Válka na Ukrajině v půli července: teď půjde o Bachmut, Slavjansk a cíle na jihu

Petr Jedlička

Po vyklizení lysyčanského kotle se fronta posunula dále na západ. Pohyb jednotek je přitom patrný i na jihu Ukrajiny. V hodnoceních dosavadní — donbaské — fáze bojů se znalci rozcházejí. Shodnou se ovšem, že válka potrvá nejméně do podzimu.

Posádka ukrajinského tanku v lesích okolo řeky Doněc na severním Donbase. Hlavní oblastní tok tvoří stále jednu z frontových linií. Foto Miguel Medina, AFP

Již čtyři a půl měsíce trvá válka na Ukrajině započatá ruským vpádem 24. února. A jak se zdá, jen tak neskončí. Ruským silám se podařilo v posledním měsíci dobýt Severodoněck na východě země, obléhaný od poloviny května — Ukrajinci potvrdili jeho konečnou ztrátu 25. června. Sousední Lysyčansk byl přitom vyklizen jen týden poté. Obránci se stáhli z prostoru celého lysyčanského kotle, kterému hrozilo kvůli klešťovému postupu Rusů odříznutí.

Fronta v severovýchodním cípu Donbasu probíhá nyní v zásadě po staré správní hranici Luhanské oblasti, tedy zhruba pět až sedm kilometrů na východ od železniční tratě Siversk — Bachmut — Soledar. V severozápadním cípu pak Rusové stále útočí na linii Dolyna — Bohorodične u Slavjansku, ostřelovanou už od konce května. Nově byl ale zaznamenán další pokus o obchvat úderem na vesnice Kurulka a Paškove na jih od Izjumu.

Fronta na severním Donbase k 13. červenci. Zelená čára označuje linii, z níž se posunula od 14. května. Oranžové čáry pak místa nejintenzivnějších bojů. Grafika MilitaryLand.net/DR

I když od vyklizení Lysyčansku 3. července se intenzita bojů v oblasti snížila, nikdo nepochybuje, že jde jen o přechodný stav. Vladimir Putin sám v posledním projevu nařídil pokračování „speciální operace“ poté, co si vojáci odpočinou. Dalekonosné zbraně přitom pálí do oblasti dále.

Velké přesuny jednotek byly zaznamenány také na záporožské frontě východně od Melitopolu a u Nižného Novgorodu přímo v Rusku, kde se zřejmě formuje nová bojová skupina.

Ukrajinské vedení naopak ohlásilo novou protiofenzívu v Chersonské oblasti na jihozápadě země (zatím dále nespecifikovanou) a záměr vybudovat milionovou armádu, která dobude okupované oblasti na jihu zpět.

Nové boje se tedy očekávají zejména právě v těchto lokalitách: na severním Donbase na obou frontách a u strategických cílů na jihu.

V podstatě bez přestávky se kromě toho stále válčí i v okolí Charkova, druhého největšího ukrajinského města ležícího kousek za ruskou hranicí. Vedle pozemních operací přitom též pokračují raketové útoky na velké vzdálenosti, zasahující i civilní cíle.

Pozornost médií celého světa si v této souvislosti získalo 27. června zničení nákupního centra v Kremenčuku s dvaceti obětmi a nyní 9. července zásah paneláku ve městečku Časiv Jar. Zde bylo do středy 13. července v troskách nalezeno 45 těl.

Celková situace a co čekat dále

Mezi zasvěcenými pozorovateli se vede už několik týdnů debata, jak vlastně poslední vývoj války hodnotit a co z něj vyvozovat. U první fáze války — od data invaze do začátku dubna — byl závěr jednoznačný: Rusové přecenili své síly a podcenili ty ukrajinské, prohráli bitvu o Charkov i o Kyjev a svou silovou převahu dokázali zužitkovat pouze na jihu. S druhou (tzv. donbaskou) fází, která trvá od poloviny dubna doposud, je to složitější: válka se stala více poziční a dělostřeleckou, Rusové v ní mají větší ztráty, ale zároveň i ohromnou převahu a pořád postupují.

Jedna část účastníků debaty staví teď do popředí ukrajinskou taktiku „chytrých ústupů“, která umožňuje šetřit síly a uplatnit je tam, kde jsou nejúčinnější. Jiná upozorňuje na efektivní využívání nových sofistikovaných zbraní dodaných ze Západu. Třetí zdůrazňuje zase enormní výši ruských ztrát, sílící aktivity ukrajinských partyzánů anebo ruské potíže se sháněním nových vojáků, jež vedou například k nasazování kriminálníků i důchodců, či na potíže s formováním kolaborantských vlád na zabraném území, do nichž nikdo moc nechce.

Vedle toho se ovšem připomíná ohromná náročnost vedení současné války, pro níž má Rusko daleko větší rezervy, absence větších vojenských vítězství ukrajinské strany z posledních měsíců, které by naznačovaly, že se dosavadní trend obrátí, či přeceňování významu sofistikovaných západních zbraní. Hojně oslavovaných amerických salvových raketometů HIMARS by měli mít Ukrajinci například všehovšudy dvanáct, moderních francouzských houfnic Caesar pak osmnáct. Ani u jedné z těchto zbraní přitom nebyla ukrajinská obsluha plně vycvičena v jejich používání a údržbě.

Oslavovaný raketoment M142 HIMARS dodaný z USA. Foto 3dmardivcommstrat, WmC

Během intenzivnějších červnových bojů bylo ruské dělostřelectvo schopno vypálit dvacet až šedesát tisíc raket a dělostřeleckých granátů za den; ukrajinské přibližně šestkrát méně. Pro srovnání: armáda ČR má ve všech skladech dohromady právě šedesát tisíc dělostřeleckých granátů.

Bránící se strana se snaží v posledních týdnech reagovat zintenzivněním útoků na muniční sklady. Poměr v možnostech obou armád při vedení daného typu války je ale nelítostný.

Podle některých analytiků je třeba mít trpělivost. Přípravy na nějakou novu letní ukrajinskou ofenzívu na jihu běží — vede se debata, zda bude primárně jen vázat část ruských sil, nebo bude mít větší ambice. Několik tisíc ukrajinských vojáků se také už týdny v Británii, Polsku, USA a Německu učí, jak zacházet se slíbenou nejnovější technikou. Závazky západních zemí na dodávky zbraní, peněz i munice jsou jasné minimálně do podzimu.

Není zatím zřejmé, zda Rusko odstřihne už nyní v létě Německo od plynu, jak se o tom mluví v souvislosti s aktuální údržbovou odstávkou energovodu Nord Stream 1. Sporné jsou také účinky západních sankcí, které by měly na Rusko dopadat plnou silou právě až s koncem léta. Shoda mezi analytiky ovšem panuje na jednom: každý z relevantních aktérů dnes počítá, že válka potrvá nejméně do podzimu, spíše však do zimy nebo ještě déle.

Velkou neznámou zde přitom ještě ztělesňují ruské plány na anexi dosud zabraných oblastí — ví se, že se na daný krok Rusko připravuje a že na okupovaných územích plánuje uspořádat tematické plebiscity; není však jasné kdy ani s jakými všemi důsledky.

Ukrajinci v okupovaných oblastech si mohou již dnes žádat o občanství Ruské federace ve zjednodušeném režimu — takovém, jaký do jara platil jen pro obyvatele separatistických republik. Dále se množí informace, že v Chersonské oblasti dostávají Ukrajinci výměnou za přijetí ruského pasu 10 tisíc rublů a potravinové balíčky.

Ruských vojáků bojuje na Ukrajině podle průměrných odhadů 150 tisíc. Největší tíhu nesou však jednotky z okrajových regionů, což je i jeden z důvodů, proč většinová ruská společnost tažení zatím podporuje. Foto Igor Tkachov, AFP

Bilance ztrát a další důsledky

Říci objektivně, o kolik mužů a žen přišla ta která strana, aktuálně nelze — sami ukrajinští nejvyšší představitelé v červnu uváděli, že na Donbase umírá tu až sto lidí denně, tu až sedm set lidí denně. V průměru se ale ukrajinské ztráty odhadují na dvacet až pětatřicet tisíc, ruské pak na třicet až padesát tisíc.

Do zahraniční odešlo od počátku konfliktu dle červencových počtů OSN 5,2 milionů Ukrajinců, převážně ženy a děti. Některé oblasti se kvůli válce zcela vylidnily — například v Doněcké oblasti zůstala podle tamního guvernéra méně něž pětina původní populace, celkově přibližně 320 tisíc lidí. V okupovaných i stále svobodných městech jsou k vidění četné plakáty prosící o informace o ztracených osobách. Jen ukrajinská armáda jich ze svých řad eviduje přes sedm tisíc.

Velkými tématy jsou dále jídlo a zásobování. Na ukrajinské straně pomáhá s těmito záležitostmi síť neziskovek, která po invazi vznikla. Zvláště v pevnostních městech plných vojáků, jako je aktuálně Kramatrosk a Slavjansk, je její pomoc klíčová. Na Ruskem okupovaných územích je možné získat jednoduché jídlo typu ovesné kaše za účast na veřejných pracích, jako je odklízení trosek, nedostatek je zde však podle všeho palčivější.

Větší rozhovory o příměří se aktuálně nevedou, neboť Ukrajinci se nechtějí vzdát žádného ze zabraných území. Stále se ale jedná za zprostředkování Turecka a OSN o zajištění vývozu zrní z ukrajinských polí.

Mezi senátory v USA zesílila v posledních týdnech debata, zda Rusko neprohlásit v souvislosti s útoky v Kremenčku a Časiv Jaru za stát podporující terorismus. Z pohledu USA a státy s nimi provázanými by se pak na Ruskou federaci vztahovala podobná omezení jako na Írán či KLDR. Rusko samotné všechna obvinění z útoků na civilní cíle odmítá, a to i tváří v tvář nesporným důkazům.

Zvláště v Pobaltí se také řeší otázka pozemní blokády kaliningradské exklávy. Není zatím zřejmé, do jaké míry jde o silově-diplomatickou páku či jaké jiné cíle Litva a další země tímto opatřením sledují.

advertisment
advertisment
Diskuse
IV
July 14, 2022 v 19.20

"...Rusové v ní mají větší ztráty, ale zároveň i ohromnou převahu zhruba sedm k jedné a pořád postupují."

Právě vzhledem té k "ohromné převaze" a současnému způsobu boje ruské armády je to v této fázi války dost nepravděpodobné. Obávám se, že by to autor těžko mohl doložit z nějakých hodnověrných zdrojů (což samozřejmě nejsou oficiální prohlášení zúčastněných stran).

July 14, 2022 v 22.36

Komplexní přehledy, resp. odhady ztrát, publikují, pokud vím, jen čtyři zdroje: ukrajinské ministerstvo obrany, britské ústředí tajných služeb, americká CIA ruské ministerstvo obrany. OSN řeší jen civilisty. Já mám tendenci držet se britských zpráv, v předchozích fázích války se totiž ukázaly jako nejpřesnější.

JP
July 15, 2022 v 9.33

Co je na celé záležitosti dost podivné, je veřejné ohlášení ukrajinského vojenského zahájení velké ofenzivy v chersonské oblasti. Z čistě vojenského hlediska předem prozradit nepříteli, kudy se povede příští ofenziva, je naprostý nesmysl, fakticky prozrazení vojenského tajemství.

Pokud jako nepravděpodobnou alternativu vyloučíme naprostý diletantismus ukrajinských vojenských složek, pak se nabízí pouze dvě vysvětlení:

- buďto ukrajinské vedení má opravdu obavy, že by při této ofenzivě mohlo přijít ke škodám ukrajinské civilní obyvatelstvo v okupovaných územích (což je také oficiální předmět oněch ohlášení)

- anebo se jedná o klamný manévr z ukrajinské strany, která se snaží předstíraným útokem v chersonské oblasti přimět Rusy k tomu, aby tam přesunuli část svých bojových složek z východní fronty.

Druhá varianta se zdá být spíše pravděpodobná, protože se nezdá, že by Ukrajinci už v tuto chvíli měli dostatek vojenských prostředků pro vedení nějaké rozsáhlé ofenzivy.

Ovšem - nutno připojit - o aktuálním stavu (stupni výcviku a výzbroje) ukrajinských vojsk v dané oblasti máme k dispozici ještě méně informací nežli o těch na východní frontě. Čistě početně má Ukrajina vojáků dost; jedná se ale právě o ty dva uvedené faktory, tedy stupeň jejich výcviku a míru jejich vyzbrojení.

PK
July 15, 2022 v 9.42
A mezitím ...

co zaostalé, necivilizované Rusko, které nemá světu absolutně co nabídnout, vede agresivní dobyvačnou válku, svobodný svět slaví ohromný úspěch na poli vědeckého a technologického, v oblasti poznávání vesmíru:

https://www.youtube.com/watch?v=3y6iWi95ypc

Byla by chyba v M142 HIMARS, M777, Caesarech atd. vidět jen nějaká "lepší děla" a počítat kus proti ruskému kusu.

Samozřejmě to jsou lepší děla i v tom běžném pohledu. Třeba M777 má špičkovou hlaveň a titanové tělo, střílí daleko a přesně, přitom je velmi lehké, na přesun stačí zapojit za SUVéčko...

Ale jiný level než mají Rusové z nich dělá až zapojení do systému, který zahrnuje satelity, drony, analytické oddělení při generálním štábu, spolupráci pěchoty a dokonce i partyzánských skupin.

Samotná artilerie pak plní jednak úkoly od analytiků a ničí muničáky nebo velitelská stanoviště desítky kilometrů za frontou, jednak úkoly od pěchoty.

Ukrajinci mají všechno z toho k dispozici (díky Elone), ale samozřejmě není jednoduché takový složitý systém zvládat.

Ale pokud ano, pak budou mít Rusové na jihu velký problém.

Protože takový systém je velmi přesný, zasahuje informovaně a tam, kde to nepřítele opravdu bolí, zároveň je natolik mobilní (samohybný nebo lehký na převoz), že než protivník zjistí, odkud to přišlo, je dávno pryč. Už první dny ukázaly, že Rusové přes vychloubačné řeči nejsou schopni rakety z HIMARS sestřelovat, ani nedokážou včas zničit samotné odpalovací zařízení, protože je pryč, než zjistí, kde bylo...

Podle mě okupanti na jihu brzy zjistí, že na ně Ukrajinci útočí odevšad, ale jakoby odnikud.

Asi nejschůdnější způsob, jak zvítězit v pozemním boji proti armádě ruského typu, když jsou zakázána letadla a tanky, jak zní dohoda Ruska s NATO.

JP
July 16, 2022 v 11.26

Co se jmenovitě raketových systémů HIMARS, ale i obdobných dalších týče, tady je především limitem jejich možností jak jejich mizivě malý počet dodaných na Ukrajinu (řádově pouze jednotky kusů), tak ale (a snad ještě více) nedostatek munice. Navíc - jedna jediná raketa HIMARS stojí přes 150 000 dolarů! Je tedy zřejmé, že Ukrajinci s nimi musí šetřit jako se šafránem; a používat je jenom na velice selektivně vybrané cíle. Velká otázka je, jestli to bude stačit na podporu široce založené ofenzivy.

Ano, o munici jde především.

Jak na ukrajinské, tak na ruské straně.

Jeden HIMARS dokáže obhospodařovat poměrně velký kus fronty, pohybuje se za přímým dostřelemy, munici má po desítkách stodol a menších skladů, protože hodně mění střelecké pozice - než ho Rusové dokáží najít a poslat tam raketu středního doletu nebo stíhačku, musí být pryč.

A samozřejmě by byla degradace využívat HIMARS jako obyčejný salvový raketomet. Protože to je zabiják ruské munice.

Vždyť si vemte, kolik munice potřebuje ta ruská destrukční mašina, která v trosky obrací celá města - nutně potřebují mezisklady a překladiště navázané na přísun po železnici. A ty nemohou být tak daleko od fronty, aby tam HIMARSy nedostřelily. Velká překladiště už museli zrušit, protože jim je ve velkém "rušili" Ukrajinci. Ale i ty menší a líp maskované pořád budou dost velké na jednu parádní přímou ránu.

Jestli se je agresoři nenaučí ničit, mají skutečně velký problém.

K HIMARSům navíc počítejte i samohybné houfnice typu Ceasar a Zuzana, a Grady, a M777 ..... aby taková špičková artilerie fungovala, je zapotřebí mnoha a mnoha věcí, počínaje neomezenou, obousměrnou, pro nepřítele nečitelnou komunikaci mezi jednotlivými složkami armády, přes přesné střely naváděné na cíl pomocí GPS, přes bojeschopnou pěchotu (jestli máme myslet nějaké osvobozování), až po satelity na nebi...

Všechny potřebné ingredience Ukrajina má nebo může mít. Pochyby jsou samozřejmě velké u potřebné kvality i kvantity jednotlivých z nich.

Např. pěchota asi bude nějak vycvičená, ale bez bojových zkušeností -- a ty se platí draze a krví.

No uvidíme.

July 18, 2022 v 14.12
Aktualizace

Onen popisovaný pokus o obchvat přes Kurulku na Ivanivku na slavjanské frontě byl během víkendu zlikvidován, tudy nyní už nebezpečí nehrozí.

IV
July 23, 2022 v 19.29

Ještě k odhadovanému počtu ztrát na ruské straně:

Podle šéfa CIA Williama Burnse je současný (20.7.2022) počet zabitých vojáků na ruské straně cca 15000 a počet zraněných 45000.

V kometáři *) je vysloven předpoklad, že by zřejmě mělo jedat o celkové ztráty koalice RF, DLR a LLR (vhledem k tomu, že USA "samozvané republiky" neuznává).

*) https://www.youtube.co/watch?v=RGew6iuHpzg

IV
July 23, 2022 v 19.31

neuznávají

PK
July 23, 2022 v 22.38
K poslednímu odstavci

Domnívám se, že blokádou kaliningradské exklávy sledují Litva a další země ten cíl, aby byla kaliningradská exkláva blokovaná a izolovaná, a aby se do ní nic nedostalo.

To mi přijde jako nejpřirozenější vysvětlení.

PK
July 23, 2022 v 22.41
Jinak samozvané republiky

Neuznává vůbec nikdo, to ví každé malé dítě.

Tak máme k dispozici první seriózní studii o dopadu sankci na Rusko a opravdu to s ním nevypadá dobře. Stručně řečeno ruská ekonomika začala jít ke dnu.

http://casopisargument.cz/?p=44362

(je tam odkaz přímo na zprávu, Švihlíková tyhle věci sleduje)

Vladimír Putin sice použil pár účetnických triků, aby to trochu zakryl, ale kromě jediné pozitivní věci -- že za menší prodeje fosilních paliv inkasuje díky zvýšené ceně víc než předtím -- se ruská ekonomika do slova hroutí - za pět válečných měsíců zaniklo 112.000 firem, uteklo půl milionu vzdělaných lidí, prakticky se zhroutil import........

To bude mít důsledky.

-----------------------------------

A americký kongres schválil pro Ukrajinu rakety středního doletu.

Samozřejmě budou asi existovat nějaké omezující dohody ............ ale co bude, až ukrajinská armáda napadne Bělgorod, Rostov, sevastopolské doky, krčský most atd.?

P.S. Vlastně je to divné se strachovat, co se stane, když Ukrajina aspoň trochu dokáže dělat to, co Rusko Ukrajině dělá už pět měsíců -- že ve vnitrozemí ničí vojenské a infrastrukturní cíle.

(v případě Ruska jde také o cílené masakrování civilistů, ale tomu se ukrajinská armáda počítám bude chtít vyhýbat)

Tak snad to je dobře odhadnuté a Putin nepoužije atomovku. A souběh ruského ekonomického pádu a odřezávání jeho armády od zdrojů povede k tomu, že Rusové prostě utečou.

Protože dobývat zpět těžce zaminovaná opevněná města, která nejde srovnat se zemí ani nechat vyhladovět, bude věru těžké...

+ Další komentáře