Anketa mezi ruskými experty: Proč Putin vyhlásil mobilizaci a co bude dále?
MeduzaRuský exilový server požádal o reakci na středeční posun v přístupu k válce na Ukrajině přední ruské politology a sociology. Specificky se měli zamyslet nad otázkou, jak konkrétně dolehne mobilizace na ruskou společnost.
Ráno 21. září vyhlásil prezident Vladimir Putin „částečnou mobilizaci“ a ministr obrany Sergej Šojgu upřesnil, že do „speciální operace“ — oficiálně se stále neříká válka — bude povoláno asi 300 tisíc záložáků. Kolik jich ve skutečnosti bude, není známo. Nikdo přesně neví, co výraz „částečná mobilizace“ znamená, jak bude vypadat v praxi ani jak změní situaci na frontě, kde ruské jednotky v posledních týdnech převážně ustupují.
Na ruskou společnost ovšem zcela určitě dolehne. Ruský exilový časopis Meduza požádal přední ruské politology a sociology, aby dle svého názoru popsali jaké důsledky očekávají.
Margarita Zavadskaja, politoložka, Univerzita v Helsinkách
Vyhlášená mobilizace zasáhne obyčejné Rusy už jen svým rozsahem. Jde tu o apokalyptickou, tragickou událost, která bude mít vliv na život mnoha lidí.
Je možné, že 300 tisíc osob, na něž se údajně mobilizace nyní vztahuje, nebude stačit. Pak budeme čelit mobilizaci sice stále částečné, ale plíživě protahované a co do rozsahu rozšiřované. Nanejvýš nebezpečné je přitom, že se jedná o mobilizaci ruských občanů, kteří nejsou odhodláni bojovat. Podle mne je tento aspekt věci ještě důležitější než otázka, zda budou odvedenci vycvičeni, aby na frontě jednali kompetentně.
Z reakcí občanů na mobilizaci je totiž jasné, že Rusové nejsou připraveni bojovat. Ti, kteří chtěli do války z vlasteneckých důvodů, buď už podepsali smlouvu, nebo přímo bojují. Všichni ostatní zcela očividně na frontě skončit nechtěli.
Mobilizace ostatně probíhala plíživě už doposud, neboť kritéria povolávání nebyla jasně stanovena. Ani do budoucna není jasné, jak bude všechno fungovat.
Za mobilizaci budou zodpovědní gubernátoři, kteří se také budou z jejího zvládnutí zodpovídat. Ti, kteří dokáží mobilizovat správný počet odvedenců se zkušeností z vojenské služby, splní nejspíše zadané parametry efektivity. A právě podle tohoto kritéria bude jejich práce hodnocena.
Situace je stejná jako v době boje s pandemií: opět jsou za průběh zodpovědné regiony, které však mají podstatně menší finanční možnosti a kapacity infrastruktury, než jakými disponuje federální vláda. Nastane zmatek a chaos.
Masovou mobilizaci jsme přitom v Rusku zažili naposledy před více než půl stoletím. Mnozí úředníci, včetně představitelů armády, prostě nevědí, jak to funguje. Lze čekat mnohé excesy a porušování lidských práv. Vyvolá to jen rozhořčení a další negativní emoce.
Denis Volkov, sociolog, ředitel Centra Levada
V celém opatření je cítit vojenská logika, která zapadá do obecné strategie konfrontace se Západem: „Když to s vámi nejde po dobrém, půjde to po zlém.“
Vzhledem k tomu, že se nynější mobilizace dotkne nejméně 300 tisíc lidí a jejich rodin, ve společnosti zřejmě nastanou změny v názoru na válku. Jenže u nás se všechna rozhodnutí úřadů zavádějí do praxe postupně a polovičatě, což dává lidem příležitost uklidnit se, zavřít oči před tím, co se děje, uzavřít se do sebe — tedy alespoň těm, kterých se to bezprostředně netýká.
Tak dramatické to nebude. Stačí se podívat na děsivou demografickou křivku Sovětského svazu. Navíc Rusko bylo a zřejmě i bude docela významný cíl imigrace.
Z hlediska demografie ohrožuje Putinův ruský svět něco jiného -- klesá porodnost u Rusů, stoupá u Tatarů a malých národností. Sice si právě s příslušníky menšin podle všeho ruská vraždící mašinerie posloužila jako s kanonenfuttrem, ale to ten trend nezmění (přinejmenším pokud nezačnou posílat na frontu také ženy z menšin).
A kde ovšem dopadá ta Putinova sekera na Rusko drtivě, to je -- omlouvám se ze ten výraz, ale tady je na místě -- kvalita lidských zdrojů. Mobilizace i emigrace podle všech dostupných pramenů požírá vrstvu těch kvalifikovaných a vzdělaných, včetně technické inteligence. A kde nepožírá, tam demotivuje.