Americký exprezident Donald Trump, který se vrátí do Bílého domu už za měsíc, slibuje zcela otevřeně, že už první den v úřadě podepíše stovky dekretů, na jejichž základě spustí — možná i s nasazením armády — masové deportace ilegálních migrantů. A plánuje omilostnit i řadu účastníků útoku davů na budovu Kongresu z 6. ledna 2021. Na otázky, kolik jich bude, odpovídá zatím vyhýbavě.

Trump se také netají tím, že se chce pomstít svým politickým oponentům i kritikům. On sám během předvolební kampaně jmenoval některé konkrétní politiky Demokratické strany, jako je bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelossiová či Adam Shiff, který byl nejviditelnější tváří při projednávání obou případů impeachmentu Trumpa během jeho prvního pobytu v Bílém domě.

Během volební kampaně Trump také opakovaně útočil na významnou republikánskou političku Liz Cheneyovou, která se ve Sněmovně reprezentantů připojila k demokratům jako členka komise vyšetřující již zmíněný útok na Kapitol a Trumpův podíl na něm. Ve volební kampani podpořila Kamalu Harrisovou a opakovaně varovala před tím, jaké nebezpečí představuje případné Trumpovo zvolení pro americkou demokracii.

V rozhovoru s krajně pravicovým moderátorem Tuckerem Carlsonem těsně před volbami, Trump řekl, že Cheneyová by měla čelit na ni namířeným puškám, aby si sama, coby údajný zahraničněpolitický jestřáb, volající po vojenském řešení konfliktů, vyzkoušela, jaké je to, po čem volá. Americká média pak spekulovala, zda chtěl Trump jen ilustrovat, jak by se Cheneyová cítila, kdyby se stala terčem svých údajných válečných choutek, anebo zda chtěl říci, že patří před popravčí četu.

Dalším terčem Trumpových útoků a příslibů, že se pomstí, jsou vyšetřovatelé a státní zástupci, kteří proti němu vedli vyšetřování kvůli jeho pokusům zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 2020 nebo kvůli neoprávněnému přechovávání tajných dokumentů. V seznamu těchto nepřátel patří první příčka speciálnímu vyšetřovali Jacku Smithovi.

Trump také už během kampaně opakovaně útočil na média, která jsou dle něj ve Spojených státech nositelem zla a šiřitelem lží. Otevřeně se holedbal, že bude-li zvolen prezidentem, na média si takříkajíc „posvítí“.

Co se už děje

Mnozí političtí analytici v USA varují, že mnohé z toho, co Trump slibuje, skutečně hodlá uskutečnit. Vycházejí ze zkušeností z roku 2017, kdy se v lednu po překvapivém vítězství nad Hillary Clintonovou na podzim roku 2016 ujal funkce prezidenta. I tehdy se okamžitě pustil do uskutečňování některých slibů, jako bylo odstoupení USA od řady mezinárodních dohod a obchodních paktů nebo budování zdi na hranicích s Mexikem.

Navíc už první týdny po letošním zvolení Trumpa ukazují, že ani tentokrát nebyla řada jeho plánů jen předvolební rétorikou. Svědčí o tom už jen to, koho zatím nominoval do pozic ministrů ve své vládě nebo do čela důležitých agentur.