PSOE-Podemos

„Nikdo neočekává, že to bude jednoduchý dialog (...) Jednat však budeme nejprve o věcech, na kterých se dokážeme shodnout nejsnáze, a poté budeme pokračovat k složitějším,“ řekl k rozhovorům agenturám Sánchez.

„Čekejme dlouhý proces s fázemi, ve kterých se budou obě strany sbližovat, odcizovat i konfrontačně střetávat. Alespoň je tu však konečně první krok,“ uvedl pro AFP Joan Esculies, španělský historik, který se specializuje na téma katalánského nacionalismu.

Vztahy mezi katalánskou reprezentací a většinou španělských politiků se horšily postupně od hospodářské krize, respektive roku 2010. Pomyslným milníkem se zde stal moment, kdy po souběhu rozhodnutí španělského ústavního soudu připravujícího Katalánsko o část rozšířené autonomie a sporu nad sanacemi španělských bank získaly většinu v katalánském parlamentu separatistické strany.

Skokový propad ve vztazích nastal pak v roce 2017, kdy bylo další separatistickou většinou v Katalánsku zorganizováno referendum o odtržení, a poté v rozporu se španělskými zákony vyhlášena nezávislost.

Španělské úřady nechaly v reakci zatknout vůdčí separatisty a katalánskou reprezentaci obecně zbavily pravomocí. Od podzimu 2017 do jara 2018 spravoval zemi Madrid přímo. Z mimořádných katalánských voleb v prosinci 2017 vzešla však opět separatistická většina, a tak se situace v podstatě zablokovala.

Před následujícími celošpanělskými volbami v roce 2019 slibovala pravice obnovení přímé správy, levice naopak dialog. Levice pak těsně zvítězila. Definitivě potvrdil Sánchez rozhovory před hlasováním o vlastním premiérském mandátu v lednu 2020, při němž ho nakonec podržela právě i nejsilnější strana katalánských separatistů, republikánská ERC.

Cíle vyjednavačů a reálné možnosti

Katalánská reprezentace jde do jednání se dvěma rámcovými požadavky, jež opakuje soustavně poslední rok o půl: přiznání práva na sebeurčení a udělení amnestie všem vězněným, souzeným nebo uprchlým separatistickým předákům.

Dle pozorovatelské shody je dnes nemyslitelné, že by španělská vláda na něco takového přistoupila v plném rozsahu. Navíc i kdyby třeba teoreticky chtěla, jen kvůli sebeurčení by se musela změnit španělskou ústavu. V parlamentu přitom nemá aktuálně ani stálou prostou, natož ústavní většinu.

Sánchez může však Kataláncům nabízet různé formy kompenzací, za jejich nepoměrně větší příspěvek do španělského rozpočtu — například různé infrastrukturní projekty v Katalánsku, které avizoval už před jednáním. Může nabízet také rozšíření katalánské autonomie a může vyjednávat i o velké ústavní reformě do budoucna, jež by ze Španělska učinila klasickou federaci. To je ostatně letitý cíl celé španělské levice.

Část katalánských separatistů nepřijme zase nikdy nic menšího než úplnou samostatnost, katalánskou reprezentaci ale netvoří jen oni. V zemi je navíc aktuálně více lidí proti nezávislosti než pro ni (poslední měření ukazují u rozhodnutých poměr 46,9 vs. 43,1) a během jara mají v Katalánsku proběhnout další regionální volby, připomínají analytikové.

Sánchez také již dopředu slíbil, že jakákoliv dohoda vzešlá z rozhovorů bude předložena Kataláncům ke konzultaci v plebiscitu.

Další překážky

Zatímco na španělské levici jsou na katalánský separatismus různé názory, pravice se staví proti už samotnému jednání se separatisty, a to v podstatě celá — dle hlavní konzervativní strany PP je jednání chybou a současná vláda k němu není oprávněna; podle krajně pravicového Voxu jde přímo o zradu. Středově liberální Ciudadanos mají zase v Katalánsku svoji základnu a v tamní politice představují hlavní protiseparatistickou sílu.

Je tak v zásadě jisté, že případnou dohodu mezi vládou a separatisty pravice nejen nepřijme, ale i napadne u soudů, jak se stalo již v minulosti.

Problémy lze navíc čekat i z katalánské strany. Dvě hlavní separatistické formace — pravicová Společně za Katalánsko (JxC) a levicová Katalánská republikánská levice (ERC) — se neustále přou nad žádoucí taktikou a bojují o vilv i pozice. Vůdčí postava JxC Carles Puigdemont navíc žije v posledních letech v exilu v Belgii, odkud nezřídka kritizuje i současného katalánského premiéra z vlastní strany Quima Torru. Vůdčí postava ERC Oriol Junqueras je zase ve španělském vězení.

Na katalánské scéně působí pak ještě volná koalice různých uskupení separatistické krajní levice CUP, která jedná nezřídka nezávisle na dohodách JxC a ERC a má silní slovo v ulicích. Poměr sil mezi jednotlivými stranami navíc mohou změnit i zmíněné jarní volby.

Otázka uvězněných a stíhaných

Specifický problém celého jednání představuje otázka stíhaných, souzených či již odsouzených separatistických lídrů. Pro velkou část Katalánců jde o hrdiny, pro velkou část Španělů o zločince.

V souvislosti s referendem a vyhlášením nezávislosti v roce 2017 odsoudily španělské soudy zatím dvanáct osob, z čehož tři k pokutě a devět do vězení. Šest dalších procesů přitom aktuálně běží, čtyři nepolitičtí představitelé státní moci čelí kárnému řízení a pět vůdčích separatistických osobností je „stíháno na útěku“ v zahraničí.

Již odsouzení separatisté se podle soudů dopustily podvratné činnosti, zneužití pravomocí či zneužití veřejných prostředků na organizaci referenda, jež bylo v rozporu se zákony. Ani jeden z nich nebyl nakonec odsouzen za vzporu, a tedy k potenciálním pětadvaceti letům vězení. Obě ženy odsouzené do vězení byly navíc již propuštěny a mužům se zmírnily podmínky trestu — mohou například pracovat mimo vězení. Nepodmíněná část udělených trestů ale zůstává vysoká — devět až třináct let.

A celkem sedm separatistických předáků — jmenovitě Oriol Junqueras, Joaquim Forn, Josep Rull, Raül Romeva, Jordi Cuixart, Jordi Sànchez a Jordi Turull — musí trávit alespoň noci stále za mřížemi.

Jednání o případné amnestii komplikuje pak ještě i otázka uprchlé pětice předáků v čele s Carlesem Puigdemontem. Katalánský premiér z doby referenda 2017 se svou skupinou totiž odmítá se španělskou justicí jakkoliv spolupracovat. Minulý rok získal nad to mandát europoslance, jenž má dle rozhodnutí Soudního dvora EU z prosince 2019 právo plnohodnotně vykonávat.

Další informace:

El País Spanish PM meets with Catalan premier ahead of talks on region’s future

El País Jailed Catalan leader speaks in parliament on Article 155: “It did nothing to stop us”

The Local — Spain What does Spain's new goverment mean for the Catalan crisis?

Catalan News ‘Negotiation table between Catalan and Spanish cabinets could begin within weeks’

Catalan News 'Torra defends need for mediator in Catalan-Spanish talks'

AFP Madrid puts off separatist talks over Catalan snap election