Britové půjdou k předčasným volbám, kritické budou zvláště pro labouristy

Facebook Twitter Vytisknout

Občané Spojeného království půjdou na konci letošního jara k předčasným parlamentním volbám. Stane se tak nejspíše 8. června, přibližně dva roky od voleb posledních. Rozhodnutí zkrátit obvyklé parlamentní období oznámila v úterý 18. dubna sama premiérka Theresa Mayová s tím, že její vláda necítí v současném parlamentu takovou podporu pro začínající jednání o vystoupení z EU, jakou potřebuje a jaká by odpovídala názoru společnosti.

Zpravodajové z agentur ovšem též připomínají, že Konzervativní strana Mayové má aktuálně v průzkumech rekordní téměř 20procentní náskok na konkurenční Labour Party pod vedením Jeremyho Corbyna, který může chtít zúročit.

Za další důvody vyhlášení předčasných voleb jsou označovány třenice ve vlastní Konzervativní straně a očekávané ekonomické obtíže britských podniků související s Brexitem, které měly nastat už loni, ale firmám se je podařilo oddálit díky oslabením hodnoty libry a čerpání rezerv.

„Vzhledem k závažnosti jednání o Brexitu je logické, že si chce Theresa Mayová říci o nový mandát (...) Odpovídá to ostatně britské tradici (...) Přesvědčivost její současné argumentace ale snižuje fakt, že premiérka sama předčasné volby po celý podzim a zimu vylučovala,“ hlásila do úterního vysílání BBC, Laura Kuenssbergová, odpovědná redaktorka stanice.

Konání předčasných voleb musí schválit ještě dvoutřetinová většina poslanců. Předseda labouristů Corbyn i předseda liberálních demokratů Tim Farron ale oba předčasné volby přivítali a oznámili, že budou na své strany apelovat, aby vládu v daném hlasování podpořily. Podle posledních informací se bude hlasovat již na středeční schůzi Dolní komory.

↗

Vývoj podpory britských stran od posledních voleb: modrou konzervativci, červenou labouristé, fialovou UKIP, oranžovou liberální demokraté. Zdroj WmC

Budoucnost labouristů, UKIPu i LibDem

Znalci britského dění v prvních analýzách konstatují, že na harmonogramu jednání o Brexitu by vyhlášení předčasných voleb moc změnit nemělo — o vystoupení z EU již Británie oficiálně zažádala, a dvouletý limit pro jednání tak běží; EU nyní formuluje svoje vyjednávající pozice a ty nezveřejní dříve než na konci dubna.

Řada možností vývoje se ale otevírá na britské vnitropolitické scéně. Předčasné volby budou výzvou nejen pro Mayovou a její konzervativce, kteří dost možná ztratí ve prospěch liberálních demokratů některé prounijní obvody, ale celkově mohou velmi posílit, avšak i pro ostatní britské strany: tvrdě evroskeptický UKIP, který po zahájení Brexitu hledá nový smysl existence, skotskou SNP, která svou žádost o druhé referendum o skotské nezávislosti odvozuje i od vlastní politické síly, pro liberální demokraty, kteří se mohou opět stát stejně silnou alternativou konzervativcům jako labouristé, a zvláště právě pro labouristy.

Současné staronové vedení Labour Party včele s Jeremym Corbynem posunulo stranu výrazně doleva a přilákalo tisíce nových členů. Dosud však nevybojovalo žádné velké volební vítězství a v parlamentu vede studenou válku s většinou vlastního poslaneckého klubu.

Četní komentátoři se kloní dnes k názoru, že červnové volby budou zároveň hlasováním o Corbynovi — buďto může své postavení posílit a popřít názor, že důsledně levicový předseda nemůže dovést sociálnědemokratickou stranu k volebnímu triumfu, nebo oslabí, ztratí podporu odborových centrál a bude muset odejít.

↗

Předseda labouristů Corbyn (vpravo) i předseda liberálních demokratů Farron jsou znamenitými televizními diskutéry. Repro z televizního vysílání

Profilace v kampani

Dle posledních trendů a úterních reakcí jednotlivých britských stran a vůdčích politiků lze odhadovat, že se konzervativci s Mayovou v čele pokusí ve volební kampani vystupovat s image strany, jež zvládla přípravu Brexitu, která ví, co dělá, a nyní potřebuje loajální parlamentní většinu, aby mohla Británii z EU úspěšně vyvést. Zaroveň se budou toryové chtít jevit jako síla, který hájí jednotu Británie, a labouristům i liberárním demokratům budou podsouvat účelové nadbíhání skotským separatistům jako svým perspektivním koaličním partnerům.

Liberální demokraté budou naproti tomu vystupovat jako nejdůslednější kritikové Brexitu, jako záruka, že se Británie vyhne tvrdému odchodu z EU, a jako strana, jejíž úspěch oslabí sílu konzervativců. Ani oni přitom zatím byť nenaznačili, že by po případném vítězství Brexit zastavili.

Labouristé pod Corbynem pak takřka jistě položí důraz v kampani na sociální témata a budou vystupovat jako zástupci sociálně slabší majority a sociálně citlivé části bohatších — je to ostatně strategie, s jejíž úspěšností spojil Corbyn už dříve vlastní politickou budoucnost.

Konkrétně Stephen Bush z New Statesmanu navíc připomíná, že ačkoliv konzervativci mají aktuálně v průzkumech daleko větší podporu než liberální demokraté nebo labouristé, lídři opozičních stran Farron a Corbyn jsou daleko lepšími televizními diskutéry než Theresa Mayová, a tak se může opakovat „efekt Clegg“ z roku 2010. Tehdy právě liberální demokraté dík výkonu předsedy v televizi posílili natolik, že se po volbách stali rozhodující silou celého vládního vyjednávání.