Británie umožní odtržení Skotska, referendum bude napřesrok
Petr JedličkaBritská koaliční a skotská nacionalistická vláda uzavřely dohodu, jež plní sen skotských vlastenců — vypsání závazného referenda o nezávislosti. Řada aspektů eventuálního odtržení ale zůstává nevyjasněna.
Vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska nebude blokovat odtržení Skotska, pokud se pro něj tamní obyvatelé rozhodnou. V neděli to řekl otevřeně britský ministr pro Skotsko David Mundell, v pondělí zopakoval i britský premiér. Konečné rozhodnutí vzejde dle Mundella z referenda, které vypíše skotský parlament na podzim 2014. Britský parlament v Londýně předá k tomuto účelu do Edinburghu příslušnou zákonnou kompetenci.
„Westminster přenese na skotský parlament pravomoc uskutečnit referendum s jedinou otázkou — zda-li má Skotsko zůstat ve Spojeném království, nebo nikoliv,“ uvedl Mundell pro televizi Sky News.
„Konkrétní otázka bude zformulována tak, aby na ni šlo odpovědět jednoznačně ano, anebo ne,“ doplnil.
Příslib uznání výsledku referenda je podle britských komentátorů vyvrcholením intenzivního jednání, které v posledním roce a půl vedla s Londýnem skotská vláda. Tu od volebního vítězství v květnu 2011 vede předseda Skotské národní strany (SNP) Alex Salmond, jenž patří ke stoupencům naprostého osamostatnění a vášnivým vlastencům.
Právě Salmond podepsal v pondělí s britským premiérem Cameronem také tzv. Edinburghskou dohodu, která náležitosti referenda upřesňuje. Podle kompromisu obou stran má být hlasováno pouze o variantě úplného odtržení (část SNP chtěla původně nechat hlasovat i o variantě devo max, tedy suverénním rozhodování Skotska ve všech oblastech kromě obrany a zahraniční politiky). Dále mají mít právo hlasovat i šestnáctiletí a sedmnáctiletí Skotové, což je ústupek Britů.
Skotská strana se pak v dohodě ještě zavázala, že se nepokusí hlasování v nejbližších letech zopakovat, pokud by nedopadlo dle jejích představ. Britská naopak souhlasila s tím, že se referendum uskuteční právě napřesrok — v době, kdy si má Skotsko připomínat 700 let od porážky anglických vojsk v bitvě u Banockburnu.
„S velkou radostí mohu říci, že Edinburghská dohoda (...) dláždí cestu k nejdůležitějšímu rozhodnutí Skotska za několik posledních století. Věřím, že myšlenka nezávislosti zvítězí,“ uvedl Salmond po podpisu smlouvy.
„Jde vskutku o významný den pro celé Spojené království. Skotové si zvolili stranu, která chce referendum, a já věřím ve vzájemný respekt. Spojené království nelze udržet pohromadě proti vůli jejího lidu. (...) Upřímně ale též věřím, že se (Skotové) rozhodnout udržet naši zem v celku. Společně se nám daří lépe, společně jsme silnější, společně jsme ve větším bezpečí,“ uvedl britský premiér Cameron.
Skotsko je pevnou součástí Spojeného království od roku 1707. Za vlády labouristů Tonyho Blaira v předminulé dekádě získalo zpátky vlastní parlament, vládu a značnou autonomii v právu i řadě veřejných politik. Vedle zahraniční a obranné politiky však Londýn spolurozhoduje i přerozdělování příjmů z daní či těžby surovin.
Sporné otázky
I když Edinburghská dohoda ozřejmuje řadu aspektů referenda, bude ji podle pozorovatelů třeba doplnit. Jak konstatuje deník Telegraph, způsob, jakým by případné odtržení proběhlo, je zatím znám pouze obecně. Není například jasné, jak konkrétně by došlo k ekonomickému vyrovnání. U skotských břehů se naházejí ložiska 95 procent současných britských zásob ropy a 58 procent zásob zemního plynu. SNP Alexe Salmonda dala minulý rok najevo, že by nezávislé Skotsko mohlo Británii odvádět 10 procent z těžebních zisků; s tím ale Londýn nesouhlasí.
SNP dále nebyla ochotna až do současnosti jednat o tom, že by se samostatné Skotsko podílelo na splácení britského státního dluhu. Britská vláda přitom poskytla záchranné úvěry Royal Bank of Scotland, jíž těžce zasáhl příchod nynější krize. Britský stát dnes také vlastní 84 procent akcí tohoto ústavu.
Nezávislé Skotsko by se též podle Salmondových představ mělo stát automaticky členem EU a NATO; podle znalců si ovšem takový akt vyžádá hlasování v parlamentech všech členských zemí. Část SNP navíc členství v NATO oponuje, protože strana se tradičně vymezuje proti udržování stability pasivním zastrašováním, založeným na vlastnictví jaderných zbraní.
Není konečně ani jasné, jak chtějí Salmond a SNP získat pro nezávislost většinu vlastních voličů. Myšlenku osamostatnění podporuje v posledních letech jen 30 až 40 procent Skotů. Podle pondělních čísel agentury ComRes jde v současnosti o rovnou třetinu populace. Všechny tři hlavní britské strany — konzervativci, labouristé i liberální demokraté — navíc odtržení Skotska odmítají a před referendem povedou jistě kampaně.
Podle pondělního úvodníku listu The Guardian nelze i přesto stoupence odtržení podceňovat. Průzkumy z jara 2011 rovněž nenaznačovaly, že by SNP měla za několik týdnů triumfovat ve volbách. Salmond má na kampaň ještě dva roky. A ekonomické výhledy naznačují, že Británie může být napřesrok v daleko horší situaci, než je dnes.
Další informace:
BBC News Scottish independence: Cameron and Salmond strike referendum deal
AFP Scotland starts run-up to 2014 independence vote
The Guardian Scottish independence: the essential guide
The Guardian Scottish independence: the other One Nation debate
The Telegraph Cameron kicks off two-year fight for Union
The Telegraph Independent Scotland would ban nuclear weapons but join Nato