Klíčovou událostí britské politické scény v roce 2016 bylo červnové referendum, v němž většina Britů hlasovala pro vystoupení Británie z EU. V některých aspektech se již tento jev promítá v číslech britské ekonomiky, a to spíše negativně. Jasněji bude ovšem o vlivu Brexitu na britskou ekonomiku za rok či za dva.

Hospodářský růst britské ekonomiky dosáhne v končícím roce úrovně 2,2 %. Rok 2016 je přitom sedmým rokem v řadě po recesi roku 2009, kdy britská ekonomika vykazuje hospodářský růst.

Ve skupině sedmi vedoucích průmyslových ekonomik světa se očekává, že Velká Británie bude patřit v roce 2016 k těm nejrychleji rostoucím zemím. Předpovědi pro rok 2017 hovoří o zmírnění růstu až na úroveň 1,2 % HDP, což je velký rozdíl oproti loňským odhadům.

Podstatně nižší výkon zaznamenal v roce 2016 britský průmysl. Některé jeho sektory rostou, jiné naopak zaznamenávají ústup ze slávy. Výkon průmyslu v Británii zůstává za předkrizovým vrcholem a je jen o málo vyšší, než byla úroveň výroby v roce 2008.

Británie však v tomto roce zaznamenávala vysoký růst ve službách. Podíl exportu směřujícího z Británie do EU se mezi říjnem 2015 a zářím 2016 meziročně podstatně zvýšil. Britský export do EU byl o 5,6 % vyšší než v předchozím roce, zatímco export do zemí mimo EU vzrostl pouze o 0,2 % (z toho hlediska jako by Brexit postrádal logiku). Přitom světový obchod rostl pomaleji než britský export. Pro představu: celkový export Británie dosáhne v onom zmíněném období jednoho roku 291 miliard liber u zboží a 240 miliard liber u služeb.

Pro období po Brexitu bylo charakteristické snížení hodnoty britské libry, zejména v páru k dolaru, ale také k euru. K váženému koši světových měn hodnota britské libry poklesla o 14 %. Od poloviny letošního října se ovšem hodnota libry ke koši světových měn zvýšila o 4,8 %.

Pokud jde o migraci, ta v období jednoho roku do konce června 2016 činila 650 tisíc osob. Byla tedy o 11 tisíc vyšší nežli v předchozím roce. Na druhé straně ovšem 313 tisíc lidí opustilo Velkou Británii, takže čistá migrace v uvedených dvanácti měsících do poloviny letošního roku dosáhla úrovně 335 tisíc osob.

V období mezi dubnem 2015 a březnem 2016 bylo v Británii postaveno více než 168 tisíc bytů. To je o desetinu více nežli v předchozím roce. Ale toto číslo stále zůstává za výkony britského stavebnictví ve výstavbě bytů v období před recesí. V letech před recesí bylo stavěno přes 200 tisíc bytů ročně. Ceny domů rostly v tomto roce o 6,9 % a ceny nájmů o 2,3 %.

Zajímavá čísla najdeme v oblasti zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti ve Velké Británii se dostala v polovině roku 2016 na rekordní úroveň 74,5 %. Ne všechny regiony Británie se ovšem vyvíjely v této oblasti jednoznačně úspěšně. Úroveň zaměstnanosti klesla ve Skotsku, na jihozápadě Anglie a ve východní Anglii. Naopak Wales zaznamenal nejrychlejší růst míry zaměstnanosti.

Letos byl zaznamenán nárůst spotřebitelských cen o 1,2 %. Zdá se, že nejrychleji rostoucí položkou spotřebního koše bylo pojistné, s meziročním nárůstem 6,6 %. A naopak výrazně se snížily ceny nealkoholických nápojů, meziročně o 4,1 %, a zeleniny o 4,8 %.

Mediánový příjem domácností ve Velké Británii v roce 2016 podle Institutu rozpočtových studií (zahrnuje bezdětné páry po zdanění a mimořádných příjmech) dosáhly 25 500 liber. Toto číslo je o 2,1 % vyšší nežli v roce 2015.

Zdá se, že největším problémem britské ekonomiky je propad hodnoty britské libry po Brexitu, což krátkodobě pomáhá ve zlevňování britského exportu, ale promítá se to také negativně do růstu cen dovážených komodit a zboží, stejně jako do cen moderních technologií.

Je otázka, jak budou pokračovat jednání britské vlády s EU o podmínkách odchodu Velké Británie z EU. Pokud tato dohoda bude dosažena na úrovni win—win, tedy přijatelná pro obě strany, může to napomoci v dalším zhodnocování britské měny.