Pokud je vyšší zdanění bohatých vrstev uplatněno rozumně a adekvátně ekonomické a sociální situaci, může významným způsobem snížit nerovnost ve společnosti, a přitom neohrozit hospodářský růst. Tak zní ve stručnosti závěr studie vydané v minulém týdnu, v níž se autoři odborně zabývali problémem, jenž štěpí světovou politiku po mnoho desetiletí.

Příslušný dokument není zdaleka prvním poukazem na neplatnost neoliberální poučky, že větší redistribuce bohatství ve společnosti nutně poškozuje ekonomické perspektivy daného státu. Masmédia si ale všímají studie i proto, že tým autorů-ekonomů pracuje pro Mezinárodní měnový fond (MMF) — organizaci, která po léta nutila státy daně snižovat a redistribuci omezovat.

Stěžejní vliv na posun názoru má přitom dle agenturních zpravodajů zkoumání důsledků nerovnosti. Tento faktor byl v dřívějších doporučeních ekonomických institucí zohledňován jen málo.

„Příliš velká nerovnost ve společnosti vede ke snížení sociální soudržnosti, větší názorové polarizaci, a v konečném důsledku ke snižování ekonomického růstu. Naše empirická data vyvracejí argument, že vyšší zdanění bohatých nutně povede k ekonomickým ztrátám,“ uvádějí sami autoři pojednávané studie.

Autoři studie zkoumali konkrétně redistribuční modely a důsledky nerovností v západním světě v letech 1985 až 2010. Zatímco v letech 1985 až 1995 se, souhrnně vzato, dařilo snižovat právě redistribucí ekonomické nerovnosti způsobené trhem až do šedesáti procent, v letech 1996 — 2010 se daňová progrese snížila a nerovnosti začala růst.