Teroristické útoky v Anglii čtrnáct dní po sobě v Manchasteru (22. 5.) a Londýně (3. 6.) mohou ovlivnit politickou atmosféru v této pro Evropu i svět důležité zemi. Na ostrovech zatím strach z fanatických teroristů nebyl tak silný jako na kontinentu. Pocit, že stát málo dělá pro bezpečí svých občanů, může zapůsobit a zvýšit poptávku po silném vůdcovství. Otázkou je, zda i v této zemi tradic zapůsobí nechuť tradičních receptů. Možná to odpoutá pozornost od tradičních politických témat, jako jsou platy zaměstnanců či platby za některé sociální služby.

Ukážou to mimořádné volby, které v Británii začnou dnes 8. června, poté, co brexit rozdělil zemi a vedl k odstoupení premiéra Davida Camerona. Lidé jsou nervózní, plní různých animozit a strachů. Do předčasných voleb vede zemi toryovská premiérka Theresa Mayová, která potřebuje posílit svůj mandát, aby se mohla věnovat vyjednání co nejvýhodnějších podmínek brexitu. A proto vystoupila před voliče jako tvrdá drsňačka, která nějakou toleranci vůči nositelům bezpečnostního rizika pro Británii trpět nebude.

Má to ale znamenat, že tvrdší kurs přinese nižší standard lidských práv a masivní deportace pouhých podezřelých ze země? To by byl v Británii až dosud problém. Konzervatici už ale vládnou sedm let a jejich odstup od labouristů se smrskl na pár procentních bodů. Do Downing Street 10 se dostali v roce 2010 a v dalších volbách roce 2015 získali v Dolní sněmovně 330 z 650 křesel. Ještě v dubnu byli jasně favorizovaní, nyní začali oslabovat poté, co se Mayová ukázala jako nástupkyně sociálně tvrdé politiky železné lady. Mayové ublížily její výroky o příplatcích ve zdravotnictví (přezdívané daň z demence).

Její konkurent, labouristický předák-veterán Jeremy Corbyn, vyzval současnou premiérku k rezignaci, a to za předchozí rozpočtové škrty. Jako ministryně vnitra totiž snížila stavy policistů o 20 tisíc. V současné atmosféře se na silových resortech šetřit zjevně nebude. Labourista by raději místo škrtání v rozpočtu napařil bohatým pořádné daně (vyšší sazbu na příjmy nad 80 tisíc liber ročně). Je ale také známý jako člověk, který mluvil o Tony Blairovi jako o válečném zločinci kvůli válce v Iráku a také horoval za jednostranné jaderné odzbrojení.

U nás doma je oslabení šance na levicové vládnutí provázen útěchou ze současného vzestupu preferencí labouristů. Jeremy Corbyn však zatím za sebou moc vítězství od svého zvolení v roce 2015 nemá, ve většinovém sytému jsou některé jeho názory problém. Dnes často více než programy rozhodují emoce. A ty dnes jsou nabuzeny stínem teroru. Pro lidi v takové situaci může stát bezpečí nad svobodou, v politice může být upozaděn pravolevý souboj. A nemusí se to nakonec omezit jen na Británii.