Trumpova emancipační kontrarevoluce

Jiří Pehe

Trump ihned po svém návratu do Bílého domu zaútočil na celou řadu práv menšin. Jde o předzvěst rozsáhlejších čistek ve federálních úřadech. Demografie ale reakcionářství nepřeje.

Trumpovo rozhodnutí pro radikální útok na politiku diverzity, rovnosti a inkluze — a potažmo na hnutí woke — může vyvolat nezamýšlené efekty. Emancipace různých menšin je součástí širšího společenského procesu, který se spustil už v šedesátých letech minulého století. Foto Patrick T. Fallon, AFP

V záplavě radikálních kroků a vyhlášení staronového prezidenta USA Donalda Trumpa v řadě oblastí trochu zaniklo, že Trump se nechce pokusit o nic menšího než zastavit nebo dokonce zvrátit emancipaci nejrůznějších menšin v americké společnosti, která se v posledních letech uskutečňovala s pomocí politiky diverzity, rovnosti a inkluze (Diversity, Equality, and Inclusion, DEI).

Politiku DEI si osvojily nejen různé velké korporace a americké univerzity, ale během Bidenova prezidentství hrála velkou roli i ve federálních úřadech a institucích kontrolovaných státem.

Spolu s odporem proti takzvané politické korektnosti se stalo prosazování diverzity, rovnosti a inkluze ve federálních institucích, na univerzitách i v soukromém sektoru terčem ostrých výpadů americké pravice. Ta politiku DEI spojovala s hnutím „woke“, které se snažilo bojovat s různými rasovými předsudky a sociálními nerovnostmi.

Pravice toto hnutí i politiku DEI nenapadala jen coby formu „pozitivní diskriminace“. Kritizovala je i jako nástroje údajně používané „progresivisty“ k přepisování dějin, protože z nich byly občas „vymazávány“ významné osobnosti americké historie proto, že se ve své sobě dopouštěli jednání, které je dnes odsouzeníhodné.

Je skutečností, že prosazování DEI i hnutí „woke“ byly často velmi agresivní a emancipační politika si začala v posledních letech žít tak trochu vlastním životem. Uplatňování principů DEI ve svých extrémních podobách občas připomínalo to, co jsme před rokem 1989 znali jako „kádrování“.

V americkém případě šlo dle kritiků o ideologicky motivované umožňování pracovního postupu těm, kdo patřili k menšinám, na úkor vzdělanostně či profesně stejně, či dokonce více kvalifikovaných lidí, kteří k menšinám nepatřili.

Politika DEI byla také nepřímo spojená s identitárními hnutími. Nejrůznější skupiny si činily nároky nejen na uznání své identity a v souvislosti s tím i na respektování svých práv. Pravice útočila v posledních letech zejména na pokusy rozmnožit počet uznávaných genderových a sexuálních identit, zejména na pokusy ustavit gender či pohlaví jako volbu.

Trumpův útok

×