Dánsko se stalo dalším evropským státem, který zakázal zahalování obličeje ve veřejném prostoru. Návrh podpořili ve čtvrtek velkou většinou poslanci dánského parlamentu (Folketing). Přestože schválený zákon zapovídá i další formy zakrývání obličeje, debata se soustředila především na nejpřísnější formy islámského zahalování, tedy na tzv. burky a nikáby.

„Zahalovat tvář při setkávání na veřejných místech je nekompatibilní s hodnotami dánské společnosti a neuctivé vůči okolí,“ prohlásil ministr spravedlnosti Søren Pape Poulsen, který návrh předložil zákonodárcům letos v únoru.

Zákaz se nebude vztahovat na karnevalové masky, ani na zahalování obličeje z důvodu špatného počasí. Daný kontext by měli policisté posuzovat jednotlivě. Za nedodržování zákona bude hrozit pokuta tisíc a při opakovaném porušení až deset tisíc dánských korun (v přepočtu necelých 35 tisíc Kč). Podle ministra Poulsena se muslimské ženy nemusí obávat, že by se policisté pokoušeli jejich závoj odstranit; místo toho by měly být odeslány domů či odvedeny na policejní stanici, kde si je odvedou příbuzní.

K podobnému nařízení se od roku 2011 uchýlila Francie, Belgie nebo Bulharsko a také řada mimoevropských zemí, přestože konkrétní legislativa se značně liší. Například kanadský Québec zakazuje osobám se zahaleným obličejem využívat veřejných služeb včetně městské hromadné dopravy, Maroko pak zapovědělo výrobu a prodej burek a nikábů, nikoli přímo jejich užívání.

Politické okolnosti

Zákaz zahalování je dílem pravicové vládní koalice, navazuje však na předchozí tři návrhy populistů z Dánské lidové strany (DF), jež se podobnou legislativu pokouší prosadit od roku 2009. V navržené úpravě dokonce za porušování zákona požadovala trest vězení, smířila se ale i s mírnější verzí.

„Parlament dal jasně najevo, že burka a nikáb do Dánska nepatří,“ prohlásil po hlasování lidovecký poslanec Martin Henriksen z komise pro přistěhovalectví a integraci. „Nejdou dohromady s dánskou kulturou a se základy, na kterých stojí náš stát.“

DF je momentálně druhou nejsilnější stranou a vláda se opírá o podporu jejích poslanců. Zákon nicméně s výjimkou poslankyně Mette Gjerskov podpořili také sociální demokraté. Ti jsou svými tradičními partnery z menších levicových stran v poslední době kritizováni za opuštění smířlivého postoje k imigraci i sociálně slabším obecně. „Nemůžeme spolupracovat s politiky, jež viní uprchlíky a imigranty z našich pochybení,“ sdělil lídr Radikální liberální strany Morten Østergaard tiskové agentuře Ritzau.