Rusko pokračuje v teroristických útocích na Ukrajinu, ta se ale nevzdává
Pavel HavlíčekI přes masivní ruské útoky Ukrajinci dokáží průběžně obnovovat svůj energetický systém a zároveň jej decentralizovat, aby ho Rusové nemohli snadno zničit nebo fatálně poškodit. Zásadní roli přitom hraje nezdolná vůle ukrajinských občanů.
S nastupující jarní ofenzivou ruské armády proti ukrajinským pozicím pokračují rovněž raketové, dělostřelecké a dronové údery proti ukrajinské infrastruktuře, páteřním komunikacím a sítím. Ani za několik uplynulých měsíců však nedokázaly Ukrajince zlomit a připravit je zcela o zásoby tepla, vody a elektřiny. To poukazuje na nesmírnou odolnost ukrajinské infrastruktury a schopnost rychle ji obnovovat.
Podle oficiálních údajů prezentovaných ukrajinskými úřady je v současné době poničeno či úplně zničeno přibližně padesát procent ukrajinské energetické infrastruktury. Nejtěžší ztráty přitom utrpěly regiony kolem frontové linie, tedy charkovská, chersonská, doněcká a luhanská oblast.
Jen během 6. února 2023 byly zasaženy energetické rozvodné sítě a další kapacity v Záporoží, Mykolajevu a Dněpropetrovské oblasti. O čtyři dny později zaútočili ruští agresoři na termální a vodní elektrárny a rozvodnou síť na východě a jihovýchodě země, ale také v západní části Ukrajiny, což vyústilo ve výpadky dodávek elektřiny a dalších energií v celé řadě regionů.
Podle předsedy Výboru pro energetiku a bydlení ukrajinského parlamentu Andrije Heruse Rusko vypálilo na ukrajinskou infrastrukturu od 10. října do konce ledna až 700 raketových úderů a útoků drony. Kromě nejvíce postižených regionů v okolí frontové linie Rusko útočilo rovněž na velká města včetně Kyjeva, Černihova, Sum a Oděsy, kde byly napáchány rozsáhlé škody na energetické infrastruktuře. Docházelo k výpadkům dodávek energií, které jsou i beztoho průběžně omezovány, aby se snížila spotřeba energie.
To má samozřejmě negativní efekt na ukrajinské hospodářství. Mimo jiné kvůli omezeným dodávkám energií se odhaduje výše růstu HDP namísto původně očekávaných čtyř procent v roce 2023 jako pouhé 0,3 procenta. V roce 2022 měl podle Národní banky Ukrajiny hrubý domácí produkt kvůli ruským teroristickým útokům na energetickou infrastrukturu oslabit o 1,3 procentních bodů, v tomto roce až o 1,9 procentních bodů.
I přesto se Ukrajinci nevzdávají a ukazují nesmírnou odolnost, se kterou dokáží dodávky energií průběžně obnovovat a současně transformovat energetickou a rozvodnou síť. Směřují přitom k více decentralizovanému modelu výroby a zásobování, který je pro Rusy nemožné ničit nebo na něm relativně snadno páchat rozsáhlé škody.
Odolnost a transformace ukrajinského energetického modelu
Ukrajinští bezpečnostní analytici vysvětlují odolnost ukrajinské infrastruktury několika faktory, které Rusům jejich ničivé aktivity znesnadňují.
Zaprvé má jít o obecnou odolnost těchto objektů, které byly často budovány ještě za časů Sovětského svazu, a to s představou možného útoku ze strany západních mocností a NATO. Kvůli tomu se dbalo na zvláštní výdrž materiálů. Například byl využíván speciální tvrzený beton.
Zadruhé se při vytváření rozvodné sítě a propojení jednotlivých zdrojů dbalo na schopnost flexibilně přepínat mezi jednotlivými výrobními kapacitami. Díky tomu lze v případě nutnosti poměrně rychle nahrazovat jeden zdroj druhým bez delšího přerušení dodávek energií.
A konečně Ukrajinci v posledním půlroce prokázali nebývalou schopnost rychle obnovovat jednotlivé výrobní zdroje, rozvodnou síť, transformátory a další součásti energetické sítě a její komponenty opravovat či nahrazovat novými. Přestože k masivním výpadkům někdy dojde, ukrajinské úřady jsou poměrně flexibilně schopné reagovat a vracet energii zpět do sítě.
Ukrajinci sami jsou přitom extrémně trpěliví a ukazují celému světu, s jak nezlomnou odolností jsou i tyto projevy ruské agrese schopni snášet. Například videa z 25. prosince zachycují Ukrajince v Kyjevě a dalších městech, kteří slavili společně se Západem Vánoce a nenechali si je zkazit ani masivními výpadky dodávek elektřiny.
Každopádně jen u vstřebávání ran Ukrajinci rozhodně nezůstali. V posledních měsících zahájili zásadní transformaci energetické sítě a vlastní infrastruktury, která jde cestou decentralizace, masivního nasazování externích generátorů, ale také rozvoje nových příležitostí, které mají Ukrajincům do budoucna pomoci vymanit se z neustálého koloběhu útok — výpadek — nahození sítě.
K tomu jim má pomoci západní podpora formou dodávek externích generátorů a nutných paliv, dále prohloubení vlastní těžby plynu státem vlastněnou společností Naftogaz na západě Ukrajiny a také prozkoumání nových možností výroby energie. Například ve vodíku vidí část Ukrajinců potenciální příležitost, jak do budoucna získat nový přístup k energetickým zdrojům, ale i nové příjmy z vývozu na Západ.
Ruku v ruce s tím jde i proces zvyšování energetické udržitelnosti a snižování náročnosti spotřebičů. Jedním z těch zásadních je přechod na efektivnivnější (LED) žárovky, které v masivním počtu nedávno dodala Evropská unie.
A konečně přichází celá řada změn ze strany státu, regulátorů a dalších institucí, které energetickou infrastrukturu spravují. Rozsáhlé změny z hlediska decentralizace, zvýšení efektivity a zjednodušení finanční správy plánuje například státní podnik Plynorozvodné sítě Ukrajiny. Ukrajinská vláda rovněž chystá další liberalizaci trhu s elektřinou. Efektivivněji by měl fungovat také státní podnik Energoatom.
Další podpora ze Západu je nutností
Pro tak rozsáhlé změny však Ukrajině chybí finanční zdroje. Země je stále závislá na makrofinanční pomoci od mezinárodního společenství, a proto se ukrajinské úřady nadále snaží nalákat na ukrajinský trh západní investice, zejména z významných evropských států a USA.
Zásadní bude zejména podpora ze strany Evropské unie a jejích členských států, které — jak bylo znovu potvrzeno během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bruselu — budou Ukrajinu podporovat až do samotného konce a konečného vítězství nad Putinovým režimem. Evropská unie má zájem na tom, aby se Ukrajina v průběhu času transformovala, přešla na více udržitelné zdroje energií a přizpůsobila se evropským standardům a nárokům vycházejícím z budoucího členství v Evropské unii.
Jakkoli to ještě může nějakou dobu trvat, Ukrajinci již dnes dávají jasně najevo, že se s žádným polovičním řešením nesmíří a budou bojovat za obnovení kontroly na celým svým územím až do samotného konce. To vychází nejen z posledních průzkumů veřejného mínění, ale také odhodlání vojáků osvobozovat další a dalších kusy dočasně okupovaného území Ruskou federací.
Stejnou nezlomnost a vysokou morálku ale na ruské straně vidět nemůžeme. Právě naopak dochází v posledních dnech znovu k obrovským ztrátám na ruských životech a technice, které byly patrné pouze na samotném počátku zmařené ruské ofenzívy po 24. únoru. Je otázka, jak dlouho v tomto masivním nasazování lidských životů a techniky budou schopni pokračovat a jak dlouho se běžní Rusové budou nechávat zabíjet na frontě kvůli tomu, že vedení jejich státu pokračuje ve válce, kterou Rusko konvenčními silami dnes nemůže vyhrát.
Bohužel další článek k této věci s nulovým přesahem nad náš mediální mainstream...
Tak aspoň že izraelsko-palestinský konflikt dokážou autoři na DR pojmout trochu komplexněji...
Ze studijního hlediska si toho zase všimněme
Náš ruský šváb naprosto dobře ví, že ten článek je plně pravdivý, nemá k němu co říci.
Něco ale napsat musí, přece to "hergot nemůže jenom tak nechat".
Potřebný přesah bych, pane Václavů, viděl v pravdivém pojmenování ruské aktivity na Ukrajině. Záměrné ruské útoky na civilní cíle je potřeba jednoznačně nazvat terorismem. V mediálním mainstreamu se toto pojmenování ruské aktivity na Ukrajině moc neobjevuje, takže lidé, pokud si třeba jako Vy vůbec neuvědomují, že jde o terorismus, podléhají potom naivním představám, představám, že s někým, kdo vás chce zničit, lze vést hezký život ve vzájemné lásce a respektu – doporučují tedy respektovat teror a žít s terorismem v míru.
Tito lidé se domnívají, že mnichovská dohoda z roku 1938 vedla k míru.
Pane Nusharte, tím že jste jako hlavní přínos článku Petra Havlíčka vypíchl jeho "pravdivé pojmenování ruské aktivity na Ukrajině" jenom potvrzujete oprávněnost mého hodnocení. Kdo jen trochu sleduje naši mediální scénu včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu, nemůže nevědět, že takových "pravdivých hodnocení" tam lze na denní bázi nalézat přehršle.
To už se k tomu (překvapivě) trochu chytřeji postavil pan Kolařík, který jednoduše článek nepřímo prohlásil za "plně pravdivý". To je sice jako obhajoba také zcela nefunkční, ale aspoň tam ta bezradnost tolik nebije do očí...
Zase si toho všimněme. Náš ruský šváb se už ani nesnaží přesdstírat, že by snad měl nějaké relevantní argumenty, které by byly pravdivé, a založené na morálce a slušnosti. Všimněme si , že se nevyjádřil věcně ani k jedné větě článku.
Jediné, co mu zbývá, je typicky dezolátské brojení proti "mainstreamu" a za "alternativní pohled" - ať už to znamená cokoliv.
Kdo bude někdy psát diplomku o ruských švábech a metodách ruské propagandy, najde tady spoustu materiálu.
Když náš ruský šváb viděl tento článek, při kterém se mu zatmělo před očima, tak prostě "musel" něco napsat. Cokoliv. Bez jakéhokoliv argumentu, to je jedno, jakoukoliv prázdnou floskuli.
Vyplodil tedy na rychlo toto:
"Bohužel další článek k této věci s nulovým přesahem nad náš mediální mainstream..."
Hlavně aby to nezůstalo jen tak stát, bez jeho "komentáře".
" relevantní argumenty, které by byly pravdivé, a založené na morálce a slušnosti" ...
A na stranické disciplíně, hodilo by se dodat... (((-:
"Ze studijního hlediska si toho zase všimněme"
"Zase si toho všimněme."
"Položme se na otázku", koho tady chce ten bambula Kolařík vlastně školit...? :)
Náš ruský šváb samozřejmě dobře ví, že musí "zatnout zuby" a vydržet poukazování na průhledné metody svojí "činnosti" tady.
Nemůže zřejmě přestat, nemůže toho zřejmě nechat, ani kdyby snad chtěl.
Služba je služba, že.
A pokud snad někoho tahle žumpa znechucuje natolik, že už ani neví, o čem byl ten článek, tak vězte, že právě tohle je "účel cvičení", že právě to je úmysl našeho ruského švába.
Takže mohu-li doporučit, prostě si znovu přečtěte článek, a vykašlete se na "diskusi".
Ano, vykašlete se na diskusi, jinak brzy zjistíte, jak velký je Kolařík trouba... :)
Zakrývání vzteku hloupými smajlíky patří samozřejmě taky k nezbytné "profesionální" výbavě ruských švábů. (Všimněme si např., jak pod jiným článkem momentálně řádí Krupička.)
Nu, a hloupé, primitivní urážky, samozřejmě. Co už mu jiného zbývá, že.
na konstatování článku nic nezmění:
"Jakkoli to ještě může nějakou dobu trvat, Ukrajinci již dnes dávají jasně najevo, že se s žádným polovičním řešením nesmíří a budou bojovat za obnovení kontroly na celým svým územím až do samotného konce. To vychází nejen z posledních průzkumů veřejného mínění, ale také odhodlání vojáků osvobozovat další a dalších kusy dočasně okupovaného území Ruskou federací.
Stejnou nezlomnost a vysokou morálku ale na ruské straně vidět nemůžeme. Právě naopak dochází v posledních dnech znovu k obrovským ztrátám na ruských životech a technice, které byly patrné pouze na samotném počátku zmařené ruské ofenzívy po 24. únoru. Je otázka, jak dlouho v tomto masivním nasazování lidských životů a techniky budou schopni pokračovat a jak dlouho se běžní Rusové budou nechávat zabíjet na frontě kvůli tomu, že vedení jejich státu pokračuje ve válce, kterou Rusko konvenčními silami dnes nemůže vyhrát."
Těžké ztráty mají v různých fázích války na Ukrajině obě strany, ale myslet si, že právě v současnosti jsou ztráty na ruské straně nějak výrazně větší než na ukrajinské, to je jednoduše wishful thinking, úplně odtržené od reality...
Docela bych věřil, že Ukrajina má menší ztráty ohledně vojáků. S výjimkou prvních dní ruské invaze, kterou zjevně opravdu zastavila ochota Ukrajinců ubránit zemi za každou cenu a umírat. Tam bych věřil, že měli Rusové ztráty zřetelně menší.
Ale později Ukrajina nevedla oproti Rusku jedinou velkou ofenzivu proti pevným pozicím protivníka (při obou velkých postupech obsazovala oblasti, kde se ruská strana pro neschopné velení, logistiku a korupci prostě zhroutila) -- a v těch, pokud nejsou rychle úspěšné, bývají ztráty útočníka vždy podstatně vyšší. A navíc Ukrajina ví, že si nemůže dovolit plýtvat lidmi, a tudíž nepoužívá taktiku mlejnku na maso, zjevně uplatněnou vagnerovci u Bachtumu.
Ukrajina má ovšem na rozdíl od Ruska obrovské ztráty na terorizovaném civilním obyvatelstvu jak na okupovaných územích, tak v důsledku raketových útoků -- dalo by se říct, že se ruská strana zřejmě bojí, že ještě nevyvolala na ukrajinské straně dost nenávisti. Takže máte pravdu, pokud nedostane Ukrajina mnohem víc systémů protiletecké obrany, nakonec ji Ruská federace zničí nikoliv vojensky, ale depopulizací.
Podle vojenských odborníků jsou ztráty ruské strany skutečně 3x až 4x vyšší nežli strany ukrajinské.
Vysvětlení je celkem vzato naprosto přirozené (soustředím se jenom na současnou situaci): Rusové útočí, a to sice v masových vlnách, to jest tyto masy vojáků běží přes otevřené pole, plně vystavené ukrajinské dělostřelbě. Zatímco ukrajinští obránci jsou většinou skryti ve svých zákopech; takže i přes vysokou početní převahu je ruské dělostřelectvo nemůže tak snadno zasáhnout.
A co platí pro pěchotu platí i pro pancéřové jednotky; jak ukázal nedávný případ kdy Ukrajinci zcela rozbili (naprosto diletantsky provedený) útok ruských tanků a OT-ček u Vuhledaru (Rusové tam ztratili při jediném útoku několik tuctů svých pancéřových vozidel).
"Podle vojenských odborníků jsou ztráty ruské strany skutečně 3x až 4x vyšší nežli strany ukrajinské."
Tak to asi budou ti stejní odborníci, kteří už asi před půl rokem hlásali (řečeno s trochou nadsázky), že Rusové už brzy vystřelí na Ukrajinu svou poslední raketu a nyní předpovídají, že by Ukrajina mohla do léta osvobodit Krym... Jenomže když vezmeme v úvahu všeobecně uznávanou skutečnost, že naprostou většinu vojenských ztrát na životech způsobuje na obou stranách dělostřelectvo (např. náš expert Bříza uvádí až 80 %), přičemž poměr výstřelů z děl je odhadován na 1:5 až 1:10 v neprospěch ukrajinské strany (též všeob. uznávaná skutečnost), tak nám to jaksi nevychází. O průběžných zprávách z mnoha více či méně nezávislých zdrojů ani nemluvě...
P.s.
Zprávy o údajných masách ruských vojáků běžících v "živých vlnách" přes otevřená pole vstříc jisté smrti budou bezpochyby značně propagandisticky přibarvené. Z druhé strany se zase objevují zprávy o sebevražedných akcích Ukrajinců, kteří se vrhají do (proti)útoku s pěchotou a jen lehce (nebo vůbec) opancéřovanými vozidly, často bez dělostřelecké a letecké podpory. Realita bude asi taková, že si v tomto směru obě strany "nemají co vyčítat".
Pane Václavů, tady už tvrdíte naprosté nesmysly. (A ukazuje to dost jasně z jakých zdrojů čerpáte své názory.) Ukrajinci vůbec nemají k dispozici tolik vojáků, aby jimi mohli plýtvat v nějakých slepých útocích, bez ohledu na vlastní ztráty. (Což ovšem nevylučuje jednotlivé případy takticky špatného provedení té či oné akce.)
Zatímco Rusové - těm nikdy nezáleželo na vlastních obětech, tam vždy platilo heslo "nas mnogo", u nich panuje hluboko zakořeněné přesvědčení že svého protivníka udolají čistě svým početním množstvím. Navíc v poslední době Wagnerova armáda masivně naverbovala vězně z ruských věznic - a na jejich životech už vůbec nikomu nezáleží. Právě ti byli hnáni do nových a nových frontálních útoků u Bachmutu. I podle jejich vlastních vyjádření měli ztráty až 80 procent!
Ono je to hlavně z vojenského hlediska jedno. Ukrajina mobilizovala k obraně vlastní svobody a pokud by Rusko mělo při srovnatelných ztrátách dosáhnout vyčerpání lidských ukrajinských zdrojů, muselo by přijít o čtvrtinu své bojeschopné populace. V útočné válce.
To je nesmysl a pokud by byla Ruská federace odkázaná na podobnou strategii, tak už válku prostě prohrála.
Z nevojenského hlediska je ovšem klíčové, kolik Ukrajinců -- a hlavně kolik ukrajinských civilistů vražděných vojensky nezdůvodnitelným terorem - zemře a jak strašně bude ta země zraněná, než půjde Putin se svou soldateskou do prdele. Protože on půjde. Může sice převálcovat celou levobřežní Ukrajinu, ale nedokáže zpravovat ani vlastni zemi, Rusko vymírá, komunikace se rozpadají, sociální propasti rostou -- možná by dokázal vybičovat státní mašinu a okupovat dobyté ukrajinské území alespoň na úrovni americké okupace Iráků, ale to, jak oba víme, nestačilo.
Pane Poláčku, realita je prostě trochu jiná, než jak si ji konstruujete na základě maenstreamových zpráv a vašich volných úvah. Ale asi by nemělo smysl se o tom přít...
Nemyslím si, že by z vojenského hlediska bylo jedno, která z obou stran má větší ztráty. Spíš mi to přijde jako zcela nesmyslný názor. Tím spíš, že i samotná Ukrajina deklaruje, že jedním z jejích cílů na bojišti je způsobit nepříteli co největší ztráty.
Nevím, možná je to příliš složité -- ale "srovnatelné ztráty" obvykle znamenají, že obě strany ztrácí přibližně stejně. Nikoliv, že jedna ztrácí výrazně více.
Blábol z ruské propagandy o cíli ukrajinských operaci nestojí za komentář -- na strategii způsobit nepříteli co největší lidské ztráty nemá Ukrajina ani dost materiálu, ani dost silné linie. Po Buči a Mariopolu docela chápu, když někdo na ukrajinské straně řekne "Čím víc té ruské svoloče zařve, tím lépe." (Chápu neznamená souhlasím), ale jako vojenský cíl je to pitomost a ty zatím Ukrajina příliš nedělá.
Pane Václavů, tak podle Vás jsou mé údaje o situaci na rusko-ukrajinské frontě proto chybné, protože jsou "mainstreamové". To je skutečně zajímavá logika.
Před několika dny právě na toto téma napsal na Britských listech zajímavý komentář Karel Dolejší: https://blisty.cz/art/112143-postskriptum-k-zahade-selhavsich-rusko-ukrajinskych-mirovych-jednani.html Klíčová pasáž je pak tato:
"Jistý typ rebela bez příčiny se z principu definuje jako "antiestablishmentový". Což znamená, že nehledě na oporu v jakýchkoliv skutečnostech musí vždycky zastávat názor "jiný než oficiální" - a to i tehdy, když "oficiální", "mainstreamový" názor je zrovna věcně správný a oponovat mu nedává žádný smysl.
"Není nad původnost!
Každý po ní touží:
lidé chodí přes most,
to já půjdu louží."
(Karel Havlíček Borovský)
Jestliže tedy oficiální verze událostí vypráví určitý příběh, "antiestablishmentový" vypravěč trpí kompulzivní potřebou obrátit jej bez meškání naruby."
K tomu v podstatě není co dodat, Karel Dolejší vystihl jádro věci naprosto přesně.
-------------------------------------
Nicméně bych se přece jenom poněkud blíže zastavil u existence oněch "rebelů". Co je vlastně příčinou této "kompulsivní potřeby" vždy převracet věci naruby?...
Je ovšem čirým psychosociálním faktem, že v každé společnosti existuje určité procento kverulantů. Ale - právě proto že toto procento je víceméně konstantní, je nutno položit otázku, nestojí-li za tímto fenoménem přece jenom určitá (sociálně evoluční) racionalita.
Především je nutno konstatovat, že tito kverulanti se sami nepovažují za kverulanty, nýbrž daleko spíše za "Querdenker", tedy za ty kteří "myslí napříč", tedy jinak nežli mainstream.
Faktem je: tito "Querdenker" v určitých případech mají velmi pozitivní funkci. Například ve vědě; zrovna v dnešním deníku Právu je zmínka o tom, kolik autorů průlomových objevů bylo napřed vědeckou komunitou zavrženo, aby se z nich později stali nositelé Nobelových cen.
Z globálního hlediska je tedy pozitivním momentem, když se v dané oblasti či komunitě vyskytuje určité procento "querdenkerů", kteří myslí zásadně jiným způsobem nežli mainstream. A to platí nejen v oblasti vědy.
Například i ve zcela obecné evoluci vždy vzniká určité množství mutantů, kteří jsou také takto "napříč". Drtivá většina z těchto mutantů ovšem nabývá zcela bizarních, neživotaschopných forem; nicméně v určitých zlomových situacích, kdy evoluce daného druhu musí nabrat zcela nový směr, aby dokázal přežít ve skokově se měnících podmínkách, může právě nějaký takovýto zdařilý mutant znamenat přežití celého druhu.
Stejně tak tedy i v lidské společnosti je v zásadě zdravým jevem, když zde existuje určité procento "názorových mutantů", tedy těch kteří existují jiným způsobem nežli střední proud.
Ovšem - i za těchto okolností je vždy nutno rozlišovat mezi skutečnými "querdenkery" (tedy těmi kteří m y s l í, byť i jinak) - a mezi docela obyčejnými kverulanty, kteří pouze trpí onou kompulsivní poruchou, jak ji diagnostikoval Karel Dolejší.
Zkrátka, pane Václavů: to že Vy sám názorově jdete proti mainstreamu, to ještě nijakým způsobem nedokazuje, že byste měl v dané kauze nějakou větší, "exkluzivnější" pravdu, nežli onen mainstream. Celý zdejší (a nejen zdejší) tábor antiukrajinských (nechci říkat "proruských") kverulantů má tedy sice také určité oprávnění své existence; ale jenom v onom nejobecnějším, sociálně-evolučním smyslu. Více nároku na pravdu vašemu táboru v dané záležitosti skutečně uznat a přiznat nelze.
No, pane Poláčku, vidím, že jste se opět vrhl do diskuse plnou vahou své robustní, ale poněkud hypertrofické a těžkopádné mentální výbavy. Pokorně přiznávám, že v komunikaci na této "nosné vlně" vám nemohu (ale ani nechci) konkurovat.
Každopádně ale s povděkem kvituji, že mi alespoň přiznáváte právo na existenci (byť jen v poněkud omezené míře - "v onom nejobecnějším, sociálně-evolučním smyslu"). To - i s touto výhradou - fakt potěší.
Těm, kdo dávají přednost střízlivějšímu a více se o faktické informace opírajícímu hodnocení situace před slohovými cvičeními s rádoby filozofickými nebo psychologickými přesahy, mohu doporučit tento rozhovor. Redaktor pokládá zpovídanému otázky, z nichž některé jsou zřejmě inspirované názory prof. Johna Mearsheimera, které vyslovil mj. v jednom z předchozích rozhovorů právě s tímto redaktorem. Je zcela zřejmé, že dotyčný expert má mnohem konsensuálnější postoj k "západnímu narativu" ohledně konfliktu na Ukrajině a snaží se vidět situaci Ukrajiny podstatně příznivěji než zmíněný prof. Mearsheimer. Nicméně na přímo položenou otázku, zdali by se případným strategickým úspěchem Ukrajiny výrazně nezvýšila pravděpodobnost použití jaderných zbraní z Ruské strany, je nucen (ve shodě s prof. Mearsheimerem) připustit, že ano. Připouští také, že toto riziko by se ještě podstatně zvýšilo, pokud by se Ukrajina pokusila obsadit Krym. V rozhovoru jsou dotčeny také další otázky, např. ohledně vhodnosti dodávek různých druhů zbraní Ukrajině a pod. Nutno ocenit, že rozhovor v celku nevyznívá jako propagandistické cvičení, jako je tomu u mnohých jiných západních expertů či "expertů" (včetně těch našich).
Military analyst: Is the Ukraine war headed for stalemate?
Pane Václavů, na pochopení toho že nebezpečí že šílený Putin nasadí i jaderné zbraně by rostlo s útokem ukrajinských ozbrojených sil na Rusy okupovaný Krym není zapotřebí odvolávat se na nějaké exkluzivní vojenskopolitické experty, nýbrž je to zcela triviální faktum. Ale - máme snad za toto zločinné zahrávání si s jadernou hrozbou vinit Ukrajince?!... Kteří nejenže žádné atomové zbraně nevlastní, ale dokonce se jich svého času vzdali - za garanci své územní nedotknutelnosti ze strany Ruska?!...
Ostatně, toto nebezpečí že by Rusko opravdu sáhlo k použití jaderných zbraní je reálně naprosto minimální. Rusové touto hrozbou straší od samotného počátku, ale přece jenom nejsou až natolik iracionální, aby si nedokázali uvědomit důsledky tohoto počinu. Je nutno si uvědomit: kdyby Rusové použili taktické jaderné zbraně například proti ukrajinským jednotkám útočícím na Krym - pak by tím na celá desetiletí zamořili atomovým spadem právě ta území, která oni považují za svá! S vysokým podílem ruskojazyčného obyvatelstva!
Nestrašte nás tedy chimérami; stejně jako pan Krupička v paralelní diskusi se uchylujete k pseudoargumentům, když už byly vyvráceny všechny Vaše - alespoň formálně věcné - argumenty.
Ještě dodatek ke vztahu radikální levice k mainstreamu.
Ano, je skutečně pravdou že mainstream vždy vykazuje silnou tendenci k přízemní průměrnosti, k pohodlnosti v myšlení, nezásadovosti v postojích. To všechno je pravda; nicméně na straně druhé - to se nedá nic dělat - je to právě tento mainstream, který tvoří právě střední proud samotného žití. To znamená: kdo chce tento mainstream kritizovat, respektive vůbec paušálně negovat, ten by k tomu měl mít opravdu velice dobré důvody a argumenty. V každém případě mnohem lepší a závažnější, nežli je jenom vlastní neschopnost nalézt své místo ve jsoucím světě, vlastní kverulantství za každou cenu.
Právě v těchto dnech bylo oznámeno, že bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek zakládá nové politické uskupení, s výmluvným názvem "Nespokojení".
V tomto označení není ani náznak jakéhokoli pozitivního programu, ať ideového či přinejmenším politického; má být evidentně seskupením všech (životně) frustrovaných. Nejde tu vůbec o to vytvářet něco společensky prospěšného; jedná se jenom o to moci si vybít své vlastní pocity odstrčenosti, ublíženosti, nenávisti vůči celému světu.
Co se Paroubka samotného týče, u toho se samozřejmě jedná prostě o poslední křečovitý pokus o návrat na politické výsluní, nebo přinejmenším si vynutit alespoň nějakou mediální pozornost; pro tento účel bude zřejmě ochoten kolem sebe shromáždit veškerou společenskou i politickou sedlinu, od psychopatických kverulantů až po vyhraněné sociálfašisty.
Putin je šílený, ... ale Rusové "přece jenom nejsou až natolik iracionální".
Že by nebezpečí nasazení jaderných "rostlo s útokem ukrajinských ozbrojených sil na Rusy okupovaný Krym" je triviální předpoklad... , ale " Nestrašte nás tedy chimérami..."
Pane Poláčku, myslím, že byste si v těch vašich premisách a implikacích měl udělat trochu pořádek...
A ještě jedna" technická": Nejsem odborník, ale myslím si, že použití taktických jaderných zbraní by asi neznamenalo zamoření území na celá desetiletí.
Pane profante, Ukrajina v současné době stále posílá (nebo ještě do nedávna posílala - situace se teď může měnit každou hodinou) posily do již téměř (takticky) obklíčeného Bachmutu. Nevím, co je pravdy na informaci, šířící se internetem, že "doba životnosti" takto nasazených vojáků je cca 4 hod., ale vzhledem k tomu, že je Bachmut ze tří stran prakticky kontinuálně ostřelován ruským dělostřelectvem, to asi nemusí být příliš přehnaný odhad.
A proč asi Ukrajina takto "plýtvá" svými vojáky v již s velkou pravděpodobností ztraceném boji o Bachmut...? Jedním z možných vysvětlení je, že potřebuje získat čas na vybudování nových obranných linií hlouběji na svém území. To může být považováno za životně důležité, protože jinak by hrozilo postupné zhroucení celé obranné linie.
Pane Profante, omlouvám se za překlep...
Voják tu přežije čtyři hodiny, líčí mariňák bachmutský „mlýnek na maso“
ad 24. února 2023 v 14.58
Podle tohoto zdroje se k dnešnímu datu ještě nejedná o taktické o ale pouze o operační obklíčení Bachmutu.
18:20 https://www.youtube.com/watch?v=y9ybkEiTlj0
operational encirclement - operační obklíčení - spojení mobilních zbraní za nepřátelským týlem, což má za následek přerušení jeho komunikačních linií (nebo když se všechny komunikační linie dostanou pod palebnou kontrolu protivníka)
tactical encirclement - taktické obklíčení - uzavření pevného prstence zbraní a vojska v těsné blízkosti kolem nepřátelských sil
Ještě jiný pohled na situaci v Bachmutu...
"...both sides have sustained horrendous losses i these battles."
Uff, náš ruský šváb se teda rozjel. Ten si svoji mísu čočovice opravdu chce zasloužit.
Pane Václavů, při naprostém nedostatku věcných argumentů se opět chytáte naprosto podružných aspektů.
"Šílený Putin" - pane Václavů, Vy se sám skutečně nedomníváte, že Putinovo rozhodnutí napadnout Ukrajinu bylo ze střízlivého pohledu naprosto šílené?...
Tento nesmyslný počin nicméně neznamená, že by ruské vládnoucí struktury absolutně ztratily jakýkoli cit pro realitu (rozhodnutí obsadit Ukrajinu spočívalo především na zcela chybném odhadu situace); a i Rusové si dokáží vypočítat jaké důsledky by pro ně mělo nasazení jaderných zbraní.
A ten fakt že v případě útoku Ukrajinců proti Krymu by "rostlo" nebezpečí použití atomových zbraní Ruskem ještě nijak neznamená, že by toto nebezpečí bylo (bezprostředně) reálné, a že by bylo legitimní jím (v danou chvíli) strašit. Když se například pravděpodobnost určitého jevu zvýší z jednoho procenta na procenta dvě, pak do reálné pravděpodobnosti že k tomuto fenoménu dojde chybí stále ještě velmi mnoho.
"Zamoření na desítky let": Fukušima zamořila danou oblast přinejmenším na jednu dekádu, a to se jednalo jenom o technickou nehodu, nikoli o cílený úder atomovou zbraní.
Pane Poláčku,
z mého hodnocení příčin války na Ukrajině, které jsem zde v diskusích, jak se domnívám, už dost podrobně prezentoval, snad jasně vyplývá, že napadení Ukrajiny Ruskem nepovažuji za iracionální rozhodnutí šílence. Už se mi opravdu nechce znovu vysvětlovat svůj pohled na příčiny této krize, ale pokud vám to uniklo, mohu vás odkázat třeba na projevy amerických profesorů Johna Mearsheimera a Jeffreye Sachse, které snadno najdete na Youtube. Z našich osobností mě napadá např. Jan Kavan, s nímž také sdílím podobný pohled na věc.
Ohledně rozhovoru s (údajně) věhlasným odborníkem o válce na Ukrajině bych se ještě chtěl vyjádřit později, pokud se k tomu dostanu. Možná ještě zajímavější než jeho odhad pravděpodobnosti jaderné eskalace, je celkové vyznění rozhovoru, jak ho v závěru shrnuje dotyčný redaktor.
Pane Kolaříku,
zvu vás na šošovici, právě jsem dostal čerstvou zásilku přímo z Kremlu!
Je skutečně pozoruhodné, jak se nám tady ruští švábi ve výročí invaze aktivizovali.
Václavů, Pleva, Krupička - všichni tři.
Jako na povel, chce se dodat.
Tak už je přepis závěru zmíněného rozhovoru. Srov. s povinným optimismem představitelů "Sjednoceného Západu" a jejich "mainstreamových tlampačů"...
https://www.youtube.com/watch?v=HFRsZK6Q7Kw
35:10
Well, I feel like I've been in a war of attrition myself after that conversation. Michael Kofman, a great military analyst and expert on these things, being very cautious about what he could be drawn on, not saying anything very definitively.
But the overall picture, I think you'd probably agree, was somewhat gloomy, as the most likely scenario seems to be a long, drawn-out war of attrition, with neither side making huge gains.
One thing I did try to push him on was what the risks of the different end games actually are. He said pretty clearly that the threat of nuclear escalation is real, and should be taken seriously. That threat increases the most if Russia suffers a catastrophic defeat, and considers that to be a risk to their regime.
And in particular, if Ukraine starts pushing on into Crimea, that risk gets more substantial. At the same time, taking back Crimea, control of all of Ukraine is still the stated political objective of the Ukrainian government and certainly of the nationalist militias.
And he also said, if they do get the upper hand militarily, thanks to western support, they will most likely not stop but continue as far as they can go. I don't know what you think but to me that combination of things is more than a little btit conserning.
Thanks for tuning in.
This was UnHerd.
"Tak už jen..."
Pane Václavů, k dění na Ukrajině se už dávno vyslovili všichni komentáři, i všichni odborníci (nebo i "odborníci") na tomto světě. Pro jakýkoli (svůj) názor můžete tedy kdykoli a kdekoli nalézt výrok té či oné autority.
První chyba Vaší argumentace je v tom, že pořád operujete s jakousi "totální porážkou" Ruska. Pochopte konečně jednou: nikdo soudný nemá v úmyslu útočit na samotné (legitimní) ruské území! Nikdo soudný nemá v plánu rozbíjet ruský stát jako takový. Je fakt že Rusko Krym prohlásilo za "své území", jenže ono takto anektovalo (a za ruské prohlásilo) například i území kolem Chersonu, které už ukrajinská armáda dávno opět vyrvala z ruských rukou - aniž by přitom vůbec jenom padla zmínka o nasazení atomových zbraní Ruskem!
Nejakutnější nebezpečí použití taktických jaderných zbraní bylo na počátku ruské agrese proti Ukrajině (respektive v tu chvíli kdy ruská agrese narazila na rozhodný odpor ukrajinských obránců, a stalo se jasným že ruská konvenční vojska nemůžou splnit původní zadání, totiž obsadit celou Ukrajinu) - neboť v tu chvíli ještě nebylo jisté, jestli Putin už nezešílel docela.
Ale mezitím se ukázalo že Rusové si přece jenom uchovali poslední zbytky soudnosti; a jestliže nesáhli k nasazení atomových zbraní tehdy, je krajně málo pravděpodobné že by tak učinili v budoucnosti. Tím spíše že jak už jsem napsal na Krymu by tak bombardovali do značné míry své vlastní, to jest ruskojazyčné obyvatelstvo.
Nehledě k tomu, že Ukrajinci jsou odhodláni bojovat dále i v případě použití taktických jaderných zbraní Ruskem; takže Rusko by si ani tímto použitím atomových zbraní nijak moc nepomohlo. Tím spíše že jejich efekt leží především v ničení velkých pancéřových svazů - které Ukrajinci ovšem nemají; anebo v ničení podzemních bunkrů, které by ovšem - v případě ofenzivy Ukrajinců proti Krymu - vůbec nebyly k dispozici.
Nasazení atomových zbraní by tedy pro Rusy mělo jen velmi omezený vojenský efekt, ale obrovská rizika; s největší pravděpodobností by ho pak opustili i jeho dosavadní spojenci (Čína, Indie), neboť by to pro ně znamenalo nebezpečí, že by jednoho dne Rusko mohlo atomové zbraně použít i proti nim.
Rusko nezaútočí (ani taktickými) jadernými zbraněmi na Ukrajinu (už) proto, že nechce, aby se také Ukrajina stala jejich disponentem.
Pane Poláčku, nevím, kdo tady mluví o "totální porážce" Ruska, ale já to rozhodně nejsem. Totální porážka jaderné mocnosti je nesmysl. To přece jasně vyplývá z premisy možnosti vzájemného zničení... V rozhovoru se mluví o "katastrofické porážce", která by mohla mít existenciální důsledky pro současný ruský režim. Za katastrofickou porážku v tomto smyslu by se asi dala považovat situace, kdyby byla ruská vojska vytlačna z célého území Ukrajiny včetně Krymu. Pokud by Rusku toto hrozilo, tak by se podle odborníka v rozhovoru stala hrozba jaderná eskalace velmi reálnou. K tomu já už asi nemám co dodat.
Malér je, že v tom případě popisujete situaci psa postiženého vzteklinou.
Obnovení územní svrchovanosti Ukrajiny - za cenu statisíců životů a obrovského zničení země -- lze rozumně interpretovat slovy "pak by Ukrajina nebyla poražena". O vítězství by se mluvit nedalo a ani nemělo.
Oproti tomu výpověď o jakémkoli ruském výsledku bude vždy nejasná, protože:
a) Cíle, které pro svoji agresi ruská strana uváděla, zjevně nebudou naplněny
-- zbraně NATO se v důsledku ruské agrese opravdu přiblížili k ruským hranicím (Finsko);
-- scénář demilitarizace Ukrajiny je zcela nereálný a její vykloubení ze západních vojenských struktur také;
-- dokonce i kdyby Putin získal formálně anektovaná území, bude mít novou hranici s mnohem konsolidovanější vojenskou silou než před 2022.
Z tohoto hlediska je absurdní odhadovat, co si musí z Ukrajiny urvat, aby si zachoval tvář a co bude už drtivá porážka.
Prostě buď budeme spoléhat na elementární příčetnost ruské vládnoucí vrstvy a generality zvláště -- pak bez ohrožení samotného Ruska nikdo jaderný arzenál nepoužije,
nebo budu jako Vy předpokládat, že Kreml je plný masochistických sebevražedných kretenů, kteří na dílčí porážku zareagují odpálením jaderných zbraní -- pak už je opravdu zbytečné odhadovat, co si vezmou za záminku.
Pane Profatne, nepodsouvejte mi, prosím, vaše vlastní sentence. Předpoklad, že použití jaderných zbraní na Ukrajině ze strany Ruska je podmíněno tím, že "Kreml je plný masochistických sebevražedných kretenů", to je čistě vaše "přidaná hodnota". Já si nic takového nemyslím.
Ale tak se za logické konsekvence svých úvah tolik nestyďte.
Za vaše "logické konsekvence" mých úvah se fakt nestydím, pane Profante, to mi věřte. :)
Ale ne, no tak samozřejmě že náš ruský šváb si nemyslí, že by Kreml byl "plný masochistických sebevražedných kretenů", jenom proto, že hrozí jadernými zbraněmi a možná je i použije.
Náš ruský šváb považuje hrozbu a nakonec i použití jaderných zbraní za normální.
Uvědomme si konečně, s kým máme tu "čest".
A že by se ten zm.d někdy za něco styděl - ne, tak to bych mu opravdu nepodsouval.
V dnešním "Právu" vyšel zajímavý rozhovor s ruským opozičníkem působícím v současné době na Karlově Univerzitě D. Bilunovem o rusko-ukrajinském konfliktu, a především o pozici Putina.
Bilunov sděluje několik zásadních momentů:
- Putin začal své vojenské agrese z vnitropolitických důvodů; především po důchodové reformě ztratil dosavadní oblibu u obyvatelstva, a tu se - úspěšně - pokusil obnovit vojenskými výboji
- Putinovi se v současném konfliktu velice úspěšně podařilo vytvořit narativ, že "Rusko bojuje obranný boj proti celému NATO"; tento narativ sdílí velká většina Rusů
- proto by pro Putina dokonce ani ztráta Krymu nebyla nutně katastrofální politickou porážkou (a necítil by se tedy nucen sáhnout k použití atomových zbraní); neboť by ji mohl svést na to, že proti Rusku bojuje "celý západní svět", a že tedy Rusko pouze muselo ustoupit drtivé přesile
- podle Bilunova tedy neexistuje žádná šance na to že by Putin padl v důsledku nějaké opozice ze strany ruského obyvatelstva; jedinou reálnou možnost po vyšachování Putina vidí prakticky v palácovém převratu, provedeném skupinou oligarchů, kteří už nebudou dále ochotni snášet masivní propady svých financů v důsledku sankcí zavedených Západem
Tento - eventuální - následník nebude tedy znamenat zásadní systémovou změnu, bude pocházet v zásadě ze současné vládnoucí věrchušky (Bilunov v této souvislosti hovoří o "syndromu mladšího čubčího syna"); nicméně ten bude ochoten k určitým kompromisům.
Pro srovnání, přesně tento názor jsem já sám vyslovil už v prvních týdnech po ruském útoku na Ukrajinu; už tehdy jsem (zde) napsal, že jestli je vůbec nějaká reálná šance na odstranění Putina, pak jedině ze strany vládnoucí třídy ruských oligarchů.
A stejně tak jsem - a to už po ruské okupaci Krymu - napsal, že Putin své územní agrese provádí především z vnitropolitických důvodů. Už tehdy u Rusů hluboce klesla jeho popularita (musel proto také nechat zfalšovat volby); takže vojenské agrese pro něj byly prakticky tou jedinou cestou jak se udržet u moci.
A ještě něco k reálnosti nebezpečí že by Rusko použilo proti Ukrajině atomové zbraně:
- za prvé, svého času (když bylo ruské harašení atomovými zbraněmi zvláště hlasité) proběhla médii zpráva, že Američané Rusům v tomto ohledu dali nůž na krk: že v případě použití atomových zbraní Rusy jim Američané kompletně zlikvidují celou černomořskou námořní flotilu
- a za druhé, sám Putin v minulých dnech vyhlásil, že Rusko musí respektovat skutečnost "že i NATO má jaderné zbraně". Toto vyhlášení je možno fakticky interpretovat jako Putinovo definitivní vzdání se této možnosti; protože Rusové ve své paranoie zřejmě věří, že Západ by skutečně neměl žádné skrupule proti Rusku nasadit svůj vlastní atomový arzenál. Známé heslo "podle sebe soudím tebe" plní tedy v daném případě naprosto pozitivní roli; Rusové svou vlastní ničemnost připisují i svým protivníkům.
Pane Poláčku, zajímal by mě váš názor, respektive odhad pravděpodobnosti...
Pokud by Američané začali Rusům likvidovat černomořskou flotilu, tak s jakou pravděpodobností by to, podle vás, znamenalo začátek jaderné války Ruska s NATO?
Pravděpodobnost prakticky nulovou. Američané by samozřejmě útočili konvenčními zbraněmi; a podle všeho Rusové nemají dostatečné vojenské kapacity aby na americkou středomořskou flotilu zaútočili obdobným způsobem. A útočit na lodě atomovými zbraněmi - na takovýto nápad snad ještě nikdo nepřišel. :-)
A že by vzápětí Rusové v odpověď zaútočili jadernými zbraněmi na území USA - nikoli, tak naprostou ztrátou soudnosti ruské vedení (naštěstí) stále ještě netrpí.
Tak tomu tedy říkám optimismus, pane Poláčku...
Souhlasím s vaším názorem, že útok na ruskou černomořskou flotilu by byl zřejmě proveden konvenčními zbraněmi. Stejně tak vám dávám za pravdu, že Rusové nemají možnost na takový útok adekvátně "konvenčně" odpovědět. Ale co dál...? Ani já nepovažuji za pravděpodobné, že by Putin v takovém případě rovnou přikročil k naplnění své hrozby vojenskou odpovědí "jakou svět ještě neviděl" (tj. odpálním "Satanů" atd.) Co by tedy mohl reálně udělat? Předstoupit před národ a zkroušeně prohlásit něco na způsob: "No, víte, Američané by si zasloužili výprask, ale my jsme rozumní a zodpovědní, nechceme přivést svět do záhuby, takže nebudeme odpovídat vojenskou silou." Hm, tak to asi ne, nebo myslíte, že možná jo? Já bych to spíš viděl tak, že by Putin vyhlásil válečný stav, všeobecnou mobilizaci, uvedení celé armády do stavu nejvyšší pohotovosti a přípravu Ruska na bezprostřední vojenský střet s NATO. Druhá strana by na to samozřejmě musela nějak reagovat. Napětí mezi oběma stranami, které je už teď vysoké až až, by se bezpochyby ještě rapidně zvýšilo. Svět by se ještě o "pořádný kus" posunul ke hraně katastrofy...
Vy, pane Poláčku, zřejmě berete jako reálnou možnost (aspoň to tak vyznívá z vašich úvah), že by se USA v daném případě skutečně mohly odhodlat naplnit hrozbu nějakého jejich penzionovaného generála s tím, že jsou připraveny nést z toho vyplývající následky. Já to naopak považuji za krajně nepravděpodobné. To už bych spíš očekával nějaké další "anonymní akce" ve stylu útoku na Nord Stream...
Pane Václavů, Putin by sotva mohl dělat něco více, nežli dělá už teď. On už teď bojuje "totální válku" za své politické přežití; kdyby měl ještě nějaké další možnosti v záloze, už dávno by je použil.
Vyhlášení totální mobilizace? - Už teď podle všeho nemá Rusko pro své vojáky dostatek munice; takže je cvičí v útoku na blízko polními lopatkami. (!) To už by je pro válku ve 21. století bylo rovnou možno znovu vyzbrojit oštěpy a meči.
Tyto masy neozbrojených vojáků by mu tedy byly k ničemu, bylo by to jenom další "kanonenfutr". Navíc: totální mobilizace by měla těžký dopad na ekonomiku, už tak Putinovi utekly statisíce (do značné části vysoce kvalifikovaných) mužů do zahraničí, teď by měl ještě další milióny poslat na frontu? To by ekonomika nemohla vydržet; dnes už to není jako za druhé světové války, kdy milióny mužů bojovaly na frontě, a ve válečných fabrikách jejich práci ve dvanáctihodinových směnách nahrazovaly do úpadu pracující ženy a děti.
Navíc - Putin nemůže přepínat válečné zatížení svého obyvatelstva nad určitou hranici z politických důvodů, v Rusku stále ještě neexistuje tak naprosto totalitní moc aby on mohl zcela ignorovat nálady ve společnosti, zatím odvodovou tíhu nesou především neruské národy respektive pasivní ruský venkov, ale ani Putin si nemůže dovolit proti sobě popudit velká města.
Navíc danou záležitost by nemohl dost dobře využít ani propagandisticky, ani v izolovaném Rusku by se nedalo zcela ututlat že všechno zavinil on sám, kdyby jako první nasadil jaderné zbraně. A tak dále a tak dále; zkrátka opakuji znovu, ta alternativa že by Rusko skutečně sáhlo k nasazení jaderných zbraní na bojišti se s postupem času jeví stále méně pravděpodobná.
Jedině kdyby Ukrajinci začali akutně ohrožovat Krym by se toto nebezpečí mohlo zase přece jenom poněkud zvýšit; ale od takovéto konstelace je aktuální situace na bojišti nekonečně daleko vzdálena.
A pokud by se Ukrajinci přece jenom jednou měli i k této možnosti (tedy zaútočit na Krym) dostat respektive probojovat, pak by tomu musel předcházet naprostý kolaps celé ruské fronty, to jest naprostý kolaps ruských ozbrojených sil. A v takovou chvíli by už ani nasazení taktických jaderných zbraní nemohlo přivodit žádnou zásadní změnu.
(A je otázka, zda by po tomto naprostém kolapsu byl Putin stále ještě u moci; daleko pravděpodobnější je že už by byl svržen palácovým pučem, a vystřídán někým kdo by byl mnohem vstřícnější k případným dohodám. To jest - k ústupkům z ruské strany.)
"Navíc - Putin nemůže přepínat válečné zatížení svého obyvatelstva nad určitou hranici z politických důvodů..."
To je jasné, ale stále tady mluvíme o, vámi zmíněné, hypotetické možnosti, že by USA potopily Rusku černomořskou flotilu...
Nemyslíte, pane Poláčku, že by se ta hranice po takovém útoku asi poněkud posunula...?
Pokud jde vaše o odhady ruských zbrojních zásob a jeho schopností tyto zásoby doplňovat, tak tady prostě vaříte z vody (resp. čerpáte z hubené polévky západní propagandy - což je ale skoro totéž).
Pane Václavů, mohl byste nějak konkretizovat svůj výrok o "hubené polévce západní propagandy"?
Svá tvrzení o situaci na frontě čerpám z obecně přístupných západních zdrojů - které jsou v každém případě nesrovnatelně serióznější, nežli nestoudná a až neuvěřitelně prolhaná propaganda ruská.
A ten výrok o nedostatku munice pro vojáky - tak ten pronesl samotný J. Prigožin - čili velitel žoldnéřské skupiny vagnerovců.
O tom "posouvání hranic" už byla řeč; v každém případě platí: má se snad celý civilizovaný svět předem vzdát Putinovi a jeho imperiálním choutkám jenom proto, že ten haraší jadernými zbraněmi?!...
Ad "hubená polévka západní propagandy"
Tím je míněno to, že západní propaganda (ale jistě, že nejen ta západní) je prostě málo vydatným zdrojem relevantních informací - podobně jako je "hubená polévka" málo vydatným nutričním zdrojem. Relevantní informace resp. výživné látky jsou tam řídce rozptýleny v "informačním balastu" resp. v H2O.
Propaganda (v daném případě válečná) má prostě jiné cíle a účely, než poskytovat reálný pohled na situaci. Můžeme si zde připomenout např. báchorky americké propagandy z období okupace Kuvajtu Irákem: V té době jsme se mohli z masmédií dovědět srdceryvné zvěsti o tom, jak iráčtí vojáci v kuvajtské nemocnici vytahují kojence z inkubátorů a pod.*) Později se ukázalo, že to byly naprosté výmysly. Nicméně, pane Poláčku, i tohle bylo z těch vašich "obecně přístupných západních zdrojů", na základě kterých si teď děláte obrázek o válce na Ukrajině...
*) Píše se rok 1990. Nayirah, patnáctiletá dívka z Kuvajt-City vypovídá se slzami v očích v americkém Kongresu. Její příjmení je utajeno z důvodu ochrany její rodiny před represáliemi irácké armády Saddama Husseina, který obsadil v té době Kuvajt. Opis výpovědi této svědkyně byl předán médiím. Vzlykající Nayirah popisuje, co viděla v nemocnici Al-Addam v Kuvajtu na vlastní oči.
Viděla jsem tam irácké vojáky, kteří přišli po zuby ozbrojení do nemocnice. Šli do oddělení, kde leželi novorozenci v inkubátorech. Vytáhli je z nich a položili děti na zemi, kde děti postupně zemřely.
https://e-republika.cz/article2638-Medialni-lez-rozpoutala-valku-v-Iraku-A-co-Ukrajina
Co se týče Ruských vojenských a politických možností pokračovat ve válce a případně ještě eskalovat vojenské nasazení...
Já sám se v této věci nechci dopouštět vlastních závěrů a prognóz, protože se necítím být k tomu kompetentní. Nicméně bych si dovolil poznamenat, že pokud se vy, pane Poláčku, snažíte orientovat v aktuální situaci na základě takových anekdotických zpráv, jako byla ta o cvičení ruských jednotek s lopatkami, tak budete nadále ve svých úvahách beznadějně mimo realitu.
Jako poměrně solidní pojednání dané problematiky (přinejmenším ve srovnání právě s tou západní mediální maistreamovou "masáží") bych si dovolil doporučit video s názvem:
Can Russia, despite sanctions, expand its war budget by 50%; its contract troops by 70%?
Zde je citace ze závěrečného shrnutí:
15:25
To sum it up, the announced increase in military personnel and units is something that the Russian economy can likely support.
So the question is one of political support and general population support.
That, of course, can't be answered in advance.
If Russia manages to fill out all those positions, it may find itself with a more potent fighting
machine than it had even at the start of the war, come the end of 2023 or beginning of 2024
How will the west match that with its aid ’ to Ukraine and how will Ukraine itself react to Russian build up - that remains to be seen.
https://www.youtube.com/watch?v=8wOe3GG5mjs
Ad Prigožinovy výroky o nedostatku munice...
I s tou výhradou, že výroky jednotlivých aktérů této války je samozřejmě nutno posuzovat kriticky, tak se zdá být pravděpodobné, že tento výrok do určité míry odpovídá (nebo odpovídal) realitě. V žádném případě z toho ale nelze (seriózně) dělat dalekosáhlé závěry o dalším průběhu bojů a vývoji strategické situace.
Ad "...má se snad celý civilizovaný svět předem vzdát Putinovi a jeho imperiálním choutkám jenom proto, že ten haraší jadernými zbraněmi?!..."
Pomíjím "imperiální choutky" protože ty implikují výklad příčin války, se kterým nesouhlasím, ale můžu se pokusit vyjádřit k otázce, jestli by Ukrajina (a její spojenci) měla ustoupit Putinovi v jeho územních nárocích (tj. vzdát se těch území, které Rusko před nedávnem formálně anektovalo) nebo přinejmenším části těchto území a to s ohledem (mimo jiné) na Putinovo "harašení jadernými zbraněmi".
Ano, domnívám se, že by Ukrajina měla za současné situace začít jednat s Ruskem a to bez předběžné podmínky, že se nevzdá byť jediného čtverečního metru svého původního území. Mimochodem, je to pro mě zatím neověřená informace, ale Ukrajina prý byla k jednání o dohodě v tomto smyslu připravena až do návštěvy Borise Johansona v Kyjevě v červnu 2022.
Samozřejmě že jsou mi známi argumenty (v některých případech až fanatických) odpůrců takového přístupu. Ok, je to jejich názor a já jsem se už vzdal ambicí s nimi polemizovat. Mohu zde jen zopakovat výrok, který jsem už napsal v jedné ze zdejších diskusí:
Bude zajímavé, byť současně tragické sledovat, do jaké míry devastace Ukrajiny vydrží naši "gaučoví válečníci" se svým bojovým pokřikem.
A co budou říkat, bych k tomu ještě dodal, pokud bude Ukrajina vzhledem k vývoji války nakonec k takovému jednání donucena - třeba až za rok, s tím, že ten další rok války bude vedle pokračující devastace země znamenat ztráty dalších možná až statisíců lidských životů.
Pane Václavů, nemohu napsat nic jiného nežli co jsem před časem už sdělil na adresu pana Plevy: diskuse s Vámi ztrácí jakýkoli reálný smysl. Když Vám dojdou věcné argumenty, chytáte se i psího chlupu.
Ta zpráva o inkubátorech v Kuvajtu - ano, ukázalo se dodatečně že byla falešná. A co? Má to snad znamenat že Irák nepřepadl zákeřně Kuvajt? Má to snad znamenat že diktátor Saddám Husejn v Kuvajtu okamžitě neinstaloval svůj diktátorský režim? Že nezačalo zatýkání místních představitelů a aktivistů? Že pomoc spojeneckých armád Kuvajtu nebyla legitimní?!...
Mimochodem, já se neopírám o "západní propagandu", nýbrž o naprosto seriózní západní zdroje. Jako "propagandu" tyto zdroje označujete jenom Vy a Vám podobní, kteří naopak slepě a poslušně papouškujete propagandu ruskou.
Co se týče užívání polních lopatek ruskými pěšáky v boji - to skutečně není žádný výmysl, tento způsob boje má v ruské/sovětské armádě dlouhou tradici, užití polní lopatky se tam standardně trénuje, ta může být skutečně velice smrtící zbraň, viděl jsem už před léty jedno video, kde ruský voják bleskurychle vrženou polní lopatkou na vzdálenost asi deseti metrů rozčísne terč znázorňující nepřítele.
Že ruský útok proti Ukrajině nepovažujete za akt imperialismu? - To definitivně demaskuje Vaše postoje, Vaše nepokryté (a nestoudné) niterné souznění s ruským agresorem.
Jinak Václavů zase přitvrzuje. Cpe nám odkaz na web, který je na všech seznamech proruských dezinformačních webů, ani se nezačervená.
Ne že by to bylo poprvé - vypustí zkrátka občas zkušební balónek, aby zjistil, co si může dovolit. Tu Okamurův facebook, tu tvrdě prokremelský portál.
Pane Kolaříku, pochlapte se a řekněte, jestli byste taky byl pro posílání nejen zbraní, ale i vojáků do války na Ukrajině, tak jako prezidentův poradce Petr Kolář.
To jistě bude pro čtenáře zajímavější, než to vaše "očůrávání patníků"...
Binkov's Battlegrounds " tvrdě prokremelský portál"...?
Pane Kolaříku, to jste zase uhodil hlavičkou o hřebíček. Tvrdě prokremelský portál a takové komentáře...? :)
This is how Ukraine could retake Crimea
20:45
"That the battle would be bloody is an understatement, really.
What would Ukraine have on its side is morale.
As by the point where Ukraine takes Kherson and Zaporizhia regions, Russian morale might be quite wavering.
While Ukraine would be celebrating its victories and emboldening its troops for one last final batle."
https://www.youtube.com/watch?v=963CybRI2Bc
P.s.
Že vy se večer před spaním vždycky kouknete pod postel, jestli tam na vás nečíhá nějaký "ruský šváb"...? :)
Pane Poláčku, souhlasím, že naše diskuse ztrácí smysl. Jen by mě ještě zajímalo, jaké jsou ty vaše " "naprosto seriózní západní zdroje", pokud byste mohl uvést nějaké příklady.
P.s. Ano, taktická lopatka může být v boji na blízko účinnou zbraní. Tak přece jen se v něčem shodneme.
„Pane Kolaříku, pochlapte se a řekněte, jestli byste taky byl pro posílání nejen zbraní, ale i vojáků do války na Ukrajině.“
Nevíte, pane Václavů, jestli se ještě někde hraje Čapkova Matka? Kdyžtak si na to zajděte, bude to pro Vás poučné. Čapek to napsal v roce 1938.
Pane Václavů, mé informace o dění na Ukrajině čerpám především z těchto zdrojů:
- Německý deník "Süddeutsche Zeitung"; je to největší z velkých, nadregionálních německých seriózních "názorotvorných" deníků. Nemá stále (snad i kvůli svému dosti neskladnému názvu) takové renomé jako třeba "Die Welt"; nicméně je velmi aktivní na poli investigativní žurnalistiky, například se svými zahraničními partnery byl významnou měrou účasten na odhalení aféry s "Panama Papers". Je proto krajně nepravděpodobné, že zrovna redakce takto orientovaného média by se nechala oklamat jakýmisi pochybnými "fake news".
- Německá veřejnoprávní televize, především její zprávy na prvním programu; i zde je krajně nepravděpodobné že by do jejího zpravodajství mohly proniknout nějaké falešné zprávy či údaje.
- Český deník Právo; podle mého soudu jediné české noviny, které snesou (nejen svým obsahem, ale i celkovým záběrem) mezinárodní srovnání. Svou celkovou orientací (mírně levicově liberální) víceméně srovnatelné s uvedenou SZ.
- Česká televize, především zprávy na prvním programu. Podle veškerých známek i zde se jedná o zcela seriózní médium, které nepodléhá ani žádné mocenské, ani žádné zájmové skupině, ani jakémukoli druhu populismu.
------------------------------------------
V dané souvislosti bych ale Vám, pane Václavů, chtěl položit jednu otázku. Ani se Vás nebudu ptát na to z jakých zdrojů své "informace" a názory čerpáte Vy; to se časem už dosti zřetelně vyjevilo. Nicméně - stále mi zůstává záhadou, jakým způsobem uvažují lidé jako jste Vy.
Ten ruský útok proti Ukrajině byl přece tak naprosto iracionálně brutální, a svým provedením natolik barbarský, že by se vůbec nezdála možná jiná alternativa, než že k a ž d ý jen trochu slušný a soudný člověk se proti této agresi musí se vší silou a rozhodností postavit. A to neznamená nic jiného, nežli učinit vše pro to, aby tento agresor byl vyhnán přinejmenším za hranici své nejnovější agrese.
Zdálo by se tedy, že na stranu Putina - ať přímo, anebo i skrytě, neustálým relativizováním a zpochybňováním boje proti němu - se mohou postavit pouze jedinci s naprosto deformovaným vztahem vůči hodnotám jako je právo, spravedlnost, humanita, pravdivost. Tedy společenští "dezoláti".
Přitom Vy, pane Václavů, alespoň ve zdejších diskusích vystupujete v zásadě solidně, racionálně působícím dojmem. Je pak o to méně pochopitelné, že někdo takový jako Vy (nebo i pan Pleva) s tak úporným zaujetím zaujímáte pozice, které přinejmenším objektivně hrají do karet Putinovi a jeho agresi. Vy se samozřejmě dost dobře nemůžete postavit přímo na stranu Putina (a snad to opravdu ani není vaším přáním); ale znovu a znovu se oháníte tvrzeními, které - jak výše zmíněno - boj proti ruské agresi zpochybňují, relativizují, a tím fakticky hrají do rukou tomuto agresorovi a faktickému diktátorovi.
Jednou bych se skutečně rád dozvěděl, jaké jsou to motivace, které takové jako jste vy (tedy i s panem Plevou a dalšími) ženou k takto mravně pochybným postojům.
Já sám zde shledávám jenom jedno jediné možné vysvětlení (a už jsem ho v minulosti vyslovil): jedinou v určitém smyslu "racionální" motivací by zde mohla být pouze fundamentalistická ideologická nenávist vůči celému světu Západu, a tedy především vůči jeho symbolům jako je NATO, jako je vedoucí role Spojených států, jako je i EU, a další instituce a organizace. Vy byste (úplnou) porážku Ruska zřejmě vnímali jako vítězství vámi nenáviděného (kapitalistického) Západu; a právě proto děláte všechno pro to, abyste tomuto vítězství zabránili, respektive abyste zpochybnili všechny cesty k němu vedoucí.
Budiž; tento svět Západu sice v mnoha ohledech zasluhuje kritiku, a to i velmi zásadní; je to stále ještě svět (ve svém jádru asociálního) kapitalismu; a je to i svět pokrytecké, formalistické liberální demokracie, falešně předstírající pravou a autentickou "vládu lidu".
Je tedy dost závažných důvodů proč se vůči tomuto světu Západu stavět kriticky, anebo třeba i s odporem. Ale přes to všechno: jakým způsobem má tento pochybný charakter západního světa zpochybňovat absolutní legitimitu boje proti tak zjevné a brutální agresi, jakou je ta současná ruská proti Ukrajině?!...
Oprava: v titulku předcházejícího vstupu mělo stát "Motivace", nikoli "Motivaci".
Pane Poláčku, děkuji vám za odpověď. Až teď jsem si ji přečetl. Vaši odpověď považuji za seriózní a budu se tedy snažit také seriózně zareagovat - jakmile se mi podaří si na to vyhradit potřebný čas.
Pane Nusharte, Čapkovu hru "Matka" znám, myslím, docela dobře. Po vašem upozornění se mi vybavila scéna, kdy matka, poté, co slyšela zprávu o tom, že nepřátelská letadla svrhla pumy na školu a do prchajících dětí střílela ze strojních pušek, sama podává svému synovi pušku a posílá ho do boje. Není mi ale zcela jasné, jak by mě toto drama mělo, za dané situace, podle vás, názorově ovlivnit. Pokud bych si z toho měl vyvodit, že by tedy bylo správné, aby ČR posílala vojáky do války na Ukrajině, tak mohu jen konstatovat, že mě to k takovému závěru nepřivedlo.
P.s.
Na hru není nutno chodit do divadla, např. zde lze stáhnout kompletní text:
Názor už máte, ten nepotřebujete, pane Václavů. Stačí, když to člověka přivede k přemýšlení.
Ad Irák:
Al-Kajda. To byl ten pravý důvod, proč šli Američané do Iráku. Proč vytvořili tu lež o ZHN, proč zaútočili i bez souhlasu OSN. Saddámův problém nebyl, že rád mučil, že na Kurdech testoval chemické zbraně, že vyvolal dvě války. Saddámův problém byl, že toleroval Al-Kajdu.
Pád WTC byl pro USA otřes v základech. A pak Al-Kajdě vyhlásili válku a pokusili se jí zničit všude. V Iráku si představovali, že svrhnou Saddáma, obsadí strategické uzly, rozpustí armádu, ať mají klid ..... a budou honit kajdisty. A to taky dělali. Chytali je, mučili, zabíjeli a postupovali dál a dál.
Jenže z rozpuštěné armády se jim začínal formovat Islámský stát a místo přípravy na demokratické volby se mezi sebou klany začaly řezat...
a) Proč se předtím Američané lví dílem účastnili na vytváření Al Kajdy?
b) Opravdu mám Američany považovat za takové pitomce? Vždyť ani americký generál nemohl čekat, že když s pomocí zbraní rozeser.te nějakou zemi, ve které předchozí moc vládla mimo jiné proto, že dokázala vytvářet rovnováhu mezi různými více či méně ozbrojenými skupinami (klan ve v tomto případě hodně nepřesný, novinářský termín), pořídíte něco jiného než občanskou válku a válku proti neschopným okupantům.
Protože nemá Američany za až takové pitomce, považuji je za zcela odpovědné za vznik ISIS.
Pane Poláčku, po přečtení vašeho posledního příspěvku jsem si nějak zafixoval, že za jeden ze svých "seriózních zdrojů" považujete německý deník s iniciálami názvu DW. To mě pak dovedlo k jednomu článku německého masmédia DW - Deutsche Welle a dále k jednomu rozhovoru na jeho internetovém televizním kanálu. Na základě toho jsem napsal níže uvedený diskusní příspěvek, který, přestože vychází z chybného čtení vašeho textu, podle mého názoru obsahuje info, které by bylo škoda zahodit, takže ho níže uvádím v původním znění. Kdo by měl opačný názor na věc, může tento můj příspěvek jednoduše přeskočit (o možnostech admina nemluvě...).
........................................
Pane Poláčku, trochu jsem se podíval na jeden vámi uváděných zdrojů - na německé noviny DW a mohu říct, že jsem tam našel docela zajímavé věci...
Např. článek věnovaný 20 výročí amerického vpádu do Iráku:
Matthias von Hein - The shadow of the Iraq war lingers on
https://www.dw.com/en/the-shadow-of-the-iraq-war-lingers-on/a-65012953
Vzpomínáte si na naši diskusi ohledně věrohodnosti oficiálních důvodů k invazi?*) Já, a také pan Krupička, jsme tam prezentovali stanovisko, že Bush (a přinejmenším ještě i Blair) už předem věděli, že údajný důvod k válce - podezření na zásoby chemických zbraní v Iráku - byl jenom smyšlenou záminkou. Vy jste tehdy prosazoval opačný názor.
Ve jmenovaném článku je k této věci už v podtitulu vyjádřeno velmi stručně, ale zcela jednoznačně následující stanovisko:
The rationale for the war was a lie, and the consequences remain to this day.
Tedy, že oficiální zdůvodnění války bylo prostě a jednoduše lež.
Dále se zde uvádí že na Irák dopadlo 29166 bomb a raket a v důsledku hlavních bojových operací padlo za oběť více než 7000 civilistů (což prý ale byl pouhý počátek "of a long and deadly slog").
V r. 2006 odhadl renomovaný lékařský časopis Lancet počet následných iráckých obětí na 650000.
Saddámův režim byl svržen za tři týdny, během kterých se velká část irácké infrastruktury proměnila v ruiny.
Mimochodem, třeba ve srovnání s Českou televizí, kterou vy také uvádíte mezi vašimi seriózními zdroji, tady dle mého názoru DW vítězí hned o několik tříd. V připomínce 20. výročí invaze v programu "Události a názory" se prostě jen povrchně mluvilo (přemáhám pokušení použít expresivnější výraz) o zahájení a průběhu invaze, aniž by byl divák rozptylován úvahami o příčinách a následcích - lživé zámince, civilních obětech a devastace infrastruktury. Chápejme - asi by to v něm mohlo vyvolávat nežádoucí asociace...
*) Jedná se o diskusi k tomuto článku:
Petr Jedlička - Obrat na Ukrajině? Rusové utekli před bleskovou ofenzívou z celého Charkovska
Dále mě zaujal rozhovor na internetovém kanálu DW News ohledně útoku na Nord Sream:
Nord Stream blasts: German lawmaker warns against hasty conclusions
https://www.youtube.com/watch?v=dYqtWRB6EQc
Redaktor DW tam hovoří s opozičním politikem Roderichem Kiesewetterem, který je členem zahraničního výboru Bundestagu a také parlamentního kontrolního výboru, jenž dohlíží na německé zpravodajské služby.
Co je na tomto rozhovoru pozoruhodného? Redaktor se zmíní o, z amerických zdrojů pocházející, "hypotéze" - tzv. "ukrajinské stopě, zatímco jiná, již velmi známá "hypotéza", totiž ta od renomovaného novináře Seymoura Hershe, zde není vzpomenuta ani slovem.
Taková míra otevřenosti by zřejmě už byla moc i na - jak se mi zdá - relativně solidní německé masmédium. Je ale také možné, že si to předem vymínil zpovídaný poslanec. Z dikce jeho projevu v průběhu celého rozhovoru by se tak asi dalo usuzovat...
K těm dalším věcem z vašeho příspěvku se, pane Poláčku, snad ještě dostanu později. Problém je, že pokud člověk nechce jen tak plácat nějaké ideologické floskule (jako např. pan Kovařík) a snaží se dohledávat info ve zdrojích, tak je to všechno časově dost náročné...
Vidím, že naše ruská filcka už zase jede notu "seriózní diskutér".
Jenom připomínám evidentní fakt, že tohle klasické odvádění pozornosti Rusku v jeho zoufalé situaci nepomůže ani co by se za nehet vešlo.
Pane Václavů, skutečně mi není jasné jakým způsobem má navzájem souviset válka na Ukrajině s - už hodně dávnou - válkou v Iráku. (Proč neprovedete srovnání například s agresí Peršanů proti Řekům před dvěma tisíci lety?...) Fakticky tímto úhybem jenom potvrzujete (stejně jako G. Monbiot v paralelním textu), že ultralevičáky vašeho typu ve skutečnosti ani v nejmenším nezajímá osud a utrpení ukrajinského lidu, nýbrž že si chtějí jenom stále dokola ohřívat svou polívčičku fundamentalistického antiamerikanismu. To je to jediné, co jedince Vašeho druhu doopravdy zajímá.
Nemám nijak v úmyslu ztrácet čas tím, že bych dopodrobna rozebíral - velmi složitou - otázku legality a legitimity tehdejšího zásahu proti iráckému režimu; nicméně házet do jednoho pytle nestoudnou agresi imperialistického Ruska proti svobodnému a demokratickému státu s jasným úmyslem uchvátit jeho území se zásahem mezinárodní koalice proti iráckému diktátorovi, s účelem instalovat v Iráku demokratickou vládu, je projevem jak naprostého argumentačního nihilismu, tak i totální mravní degradace.