Vyšší zdanění bohatých sníží nerovnost a pomůže ekonomice, zaznívá už i z MMF

Petr Jedlička, Radek Kubala

Čerstvá studie týmu ekonomů přináší další podklady pro kritiku hlavního z neoliberálních dogmat. O míře posunu v pohledu odborné veřejnosti na věc vypovídá mnohé i fakt, že autoři studie pracují pro Mezinárodní měnový fond.

Pokud je vyšší zdanění bohatých vrstev uplatněno rozumně a adekvátně ekonomické a sociální situaci, může významným způsobem snížit nerovnost ve společnosti, a přitom neohrozit hospodářský růst. Tak zní ve stručnosti závěr studie vydané v minulém týdnu, v níž se autoři odborně zabývali problémem, jenž štěpí světovou politiku po mnoho desetiletí.

Příslušný dokument není zdaleka prvním poukazem na neplatnost neoliberální poučky, že větší redistribuce bohatství ve společnosti nutně poškozuje ekonomické perspektivy daného státu. Masmédia si ale všímají studie i proto, že tým autorů-ekonomů pracuje pro Mezinárodní měnový fond (MMF) — organizaci, která po léta nutila státy daně snižovat a redistribuci omezovat.

Stěžejní vliv na posun názoru má přitom dle agenturních zpravodajů zkoumání důsledků nerovnosti. Tento faktor byl v dřívějších doporučeních ekonomických institucí zohledňován jen málo.

„Příliš velká nerovnost ve společnosti vede ke snížení sociální soudržnosti, větší názorové polarizaci, a v konečném důsledku ke snižování ekonomického růstu. Naše empirická data vyvracejí argument, že vyšší zdanění bohatých nutně povede k ekonomickým ztrátám,“ uvádějí sami autoři pojednávané studie.

Autoři studie zkoumali konkrétně redistribuční modely a důsledky nerovností v západním světě v letech 1985 až 2010. Zatímco v letech 1985 až 1995 se, souhrnně vzato, dařilo snižovat právě redistribucí ekonomické nerovnosti způsobené trhem až do šedesáti procent, v letech 1996 — 2010 se daňová progrese snížila a nerovnosti začala růst.

Autoři studie rovněž konstatují, že nerovnost je možné snižovat i za pomoci programů pro snazší přístup chudých k veřejným službám. „Ve většině států přetrvává problém s rovným přístupem ke kvalitnímu vzdělávání a zdravotní péči. V bohatých zemích žijí muži s vysokoškolským diplomem v průměru o čtrnáct let déle než ti s nižším vzděláním,“ uvedli na svém blogu Vitor Gaspar a Mercedes Garcia-Escribanová, právě ekonomové z MMF.

Reakce z Británie

Anglosaská média připojují ke zprávě o studii také informace o její ozvěně v britské, respektive americké debatě. V Británii závěry přivítali zejména labouristé. Stínový ministr financí John McDonnell ocenil, že MMF svým výzkumem potvrdil „správnost ekonomické politiky Labouristické strany“.

„Jedná se o další podpůrné argumenty pro naši snahu o spravedlivý daňový systém. Nicméně vládnoucí konzervativci neustále snižují daně zámožným, a navíc plánují v nejbližších letech odpustit další miliardy superbohatým a velkým korporacím, které by měli odvést do státního rozpočtu,“ řekl McDonnell Guardianu .

Naopak premiérka Theresa Mayová si neustále stojí za svým a labouristické plány označuje za radikální. Ve středu při zasedání vlády nazvala McDonnella a Jeremyho Corbyna přímo lidmi „žijící na planetě Venezuela“. Na nedávné konferenci vlastní strany v Manchesteru však přiznala, že politika jejích konkurentů má větší podporu veřejnosti.

Debata v USA

V USA se staly závěry zmiňované studie ihned součástí debat o připravované daňové reformě Trumpovy republikánské administrativy. Ta totiž počítá se snížením korporátních odvodů a horní sazby daně z příjmu fyzických osob.

Podle Trumpa a jeho lidí zvýší nižší daně pro korporace produktivitu, zaměstnanost a mzdy obyčejných pracovníků. Americké ministerstvo financí tedy tvrdí opak toho, co ekonomové z MMF.

Správce prezidentské pokladny Mick Mulvaney dokonce osočil MMF, že schválně pracuje na nezdaru Trumpových ekonomických plánů. Podobné útoky však zástupci MMF striktně odmítají. „Politika musí být založena na faktech, musíte sledovat veškeré podrobnosti. Četnost situací, kdy se vyplatí snižovat daně, je stále menší a menši,“ řekl Financial Times Vitor Gaspar.

Další informace:

The Guardian IMF: higher taxes for rich will cut inequality without hitting growth

The Independent Higher taxes for rich will not harm economic growth, says IMF

Bloomberg `Tax the Rich' Is IMF's Unlikely New Mantra in Fight With Trump

Financial Times Trump administration hits out at IMF over tax reforms

    Diskuse
    October 19, 2017 v 19.36
    Původní zdroj
    Fiskální monitor Mezinárodního měnového fondu je na adrese:
    https://www.imf.org/en/publications/fm/issues/2017/10/05/fiscal-monitor-october-2017

    Shrnutí:
    Rostoucí nerovnost a pomalý hospodářský růst v mnoha zemích přitahují pozornost k politikám, které podpoří inkluzivní růst. Přestože mírná nerovnost je v systému tržního hospodářství nevyhnutelná, přílišná nerovnost podrývá sociální soudržnost, vede k politické polarizaci, a v konečném důsledku snižuje růst hospodářství. Tento Fiskální monitor se zabývá tím, jak mohou fiskální politiky napomoci k dosažení potřebného přerozdělování. Soustředí se na tři zásadní politické debaty: o daňových sazbách pro oblast nejvyšších příjmů, o zavedení nepodmíněného základního příjmu a o roli veřejných výdajů na vzdělávání a na zdraví.