Levicová vláda ve Španělsku? Obtížné, ale možné, míní analytikové

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Vzrušené debaty o příští vládě se vedou ve Španělsku už od pondělního rána, kdy byly zveřejněny oficiální výsledky nedělních parlamentních voleb. V zemi totiž i přes zopakování voleb trvá relativní rovnost sil mezi pravicovým a levicovým táborem. Ani jeden přitom nemůže sestavit vlastní většinovou koalici. V roli pomyslného jazýčku se tak ocitají malé regionální strany, z nichž část vystupuje se separatistickým programem — něčím, co odmítají zase velké strany.

„Španělská politika zůstává zablokovaná i navzdory tomu, že nedělní parlamentní volby byly v zemi už čtvrté za poslední čtyři roky (...) Časy, kdy si ve Španělsku dělily dvě největší strany PP a PSOE přes 80 procent hlasů, jsou zjevně definitivně pryč (...) V neděli obdržely dohromady sotva 48 procent (...) Z dlouhých jednání a pestrých koalic se stává dost možná nový normál,“ zhodnotil situaci v pondělním textu Jon Henley, analytik evropské politiky v britském Guardianu.

Podle španělských analytiků je přesto stav po nedělních volbách přeci jen předvídatelnější, než byla povolební situace na jaře. Zatímco po dubnových volbách bylo možné ustavit řadu různých koalic, nyní jsou realisticky možné vlastně jen dva vládní formáty: buďto progresivní koalice socialistů z PSOE a důsledně levicových Unidas Podemos vládnoucí s podporou malých regionalistických stran a s tolerancí separatistů, nebo nějaká forma přímé či nepřímé spolupráce PSOE s pravicí: konzervativně-lidoveckou PP a případně ještě s liberálními Ciudadanos.

Předseda vítězných socialistů Pedro Sánchez a lídr Podemos Pablo Iglesias se v úterý rozhodli zkusit první formát — na zvláštní tiskové konferenci podepsali slavnostně dohodu o záměru vytvořit celolevicovou koalici.

Pokud zůstanou zachovány parametry dělby moci, jaké naznačovala dřívější jednání PSOE a Podemos, budou mít Podemos ve společné vládě tři ministry a křeslo vicepremiéra. Šlo by zároveň o první čistě levicovou koaliční vládu ve Španělsku od 30. let 20. století, tedy od časů španělské občanské války.

„To, co bylo po minulých volbách historickou příležitostí, je dnes historickou nutností,“ uvedl při úterní podpisu smlouvy s PSOE Pablo Iglesias.

Cesta k důvěře

K zisku absolutní většiny je ve španělské sněmovně zapotřebí nejméně 176 hlasů. PSOE a Podemos mají však aktuálně jen 155 hlasů. V následujících dnech je proto čeká náročné vyjednávání o podpoře s malými stranami, respektive jejich koalicemi. Do nyní zvolené sněmovny se jich dostalo celkem jedenáct.

„Levicovou vládu PSOE-Podemos podpoří pravděpodobně koalice Más País Íñiga Errejóna, která se letos odštěpila od Podemos, a také regionalisté z Baskicka (PNV), Galície (BNG) a Kantábrie (PRC). To je dohromady 167 hlasů — o devět méně, než by vláda potřebovala v prvním hlasování o důvěře,“ vypočítávají analytikové listu El País ve středečním povolebním souhrnu a pokračují:

„Při případné druhé žádosti o důvěru stačí ke schválení vlády prostá většina — více hlasů pro než proti (...) V takovém případě by Sánchez potřeboval, aby se katalánští a baskičtí separatisté zdrželi hlasování. Pokud by přitom získal projekt levicové koalice podporu také od kanárské koalice CCa—PNC—NC, stačilo by mu nakonec zdržení se jen od katalánských republikánů z ERC. Ti ale zatím součinnost odmítají (...) Lze očekávat, že právě vyjednání tolerance od katalánských separatistů bude z povolebních jednání tím nejsložitějším,“ míní španělští analytikové.

↗

Možné varianty vládní většiny podle výsledků nedělních voleb v grafice El País. Repro DR

Další možnosti

Španělská pravice nemá po aktuálních volbách na získání vlastní většiny šanci. Lidovci z PP nebo PP a Ciudadanos by ale mohli eventuálně sestavit s PSOE velkou koalici.

Ciudadanos, kteří jsou po volebním debaklu nyní bez vedení, vyzvali PSOE právě k tomuto uspořádání. PSOE přímou koalici s PP vyloučilo hned den po volbách, má se však za to, že by mohlo po eventuálním krachu pokusu o levicovou koalici jednat o opoziční smlouvě.

Podle pozorovatelů jsou ovšem zatím takové úvahy předčasné. Jasné je pouze, že žádnou vládu s účastí levice nepodpoří krajně pravicový Vox, který má po nedělních volbách ve sněmovně třetí nejpočetnější zastoupení.

Předseda Voxu Santiago Abascal prohlásil hned v pondělí, že jeho strana bude hlasovat proti jakékoliv vládě s PSOE. Vláda založená na paktu PSOE-Unidas Podemos by pak dle něj znamenala rovnou „destrukci středních i nižších tříd a sociální harmonie v zemi, oslabení hranic, bezpečnosti v ulicích a delegitimizaci monarchie.“