V záplavě radikálních kroků a vyhlášení staronového prezidenta USA Donalda Trumpa v řadě oblastí trochu zaniklo, že Trump se nechce pokusit o nic menšího než zastavit nebo dokonce zvrátit emancipaci nejrůznějších menšin v americké společnosti, která se v posledních letech uskutečňovala s pomocí politiky diverzity, rovnosti a inkluze (Diversity, Equality, and Inclusion, DEI).

Politiku DEI si osvojily nejen různé velké korporace a americké univerzity, ale během Bidenova prezidentství hrála velkou roli i ve federálních úřadech a institucích kontrolovaných státem.

Spolu s odporem proti takzvané politické korektnosti se stalo prosazování diverzity, rovnosti a inkluze ve federálních institucích, na univerzitách i v soukromém sektoru terčem ostrých výpadů americké pravice. Ta politiku DEI spojovala s hnutím „woke“, které se snažilo bojovat s různými rasovými předsudky a sociálními nerovnostmi.

Pravice toto hnutí i politiku DEI nenapadala jen coby formu „pozitivní diskriminace“. Kritizovala je i jako nástroje údajně používané „progresivisty“ k přepisování dějin, protože z nich byly občas „vymazávány“ významné osobnosti americké historie proto, že se ve své sobě dopouštěli jednání, které je dnes odsouzeníhodné.

Je skutečností, že prosazování DEI i hnutí „woke“ byly často velmi agresivní a emancipační politika si začala v posledních letech žít tak trochu vlastním životem. Uplatňování principů DEI ve svých extrémních podobách občas připomínalo to, co jsme před rokem 1989 znali jako „kádrování“.

V americkém případě šlo dle kritiků o ideologicky motivované umožňování pracovního postupu těm, kdo patřili k menšinám, na úkor vzdělanostně či profesně stejně, či dokonce více kvalifikovaných lidí, kteří k menšinám nepatřili.

Politika DEI byla také nepřímo spojená s identitárními hnutími. Nejrůznější skupiny si činily nároky nejen na uznání své identity a v souvislosti s tím i na respektování svých práv. Pravice útočila v posledních letech zejména na pokusy rozmnožit počet uznávaných genderových a sexuálních identit, zejména na pokusy ustavit gender či pohlaví jako volbu.

Trumpův útok

Trump vydal několik rozhodnutí, která dosavadní praxi mění — alespoň pokud jde o federální úřady. Zrušil Bidenovu direktivu, která zakazovala diskriminaci založenou na genderové identitě a sexuální orientaci. Revokoval také direktivu, jejímž účelem bylo zajistit rasovou rovnost a podporovat znevýhodněné komunity.

Dále pak podepsal výnos, na jehož základě mají být uznávána jen dvě pohlaví: mužské a ženské. V dekretu se praví: „Oficiální politikou vlády USA bude, že existují jen dvě pohlaví — mužské a ženské.“

Navázal tak na své předvolební sliby a útoky na demokraty pro jejich podporu transgenderových práv. Už během kampaně byl znám jeho Projekt 47, v němž sliboval, že zruší federální financování pro „radikální genderovou ideologii“ a bude se zabývat „nevhodným rasovým sexuálním a politickým vlivem na naše děti“.

Kritizoval také skutečnost, že transgenderoví atleti působí v týmech, které jsou definovány genderovou identitou, zejména v ženských týmech. A odsuzoval některé lékařské zákroky umožňující změnu pohlaví. Intenzivní střet se odehrával okolo kalifornské praxe povolovat změnu pohlaví nezletilým bez souhlasu rodičů a právo škol taková rozhodnutí před rodiči dokonce tajit.

Pokud jde o Trumpovy první kroky, jeho ofenziva proti politice DEI má několik rovin. Svým výnosem s okamžitou platností zrušil federální financování této politiky ve federálních úřadech. O několik dní později jeho administrativa rozhodla, že všichni federální úředníci, kteří měli na starost agendu DEI, budou suspendováni.

Trump by nejspíš sám rozhodl, anebo požádal Kongres o přijetí zákona, který by zrušil takzvanou pozitivní diskriminaci, kterou zavedl už prezident Ford v šedesátých letech minulého století, ale předešel ho už předloni Nejvyšší soud, v němž mají většinu konzervativní soudci. Ten zakázal americkým univerzitám, aby braly v úvahu rasu nebo etnický původ při zpracování žádostí o studium.

Trump se ale ve svých prezidentských dekretech na univerzity přesto zaměřil. Rozhodl, že mají být přezkoumány možné projevy diskriminace spojené s uplatňováním agendy DEI na univerzitách, jejichž nadační jmění přesahuje jednu miliardu dolarů. Což jsou v podstatě všechny přední americké univerzity.

Federální vláda má ale i jiné nástroje, jak univerzitám pokračování politiky DEI ztížit. Většina amerických univerzit, i těch soukromých, totiž dostává federální peníze na podporu výzkumu a dalších aktivit. Trumpova administrativa tak může těmto univerzitám hrozit, že jejich financování zastaví, pokud budou chtít v politice diverzity, rovnosti a inkluze pokračovat nad míru toho, co administrativa bude považovat za přípustné.

Pokud jde o soukromý sektor, řada velkých korporací, jako je třeba Apple, dál hodlá politiku DEI uplatňovat. Některé další velké firmy, jako jsou McDonald's, Walmart a Meta, od ní naopak ustoupily hned po Trumpově zvolení.