Zdaňme bohaté. Řeknu vám, jak na to
Robert ReichAutor, ministr práce a sociálních věcí ve vládě Billa Clintona, popisuje sedm návrhů, jak zdanit bohaté, jimiž by si státní kasa v USA během deseti let mohla přijít na více než šest bilionů dolarů. Text může sloužit jako inspirace i nám.
Příjmy a bohatství se víc než kdykoli dříve za posledních osmdesát let zkoncentrovaly na samém vrcholu, v rukou úzké skupinky nejbohatších. Do velké míry za to může náš nespravedlivý daňový systém. Daňové zákony jsou zmanipulované ve prospěch privilegovaných a umožňují hrstce nejbohatších uplatňovat nepřiměřený vliv na ekonomiku a demokracii.
Konzervativci často hořekují nad rozpočtovými schodky. V tom případě nechť superbohatí nesou spravedlivý díl nákladů a přispějí na to, co národ potřebuje — eliminaci chudoby, všeobecnou zdravotní péči, rozvoj infrastruktury, zvládnutí změn klimatu, investice do komunit a řadu dalších věcí.
Nabízím sedm způsobů, jimiž lze zdanit bohaté.
Za prvé: zrušte Trumpovy daňové úlevy
Není žádným tajemstvím, že Trumpův gigantický daňový škrt byl obřím dárkem bohatým. Pětašedesát procent daňových úlev šlo do kapes pětiny nejbohatších občanů. Během jedné dekády pak třiaosmdesát procent příjmů z daňové úlevy připadne nejbohatšímu procentu Američanů.
V roce 2018 se vůbec poprvé čtyř sta nejbohatších Američanů těšilo nižší efektivní daňové sazbě než spodní polovina občanů. Zrušení Trumpových úlev, z nichž těžili bohatí a velké firmy, podle návrhu Joea Bidena vynese za jedno desetiletí zhruba 500 miliard dolarů.
Za druhé: zvedněte nejbohatším daňovou sazbu
V padesátých letech minulého století činila nejvyšší daňová sazba pro nejbohatší Američany přes devadesát procent. I po daňových odpočtech a úlevách pořád platili přes čtyřicet procent.
Od té doby však daňové sazby dramaticky klesly. Dnes po Trumpových daňových škrtech platí ti nejbohatší Američané méně než 26 procent, po započítání odpočtů a úlev. A tato daňová sazba se uplatňuje až na daňové pásmo počínající příjmy vyššími než 523 601 dolarů. Zvednutí mezní daňové sazby u nejbohatších Američanů jen o jedno procento by přineslo během deseti let odhadem 123 miliard dolarů.
Za třetí: zaveďte daň z majetku na superbohaté
Bohatství je rozloženo ještě nerovnoměrněji než příjmy. Nejbohatší promile Američanů toho vlastní bezmála tolik jako spodních 90 procent Američanů dohromady. Jen během pandemie američtí miliardáři kolektivně zbohatli o 1,3 bilionu dolarů.
Daň z majetku, kterou navrhuje Elizabeth Warrenová, by zdanila dvěma procenty majetek přes 50 milionů dolarů a třemi procenty majetek přes jednu miliardu dolarů. To by se dotklo pouze 75 tisíc amerických domácností, tedy méně než 0,1 % daňových poplatníků.
Jeff Bezos by pak platil 5,7 miliardy dolarů z majetku ve výši 185 miliard dolarů — tedy méně než polovinu toho, co loni vydělal za jediný den. Výnos z daně z majetku by za deset let činil 2,75 bilionu dolarů, dost na zaplacení školky pro všechny děti i vzdělání na státních univerzitách zdarma, a ještě by dost peněz zbylo.
Za čtvrté: zaveďme daň z burzovních transakcí
Jedno procento nejbohatších Američanů vlastní 50 procent akciového trhu. Nepatrná daň z finančních transakcí ve výši 0,1 procenta — pouhý dolar z každé tisícovky zobchodovaných dolarů — by za deset let vynesla 777 miliard dolarů. To je dost na to, aby se všem bezdomovcům v Americe poskytly poukazy na bydlení. Ve skutečnosti je to dvanáctkrát tolik.
Za páté: Zrušte mezeru v zákonech využívající „zvýšený nákladový základ“
Dědicové superbohatých platí nulovou daň z kapitálových výnosů při ohromném nárůstu hodnoty toho, co zdědili, a to díky skulině v zákoně, jíž se říká zvýšený základ. Po smrti zůstavitele je hodnota jeho aktiv „navýšena“ na stávající tržní hodnotu — takže pokud akcie v době pořízení stála jeden dolar, ale teď má pro dědice hodnotu tisíce dolarů, 999 dolarů z hodnoty akcie uniklo dani z kapitálových zisků.
Tato mezera v zákoně umožňuje předávání ohromného a rostoucího majetku z generace na generaci, aniž by kdy byl zdaněn. Zrušením této mezery by se za deset let vybralo o 105 miliard dolarů navíc.
Za šesté: eliminujte další možnosti, jimiž se superbohatí vyhýbají placení daní
Manažeři nemovitostí, rizikového kapitálu, soukromých investičních fondů a hedgových fondů například využívají mezery v zákonech, která jim umožňuje zacházet s jejich příjmy, jako by to byly kapitálové výnosy, a ne obyčejné příjmy ze závislé činnosti. To znamená, že jsou zdanění nižší sazbou z kapitálových výnosů, a ne vyšší sazbou z příjmu. Uzavření téhle mezery by podle odhadů za deset let vyneslo čtrnáct miliard dolarů.
Za sedmé: Zvyšte rozpočet finančního úřadu (IRS), aby mohl provádět kontroly bohatých daňových poplatníků
Vzhledem k podfinancování IRS hrozí milionářům mnohem menší pravděpodobnost kontroly než v minulosti. Kvůli tomu IRS unikají ohromné daňové výnosy od bohatých poplatníků.
Vybráním všech nezaplacených federálních daní z příjmů od nejbohatšího procenta Američanů by za jedno desetiletí zvýšilo výnosy o přinejmenším 1,75 bilionu dolarů. Proto je potřeba IRS poskytnout adekvátní rozpočet.
Těchto sedm způsobů zdanění bohatých by za deset let vygenerovalo přes šest bilionů dolarů — dost na to, aby se uspokojily velké potřeby společnosti. S prudkým nárůstem nerovnosti náš nespravedlivý daňový systém umožnil nejbohatším Američanům vyhnout se placení spravedlivého dílu daní.
Není nic radikálního na požadavku takovou nezodpovědnost napravit. Radikální by naopak bylo v ní pokračovat.
Článek původně vyšel v magazínu Common Dreams pod titukem Tax the Rich. Here’s How. V Deníku Referendum vychází s podporou nadace Friedrich-Ebert-Stiftung Praha. Přeložil VIKTOR JANIŠ.