Pouhý týden po sobě se ve Velké Británii sjely obě největší politické strany: jak vládnoucí konzervativci, tak opoziční labouristé. Sjezd Labour Party v jihoanglickém Brightonu se nesl v povzneseném duchu. Delegáti místních organizací se setkali poprvé od červnových voleb, v kterých se straně podařilo uniknout všeobecně předpovídanému debaklu, a naopak připravit vládu Theresy Mayové o většinu, respektive ji donutit ke spojenectví se severoirskou pravicí.

Bilanční řeč předsedy labouristů Corbyna zaujala komentátory zejména dvěma momenty: jednak tezí, že neoliberalismus selhal, a socialistická politika jeho strany tak nyní představuje „nový střed,“ a jednak radikálními politickými návrhy v oblasti bydlení. Ekonomický systém, „kdysi utvořený Margaret Thatcherovou“, je podle Corbyna passé. „To my nyní představujeme středobod britské politické debaty. My jsme politický mainstream,“ uvedl doslova.

V poli konkrétních návrhů kontrastuje Corbynova politika jasně s dřívějším blairistickým konsensem ve straně. Corbyn žádá více státních intervencí do trhu ve veřejném zájmu a posílení veřejné kontroly nad mnoha veřejnými službami. Mimo opakování požadavku znárodnit vodárny, elektrárny a železnice či zrušit zcela školné ve všech oblastech vzdělávání, se Corbyn zaměřil právě na bydlení.

Zkrotit nájmy, využít automatizaci

Předseda Labour Party se konkrétně vyznal, že by rád vrátil městům právo kontrolovat výši nájmů a nájemníkům zase právo vetovat renovační projekty, které by pro ně byly nevýhodné, či dokonce vedly k jejich vystěhování.