Britští labouristé lákají na radikální program, slibují i zestátňování železnic

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Vysoké daně pro majetné, ozelenění energetiky či zestátnění železnic plánuje britská Labour party v případě, že uspěje v červnových předčasných volbách. V úterý zveřejnili labouristé Jeremyho Corbyna jako první strana volební program, ve kterém kromě výše řečeného slibují taky zastavení politiky škrtů, dostupnější zdravotnictví zejména pro děti, zrušení školného nebo zestátnění pošt a některých klíčových segmentů energetiky a vodohospodářství.

Z hlediska zahraniční politiky nehodlají labouristé blokovat britský odchod z EU, plánují ale garantovat právo pobytu všem přistěhovalcům z unijních států a zároveň zajistit dodržení práv zaměstnanců ze zahraničí.

Podle komentátorů nakloněných levici odpovídá program současným politickým a ekonomickým problémům Velké Británie, jelikož radikálním způsobem odmítá status quo a nabízí zásadní změny. Odpůrci stávajícího labouristického vedení naopak tvrdí, že vrací Británii do minulého století.

Sám předseda strany Corbyn definoval slibovanou politiku jako naplnění snů lidí, kteří chtějí stát pro všechny, nikoliv pouze pro bohatou elitu. „Sedm let jsme žili v zemi, která zvýhodňovala bohaté na úkor chudých. Cílem naší strany pro příštích pět let je to celé otočit, přinést naději a proměnit celou zemi,“ uvedl Corbyn pro BBC.

Komentátoři si rovněž všimli, že labouristé navazují na v historii ozkoušenou těsnou spolupráci s odbory. Ze sto osmdesáti požadavků, které odbory před nedávnem zveřejnily, přejala strana více než sto téměř doslovně. Další požadavky pak ve svém programu zohlednila.

Zelená stopa a znárodňování

Jeremy Corbyn už před časem slíbil, že jeho strana významně ozelení britskou ekonomiku a masivně podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů. K tomu se vrací i v aktuálním programu. Do roku 2030 chtějí labouristé odebírat minimálně šedesát procent energie z obnovitelných zdrojů, což i ekologové považují za velmi ambiciózní plán.

Investicemi chtějí labouristé podpořit zejména solární energetiku a zároveň plánují poskytnout bezúročné půjčky majitelům domů, kteří chtějí snížit energetickou náročnost svých budov. Při investicích do infrastrukturních projektů, na které plánují vyčlenit až 250 miliard liber, hodlají zohlednit hlavně energetickou účinnost a soběstačnost.

Za účelem investicí do infrastruktury chtějí labouristé ustavit Národní investiční banku s několika regionálními pobočkami, které budou dlouhodobé projekty řídit.

Se snahou o dekarbonizaci ekonomiky souvisí i plán znárodnění energetických firem a vytvoření menších veřejně vlastněných společností, které budou v každém regionu podporovat komunitně vlastněné obnovitelné zdroje a bojovat proti energetické chudobě.

Pod veřejnou kontrolu chtějí labouristé dostat též železnice, které zprivatizovala už konzervativní vláda v roce 1993. Ve vlacích chtějí nabídnout wi-fi zdarma, nižší ceny dlouhodobých tarifů a snadnější přístup pro hendikepované lidi.

Kromě výše zmíněných velkých plánů hodlají labouristé snížit volební hranici na šestnáct let, zařídit wi-fi zdarma v centrech měst, vytvořit národní přehled lokálních hostinců a vysadit milion stromů.

Konzervativní kritika a výhled

Manifest ihned sklidil kritiku od vládnoucích konzervativců, kteří jsou největšími oponenty labouristů v nadcházejících volbách. Podle jejich představitelů jsou Corbynovy plány neufinancovatelné, respektive budou stát daňové poplatníky velké peníze.

„Corbynovy ekonomické plány jsou nesmyslné. Je jasné, že v případě úspěchu bude muset drasticky zvýšit daně všem. Jeho propočty neodpovídají realitě,“ řekl BBC konzervativní ministr financí David Gauke.

Znalci britské politiky se dosud přou, zda nový radikální program pomůže labouristům k vyrovnání preferenčního náskoku konzervativců. Podle posledních průzkumů se začali labouristé dotahovat na torye už v minulých týdnech. Data k příslušným průzkumům přitom byla sesbírána ještě před vydáním manifestu.

Větší část znalců je nicméně stále přesvědčena, že rozdíl v preferencích konzervativců a labouristů je příliš velký, než aby se dal během tří týdnů vymazat. Britové si zvolí poslance svého parlamentu již 8. června.