Katalánský parlament vyhlásil nezávislost

Ústavně-politický spor mezi španělskou vládou a katalánskými separatisty kulminuje. Španělský Senát schválil již uvalení přímé správy na katalánské orgány, s nímž se má začít v sobotu. První lidové iniciativy mobilizují k aktům odporu.

(pjed)

27.10.2017 18:35

A1

Současný španelsko-katalánský spor začal gradovat po policejním násilí při referendu 1. října. Stoupenci nezávislosti mají dlouhodobě převahu v ulicích. Foto SFG

Entita známá jako Katalánské autonomní společenství – jeden ze sedmnácti státotvorných regionů Španělska – se sama začíná považovat za nezávislý stát: Katalánskou republiku. Rozhodli o tom poslanci katalánského parlamentu schválením tematické deklarace, jež byla odsouhlasena v pátek odpoledne 70 hlasy ze 135.

Zastánci katalánské nezávislosti drží parlamentní většinu už od předloňských voleb a již několikrát schválili různé předlohy, jež šlo jako vyhlášení nezávislosti z určitého úhlu vykládat. Naposledy se tak stalo po sporném referendu z 1. října.

Teprve nyní jde ale o otevřenou oficiální deklaraci. Hlasování přitom předcházela mnohahodinová rozprava, v rámci které se vyhnul příslušnému gestu Carles Puigdemont jako hlava katalánské vlády. I když se očekávalo, že odtržení od Španělska navrhne a po schválení vyhlásí právě Puigdemont, premiér nechal nakonec vše na poslancích.

„Poslední měsíce a zvláště týdny odmítání dialogu z Madridu definitivně prokázaly, že potřebujeme vyspělejší a náročnější demokratickou kulturu než je současná celošpanělská (...) Dnes zde zakládáme zemi, která si bude zakládat právě na těchto principech,“ uvedla pro agentury Marta Rovirová, vlivná poslankyně Puigdemontovy aliance a propagátorka katalánského odtržení.

Kontext rozhodnutí
Pozorovatelé z agentur připomínají, že katalánští separatisté se od začátku měsíce snažili využít výsledek zmíněného referenda – 90 procent lidí v něm hlasovalo pro odtržení při účasti 42 procent – jako páku k jednání s celošpanělskou vládou Mariana Rajoye. Oficiálně chtěli jednat o pokojném rozdělení, dle řady znalců by se však spokojili i s rozšířením katalánské autonomie.

Jednání nicméně vůbec nezačala, neboť Rajoyova vláda žádala splnění podmínky, jež byla nepřekročitelná zase pro většinu separatistů: zřeknutí se platnosti referenda, které prohlásil španělský Ústavní soud již dříve za nezákonné.

Celý poslední týden se tak schylovalo k otevřenému střetu: během minulého víkendu se Rajoyova vláda usnesla, že na základě ústavního článku 155 zbaví katalánské představitele exekutivních pravomocí, rozpustí katalánský parlament a převezme přímou kontrolu nad autonomií.

Toto rozhodnutí musel však potvrdit ještě španělský Senát, který tak učinil až dnes v pátek, právě po deklaraci nezávislosti katalánským parlamentem.

Ještě ve čtvrtek se přitom někteří pozorovatelé domnívali, že vyhrocení zabrání nakonec sám katalánský premiér Puigdemont, který vyhlásí předčasné volby. Rajoyova vláda ovšem vzkázala, že článek 155 aktivuje v každém případě, neboť je v Katalánsku zapotřebí „obnovit zákonnost a vládu práva“. A levicová separatistická strana ERC zároveň prohlásila, že pokud budou volby, opustí Puigdemontovu koalici. Premiér Puigdemont tak předčasné volby odmítl.

„Katalánská reprezentace zřejmě ví, že v současné chvíli postupem, který si zvolila, nevyhraje. Rozhodla se ale podstoupit taktickou porážku, aby získala strategickou výhodu do budoucna (...) Věrnost většiny Katalánců si totiž Madrid svým aktuálním jednáním rozhodně nezíská,“ řekl agentuře Bloomberg Jose Ramon Caso, někdejší katalánský politik, jenž od odchodu z úřadu v devadesátých letech vystupuje jako politický znalec.

Reakce Madridu a možné důsledky
Aktivace článku 155 nabude plné účinnosti v sobotu, jakmile bude publikována příslušná dokumentace ve vládním věstníku. Z pohledu španělského práva budou pak zbaveny moci orgány katalánské vlády, a to na přechodné šestiměsíční období. Po danou dobu budou spravovat jejich rezorty de facto zmocněnci centrální vlády.

Prakticky může tak Madrid kontrolovat katalánský rozpočet, katalánskou policii, veřejné služby či správu katalánských státní médií – pěti televizních kanálů a čtyři rozhlasových stanic. O místa přijdou členové vlády i katalánští poslanci. Nový katalánský parlament bude zvolen až v prosinci.

„Provizorní správa bude mít podobu striktně technokratického managementu, jehož úkolem bude vrátit věci do normálu. Očekáváme ovšem propad v podnikatelské činnosti a částečnou paralýzu investic jako vždy v obdobích obav nejistoty (...) Je možné, že se objeví také na projevy odporu,“ řekl agenturám k praxi uplatnění odstavce 155 Luis de Guindos, španělský ministr hospodářství.

Aktivní odpor slíbila zatím jen velká aktivistická síť CNA, která vyzvala již v první polovině týdne své stoupence, aby byli připraveni vytvořit v případě potřeby lidské řetězy kolem budov katalánské správy a bránit vlastními těly Rajoyovým pověřencům ve vstupu do nich.

V Katalánsku ovšem pracuje na 176 tisíc veřejných zaměstnanců (29 tisíc z toho slouží přímo pod katalánskou vládou) a je otázkou, jak budou s novými správci z Madridu spolupracovat. Zvláštní pozornost přitom budí 17tisícový policejní sbor Mossos d'Esquadra, jež už při sporném referendum s příslušníky španělské policie příliš nespolupracoval.

Největší z odborových centrál CCOO vydala zatím doporučení, aby její členové „neplnili sporné pokyny“, a pokud nebudou mít jistotu ohledně správného jednání, nechali si alespoň dávat každý z pokynů písemně.

Velké skupiny rozhořčených Katalánců blokovaly silnice už při dílčích policejních násilnostech při nedávném referendum. Foto HelpCatalonia, Twitter

V ulicích velkých katalánských měst podporují myšlenku nezávislosti v posledních týdnech soustavně statisíce lidí. Jejich demonstrace byly až dosud téměř vždy poklidné. Zejména v Barceloně působí ovšem i řada radikálních levicově-republikánských či anarchistických skupin, a je tak možné, že se při nastolování přímé španělské kontroly objeví i násilné incidenty.

Dopad případných střetů a nestability na ekonomiku by podle znalců znamenal další odliv kapitálu z oblasti, pokles katalánského exportu a ochod dalších firem. Podle odhadů expertů oslovených wallstreetským Journalem je možný až třicetiprocentní pokles katalánského HDP.


Další informace:
BBC News Catalans declare independence as Madrid imposes direct rule
BBC News Catalan crisis: Regional MPs debate Spain takeover bid
BBC News Catalonia: What powers does the region have?
The Local – Spain Breaking: Catalan parliament passes resolution declaring independence
The Local – Spain Puigdemont: No early elections in Catalonia
AFP Spain anticipates Catalan civil servant resistance to power takeover
Bloomberg Catalan Separatists Hint at Retreat as Activists Ready to Rumble
Bloomberg Spain Confronts Catalan Separatists: A Guide to a Critical Week
Reuters Catalan leader to lose all powers once Senate approves direct rule
The Wall Street Journal Why Are Markets So Calm?


A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pondělí, 30.Října 2017, 20:05:32

Vyhlásil nezávislost a opustil svou zemi. Domnívám se, že oddělení Katalánska od Španělska je záležitostí obou. Obou se to nějak dotkne. Snad mají do toho co mluvit jedni druzí.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Neuznání katalánské nezávislosti Českou republikou Pondělí, 30.Října 2017, 21:19:16

v předvečer jejího státního svátku, kdy si připomíná 99 let od revolučního a mnohem divočejšího vzniku Československé republiky, je vrchol pokrytectví. Je to ještě horší než když ministr zahraničí ČSFR Jiří Dienstbier odmítl v roce 1990 uznat nezávislost pobaltských republik.

Ivo Horák - Praha 3

Úterý, 31.Října 2017, 00:34:28

Uznání katalánské nezávislosti by ze strany ČR aktuálně bylo hrubým avanturismem, stěží uvěřitelným úletem. Toto říkám dokonce při vědomí dosavadních kroků prezidenta Zemana i při očekávání možných nemalých změn naší politiky po skončených volbách.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 31.Října 2017, 13:33:55

Nejde o to, že by Česká republika měla nezávislost Katalánska uznat. Jde o to, že se v daném případě skutečně neměla vměšovat do naprosto cizích záležitostí. To jestli Katalánci chtějí a mohou žít ve společném státě se Španěly, to si musí rozhodnout jenom oni sami. Představitelé ČR se tady zcela jednoznačně postavili na stranu vládnoucí moci - a to je ve vztahu ke Kataláncům skutečně dosti nectný podraz. A kdyby se přece jenom nějakým způsobem stalo že Katalánsko získá samostatnost - tak tento podraz Čechům sotva kdy odpustí.

Ivo Horák - Praha 3

Ano, reagoval jsem mimo kontext Úterý, 31.Října 2017, 14:54:55

Jiná věc je, že, pokud vím, nebylo vyjádření ČR nikterak ojedinělé. Jednotlivé formulace by musely být porovnány, aby se ukázalo, nakolik standardní, nebo naopak nestandardní postoj naší země byl. Vzhledem k době (nemyslím výročí vzniku ČSR, ale specifickou povolební situaci), by umírněnost ve vyjadřování byla namístě. Všem se ovšem zavděčit nelze (a ani to nemůže být politickým programem).

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Právě od Čechů by se dalo očekávat více pochopení Úterý, 31.Října 2017, 18:13:1

pro volání po nezávislosti, pro které ti mocní držící otěže v Evropě i ve světě pochopení nemají. Česko by mělo mít stejně jako pobaltské státy, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Polsko více pochopení než třeba Německo, Francie či Velká Británie.

Jak jsem již uvedl, od české reprezentace to není první podraz. Uvedl jsem neuznání nezávislosti Litvy v roce 1990, mohli bychom zmínit podporu bombardování Jugoslávie, nebo odmítnutí pomoci Polsku, které bojovalo o existenci s bolševiky v sovětsko-polské válce.

Petrasek Milan - penzista

Pochopit touhu po svobodě a nezávislosti je možné, Úterý, 31.Října 2017, 20:18:12

Pochopit touhu po separaci a revizi pout nespravedlivých závazků vůči soukmenovcům jakbysmet.
Těžko ale uvěřit, zda by to mohlo být kýženou touhou a počinem ve světě nad-nacionálně zglobalizované nespravedlnosti.
Katalunija se mi jeví jako koráb v mlze, na kterém došlo ke vzpouře krátkozrakých proti zbytku .....bych dodal.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Co chtějí Katalánci a EU Středa, 1.Listopadu 2017, 06:35:57

"Nejde tu ani tak o postoj veřejnosti – už v neděli hlasovalo pro nezávislost téměř čtyřicet procent všech oprávněných katalánských voličů a teď po zkušenosti s reakcí Madridu by šlo určitě o více než polovinu."

Tento dohad pana Jedličky z 3.října se myslím nepotvrdil, pokud jsem našel nějaké výzkumy veřejného mínění z doby po referendu, tak z nic plyne, že katalánská společnost zůstává rozdělená, spíše s mírnou převahou odpůrců separace.

Nyní pan Jedlička píše, že v ulicích mají separatisté převahu, ovšem i unionisté dokáží dostat do ulic statisíce lidí. Převaha v ulicích by hrála roli, kdyby se o osudu Katalánska mělo rozhodovat v občanské válce, na tu doufejme nedojde,

Pokud by některá země EU uznala nezávislost Katalánska za situace, kdy jediným projevem vůle „katalánského lidu“ je referendum nesplňující ani minimální standardy jakýchkoliv voleb (spolehlivé voličské seznamy, neutrální volební komise, nezávislá kontrola atd.), byl by to počátek krize EU daleko vážnější než byla ta řecká či migrační. Zpochybnit hranice v EU a suverenitu členského státu EU, to tu ještě nebylo.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.