PSOE-Podemos

„Nikdo neočekává, že to bude jednoduchý dialog (...) Jednat však budeme nejprve o věcech, na kterých se dokážeme shodnout nejsnáze, a poté budeme pokračovat k složitějším,“ řekl k rozhovorům agenturám Sánchez.

„Čekejme dlouhý proces s fázemi, ve kterých se budou obě strany sbližovat, odcizovat i konfrontačně střetávat. Alespoň je tu však konečně první krok,“ uvedl pro AFP Joan Esculies, španělský historik, který se specializuje na téma katalánského nacionalismu.

Vztahy mezi katalánskou reprezentací a většinou španělských politiků se horšily postupně od hospodářské krize, respektive roku 2010. Pomyslným milníkem se zde stal moment, kdy po souběhu rozhodnutí španělského ústavního soudu připravujícího Katalánsko o část rozšířené autonomie a sporu nad sanacemi španělských bank získaly většinu v katalánském parlamentu separatistické strany.

Skokový propad ve vztazích nastal pak v roce 2017, kdy bylo další separatistickou většinou v Katalánsku zorganizováno referendum o odtržení, a poté v rozporu se španělskými zákony vyhlášena nezávislost.

Španělské úřady nechaly v reakci zatknout vůdčí separatisty a katalánskou reprezentaci obecně zbavily pravomocí. Od podzimu 2017 do jara 2018 spravoval zemi Madrid přímo. Z mimořádných katalánských voleb v prosinci 2017 vzešla však opět separatistická většina, a tak se situace v podstatě zablokovala.

Před následujícími celošpanělskými volbami v roce 2019 slibovala pravice obnovení přímé správy, levice naopak dialog. Levice pak těsně zvítězila. Definitivě potvrdil Sánchez rozhovory před hlasováním o vlastním premiérském mandátu v lednu 2020, při němž ho nakonec podržela právě i nejsilnější strana katalánských separatistů, republikánská ERC.

Cíle vyjednavačů a reálné možnosti

Katalánská reprezentace jde do jednání se dvěma rámcovými požadavky, jež opakuje soustavně poslední rok o půl: přiznání práva na sebeurčení a udělení amnestie všem vězněným, souzeným nebo uprchlým separatistickým předákům.