Ani série lhůt a jejich prodloužení nepomohla zatím zmírnit — natož vyřešit — ústavně-politický spor mezi španělskou centrální a katalánskou autonomní vládou, obnažený po katalánském referendu o nezávislosti na počátku října. Katalánský premiér Carles Puigdemont zopakoval ve čtvrtek krátce před vypršením posledního madridského ultimáta, že katalánská reprezentace volá stále po jednání, ale když bude Madrid pokračovat ve snaze o konfrontaci za každou cenu, nezávislost plnohodnotně vyhlásí.

I španělský premiér Mariano Rajoy zareagoval podobně jako již dříve: argumentem, že rozhovory jsou možné až po obnovení ústavního pořádku, tedy po katalánském zřeknutí se vyhlášení nezávislosti, a že jestli se bude katalánská reprezentace chovat i nadále protiústavně, obnoví španělská vláda ústavnost sama.

Aktuálně přitom spor podle pozorovatelů spěje k dalšímu těžko odvratitelnému vyhrocení. Novinkou v poslední výměně silných slov je totiž sdělení španělské vlády, že proces „obnovování ústavnosti“ začne tak nebo onak nejpozději tuto sobotu, po mimořádné schůzi kabinetu.

„Očekává se, že po sobotním zasedání představí vláda soupis konkrétních opatření, jimiž v souladu s článkem 155 ústavy odebere katalánské vládě část moci (...) Konkrétně může jít například o kontrolu nad policií, o správu financí nebo i o vypsání mimořádných voleb,“ uvádí ve čtvrtečním pásmu Co bude dále stanice BBC.

„Jsme připraveni na celý vějíř scénářů, jež mohou nastat, a článek 155 budeme aplikovat dle situace. Nebude to ale zřejmě tak, že katalánská vláda ztratí všechny své pravomoci. O nějaké přijde, ale ne o všechny. Půjde o chirurgický řez, nikoliv o ránu sekerou,“ uvedl ve stejný den pro média mluvčí Rajoyovy vlády v Madridu.

Katya Adlerová, která se v britské veřejnoprávní stanici specializuje na španělsko-katalánský spor, upozorňuje, že ani aktivace článku 155 nemusí ještě zdaleka znamenat konečné vyhrocení. Katalánská vláda bude mít po zveřejnění konkrétních opatření ještě právo na písemnou reakci, přičemž dle převažujícího názoru ústavních právníků — Španělsko podobný spor dosud neřešilo — není tato reakce vázána na žádnou lhůtu. Opatření bude pak muset schválit ještě španělský Senát.

„Vážnou okolností současného dění, jež komplikuje jakoukoliv předpověď, jsou ovšem zjitřené vášně, a to na obou stranách (...) Velké španělské listy tlačí Rajoyovu vládu k rozhodné odpovědi. V Katalánsku jsou zase hotovy statisíce lidí vyrazit kterýkoliv den do ulic,“ hlásila Adlerová do čtvrtečního vysílání BBC.

Vývoj za poslední dva týdny

Z vnějšího pohledu měly poslední dva týdny španělsko-katalánského sporu podobu pomyslného přehazování horkého bramboru z jedné strany na druhou. Katalánská vláda kontrolovaná aliancí pravicových a levicových separatistů podepsala hned po referendu deklaraci nezávislosti katalánské republiky, avšak zároveň odsunula účinnost zákona, který ji prakticky naplňuje. Madridu dala přitom dvouměsíční lhůtu k jednání. Španělská vláda obvinila v reakci Katalánce z porušení ústavy a apelovala na návrat do hranic zákonnosti.

Katalánská reprezentace následně obvinila španělskou ze snahy řešit situaci za každou cenu vyhrocením. A Madrid zase Barceloně vzkázal, ať do 19. října vyjasní, zda byla na poslanecké schůzi po referendu opravdu vyhlášena nezávislost, nebo šlo jenom o symbolické neplnoprávné gesto — ať prý může adekvátně konat.

„Vůle katalánského lidu je jasná. Nyní chceme jen deeskalovat situaci, abychom se mohli dohodnout. Řešíme tu až příliš vážnou věc. Každý máme za vývoj svoji odpovědnost (...) Nechť ale celá Evropa vidí, že to nejsme my, kdo vyhledává konfrontaci, “ zopakoval v posledních dnech několikrát katalánský premiér Puigdemont s odkazem na referendum a další vývoj.