Je to naprostá hrůza.

Nejhorší je, že Putin už ví, že přes tisícero vazeb Ukrajina Rusku nepatří, vzkaz samotných Ukrajinců je naprosto jednoznačný.

Takže i kdyby nakrásně Ukrajinu vojensky rychle ovládl, nebude mít sílu ji kontrolovat. Ustoupit a přiznat pravdu nemůže - i když by stačilo jedno jeho slovo a je po válce...

Takže ten hajzl bude dál vraždit a ničit, protože už vlastně nic jiného neumí...

A možná ještě horší je sledovat ruskou televizi -- chodí tam lidi, kteří mají u jména napsáno "politik", "politolog", "akademik", "novinář" atd., a říkají tak strašné věci, že z nich jde fakt strach.

Že by se Ukrajinci v dohledné době mohli pokusit o nějakou ofenzivu na jižní frontě, se jeví krajně nepravděpodobným. Jakékoli snahy překonat široký vodní tok by byly spojené s obrovskými ztrátami, které si Ukrajina v žádném případě nemůže dovolit. Takováto operace by mohla mít naděje na úspěch jenom tehdy, kdyby zde ukrajinské ozbrojené síly měly několikanásobnou převahu v artilerii - a tu nemají, naopak Rusové v tomto ohledu mají stále velkou přesilu.

Zda se mohou Ukrajinci pokusit o ofenzivu (díky ztvrdlé půdě) na severovýchodních úsecích fronty? - To záleží na okolnostech. V tuto chvíli ukrajinské velení musí v prvé řadě hledět na to, aby se Rusům nepodařilo prorazit ukrajinské obranné linie u Bachmutu. Tam tedy musí soustředit všechny své volné síly, především dělostřeleckou podporu. Jeví se proto spíše méně pravděpodobným, že by Ukrajinci měli dost prostředků na nějaké další rozsáhlé operace někde jinde.

Což ovšem závisí také od toho, jak jsou rozloženy ruské síly - které jsou ovšem také soustředěny především k útokům na Bachmut. Především záleží na tom, do jaké míry se už na (severovýchodních) frontách projevily či projeví důsledky mobilizace, tedy přísun čerstvých sil. Z ukrajinského hlediska by tedy na jedné straně skutečně bylo velmi žádoucí získat další území, tedy provést další ofenzivy nežli ruská strana bude moci těchto nových odvedenců plně využít; ale otázka je, jestli k těmto útokům Ukrajinci mají dost prostředků a sil.

V každém případě vše ukazuje na to, že vojenský konflikt na Ukrajině bude trvat ještě dlouho, dost možná velmi dlouho. Rusko Ukrajinu podle všeho porazit nemůže, a to ani s čerstvými odvedenci; ale poté co Rusko na frontu vrhne další statisíce odvedenců, nejspíše ani Ukrajina nebude mít dost sil aby tuto masu nepřátel mohla prostě zahnat na útěk o desítky a stovky kilometrů, jak tomu bylo v nedávných úspěšných ofenzivách.

Nelze tedy vyloučit, že nakonec přece jenom dojde k nějaké formě politického řešení; i kdyby se třeba nejednalo o nic jiného nežli vyjednání trvalého příměří, pokud by obě strany definitivně zjistily že nemají reálné možnosti pohnout frontou ve svůj prospěch.

Pro takovéto případné politické řešení by mohlo být velmi významným faktorem, jestli se v Rusku přece jenom nedostaví únava z trvalé války, případně vyslovené vyčerpání zdrojů. Čím slabší by byla vnitropolitická situace ruského vedení, tím náchylnější by bylo k politickému řešení, respektive k určitým ústupkům.

Pan Morbicer: ano, ta prohlášení ruských politiků, jakož i mediálních tvůrců jsou děsivá, ukazuje se znovu a znovu že současné Rusko je ve své nejhlubší substanci vysloveně barbarský stát, stále zde ještě převládá mentalita mongolských nájezdníků, že co si dokážu získat silou, to naprostým právem patří mně. Nějaká práva toho druhého zde vůbec nemají jakoukoli relevanci.

Svého času prohlásil mongolský vojevůdce Kublaj-Chán, že "není větším potěšením pro bojovníka nežli pobít nepřátele, obsadit jejich území a vzít si jejich ženy". To je naprosto přesně ta samá devíza, ta samá mentalita, podle které jedná i současné Rusko.

Za necelé dva týdny od publikace zprávy se fronta nikde výrazněji nepohnula. Pouze Rusům se podařilo pod Bachmutem dobýt jednu další vesnici -- Kurďumivku. Tuhé mrazy by měly dle aktuální předpovědi přijít ke konci prosince.

V televizní reportáži z Bachmutu bylo ovšem řečeno, že se zde bojuje už v okrajových částech města, dům od domu. (Tedy už víceméně jako ve Stalingradu.) Pokud tato zpráva souhlasí, pak by to ovšem znamenalo, že se obráncům nepodařilo útočníka udržet na distanc.

--------------------------------------------

Celkově je k válce na Ukrajině nutno ještě konstatovat, že podle všeho přece jenom měli pravdu skeptikové tvrdící, že protiruské sankce nebudou mít žádný rozhodující dopad. Ekonomicky Rusko stále ještě funguje (i když se v minulých dnech objevily zprávy že už jsou tiskárnami tištěny lístky na přídělové zásobování); a v oblasti vojenské se ukazuje, že Rusové jsou stále schopni vyrábět nové rakety, a to i za použití dílů ze Západu, které stojí na sankční listině. Jinak řečeno: pro Rusy zřejmě nepředstavuje žádný zásadní problém tyto sankce obcházet.

Aktuální zpráva, která by pro dění na bojišti, a především pro ochranu ukrajinských měst před útoky ruských dronů mohla mít zásadní důležitost: německá firma Rheinmetall oznámila rozhodnutí postavit novou továrnu na výrobu munice; kromě jiného zde má být produkována munice pro německé systémy protivzdušné obrany Gepard, které jsou právě proti nízkoletícím dronům ze všech nejúčinnější, ale už se pro ně nevyrábí munice. (A Švýcarsko které tuto munici má odmítá ji Ukrajině - z důvodů své neutrality - poskytnout.)

Tato nová továrna má být postavena v rekordním tempu, už v polovině roku 2023 má začít její produkční provoz.

A ještě jedna čerstvá aktualita: podle zpravodajky deníku Právo, která byla přímo v Bachmutu, se skutečně bojuje už v jeho okrajových čtvrtích, pěchotními zbraněmi, tedy fakticky boj muže proti muži. V tomto boji ale ruská strana - vzhledem ke své početní převaze - má naprosto jasnou výhodu. Navíc se kruh ruského obklíčení kolem Bachmutu svírá čím dál tím více.

Nedá se nic dělat, ale je tedy nutno počítat s tím, že Bachmut zřejmě nakonec padne do ruských rukou, a to dost možná už dost brzy.