějaké "putinofilie") ve svém komentáři na ČRo+. Elektrárnu prý pravděpodobně ostřelují obě strany. (Pozn. I.V.: Možná dokonce tyto útoky vzájemně koordinují pro dosažení většího ničivého efektu... ;-). Taková událost by zřejmě vstoupila do dějin vojenství jako naprostý unikát...

https://www.mujrozhlas.cz/nazory-argumenty/libor-dvorak-jak-dopadne-boj-o-zaporozskou-jadernou-elektrarnu

JP
September 4, 2022 v 11.16

Že by "obě strany koordinovaly své ostřelování jaderné elektrárny" je fantasmagorický nesmysl.

Že by Ukrajinci cíleně ostřelovali svou vlastní elektrárnu (když by navíc případným jaderným spadem bylo ohroženo v první řadě její vlastní obyvatelstvo, její vlastní území) se jeví značně nepravděpodobným. Zatímco Rusové mají samozřejmě zájem na tom, aby Ukrajincům mohli vypnout jeden z největších energetických zdrojů.

IV
September 4, 2022 v 15.20

"... (když by navíc případným jaderným spadem bylo ohroženo v první řadě její vlastní obyvatelstvo, její vlastní území)..."

Tohle, pane Poláčku, ale platí pro obě strany, čímž se tento argument jaksi neutralizuje... Rusové si určitě také velmi nepřejí radioaktivní zamoření území pod jejich kontrolou. Ten, kdo na elektrárnu útočí, tedy zřejmě nepočítá s tím, že by nějakému většímu zamoření mělo dojít. Tuto možnost ale asi bere jako "přijatelné riziko" vzhledem ke svým skutečným cílům...

PK
September 4, 2022 v 17.20

Nějak nerozumím předmětu debaty , proč by si Rusové měli ostřelovat svou vlastní elektrárnu? :-)

JP
September 5, 2022 v 11.23

Ani Rusové samozřejmě nemají v úmyslu jadernou elektrárnu rozbombardovat úplně. Jde o to že tato elektrárna je ve velké míře stále ještě ukrajinská; to jest stále ještě dodává proud (také) do území Ukrajiny. Rusové tedy mohou mít zájem provoz elektrárny zastavit, aby Ukrajinu poškodili. Ovšem, elektrárna dodává proud i na území nyní ovládané Rusy; ale je možné že Rusové tento výpadek mohou kompenzovat z vlastních zdrojů.

Tím netvrdím že je tomu zrovna a právě tak (z které strany vychází střelba opravdu nevím); jenom poukazuji na to že Rusové by na zastavení provozu jaderné elektrárny mohli mít mnohem větší zájem nežli Ukrajinci.

IV
September 6, 2022 v 21.53

Pokud by, pane Poláčku, Rusové opravdu chtěli elektrárnu zastavit (resp. odříznout Ukrajinu od dodávky proudu z této elektrárny), tak udělat to pomocí ostřelování by byl asi ten nejhloupější možný způsob...

+ Další komentáře