Rok rozkrádání Ruska

Anders Åslund

Rok války je pro Rusko také rokem sankcí. A ač jsou jejich dopady na místní ekonomiku skutečně tvrdé, pro část místních oligarchů a vposledku i pro Vladimira Putina šlo o příležitost, jak se skokově obohatit.

Majetek v Rusku putuje od těch, kteří zemi opustili nebo se od Putina distancovali, ve prospěch těch, kteří mu zůstali věrní. Na snímku je Putin se svým „osobním bankéřem“ Arkadijem Rotenbergem. Foto FB JorartS MEDIA

Války a sankce obvykle vedou k rozsáhlému přerozdělování majetku. Nejen prostřednictvím znárodňování či konfiskací, ale často i cestou trestné činnosti. Současné Rusko není výjimkou. Mimo zřetel médií zde totiž probíhá radikální redistribuce majetku. Souběžně s tím, jak Putinova agrese upevňuje jeho kontrolu nad ruskou společností, vážně poškozuje ekonomiku. Mezinárodní sankce stále silněji zasahují energetiku, bankovnictví, zbrojní průmysl a další klíčová odvětví.

Předtím než Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu, mohlo se honosit celkovým objemem přímých zahraničních investic ve výši asi pěti set miliard dolarů. Většina z nich však pocházela od západních firem, které po začátku války oznámily úmysl zemi opustit.

Podle Jeffreyho A. Sonnenfelda z Yaleovy univerzity už přes tisíc firem dokonce ohlásilo, že omezují své aktivity v Rusku nad rámec toho, co vyžadují sankce. Uvolnila se tak aktiva v hodnotě stovek miliard dolarů. A přestože budou změny vlastnictví postupné a neprůhledné, už teď je základní podstata transformace zjevná.

Západní fosilní korporace berou nohy na ramena

×