Vláda schválila zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun hrubého měsíčně. Přes odpor ministerstva zemědělství, financí a zaměstnavatelů tak minimální mzda vzroste od ledna o 1200 korun. Tuto částku s podporou premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) navrhla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jde o čtvrté zvýšení minimální mzdy za toto volební období. Na začátku Sobotkovy vlády byla minimální mzda 8 500 korun.

Vláda tak plní závazek zvýšit minimální mzdu na úroveň čtyřiceti procent mzdy průměrné. Průměrná mzda se v prvním čtvrtletí roku 2017 vyšplhala na 27 889 korun. V České republice je v porovnání s dvaceti dvěma zeměmi Evropské unie, které minimální mzdu upravují zákonem, minimální mzda pátá nejnižší. Podle ČSSD by měla během dalšího volebního období minimální mzda stoupnout na 16 tisíc korun.

„Minimální mzda je jedním z mála nástrojů, který můžeme ke zvyšování mezd i v soukromém sektoru použít. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, ekonomika roste. Přesto mají země jako Maďarsko, Slovensko nebo Polsko minimální mzdu vyšší než my, v Německu a Rakousku je dokonce dvojnásobná. Musíme si uvědomit, že je to za osm hodin práce denně, za osm hodin i nekvalifikované práce denně je i 12 200 korun hrubého málo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Dodala, že tato vláda musela minimální mzdu výrazně zvýšit po předchozí vládě Petra Nečase (ODS), která ji tři roky držela na úrovni osmi tisíc korun.

Proti zvýšení o jedenáct procent na 12 200 korun se stavěl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který navrhovali minimální mzdu zvýšit pouze o tisíc korun. Svaz průmyslu a dopravy spolu s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požadovaly ještě menší nárůst, o osm set korun. Hospodářská komora pak dokonce prosazovala úplné zamítnutí návrhu. Návrh ministerstva práce dlouhou dobu odmítalo i politické hnutí ANO. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) byl proti zvyšování mzdy ještě i během dnešního jednání vlády.

Proti byla i TOP 09, podle předsedy poslaneckého klubu strany Michala Kučery vláda rozhodla, "že zmizí několik dalších pracovních míst". Podle ministryně Marksové ztráta pracovních míst nehrozí. "Je to obava trvalá," řekla k postoji Pilného i Kučery ministryně Marksová, "dosud se ale nepotvrdila.“

Letošní analýza šedesáti tisíc inzerátů na Úřadu práce, kterou provedla Československá obchodní banka, prokázala, že firmy až překvapivě často nabízejí právě pouze minimální mzdu. Podle Marksové minimální mzdu v současnosti pobírá sto tisíc lidí, dotkne se ale i takzvaných zaručených mezd odvíjených právě od výše mzdy minimální.

Odbory oceňují kompromis 

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požadovala zvýšení minimální mzdy až na 12 500 korun. Odboráři upozorňovali, že při výdělku 12 200 korun hrubého je čistý příjem zaměstnance 10 640 korun. Hranice příjmové chudoby je přitom 10 691 korun. Vzrůst minimální mzdy na 12 200 korun přesto vítají.

„Vláda v ekonomiku věří, to je dobrá zpráva a samozřejmě se to odrazí pozitivně. Nařízení vlády se navíc netýká pouze minimální mzdy, ale i minimálních tarifů. Minimální mzda by měla samozřejmě nadále růst, inspirací pro nás může být Slovensko, které cílí ke zvýšení minimální mzdy na úroveň padesáti procent průměrné mzdy,“ komentoval předseda Českomoravské odborové konfederace Josef Středula pro Deník Referendum. S návrhem Svazu průmyslu a dopravy zafixovat od ledna 2019 minimální mzdu na čtyřiceti procentech průměrné mzdy nesouhlasí.

Zvýšení minimální mzdy stát vyjde na 671 milionů korun, firmy bude stát kolem 3,1 miliardy. Stát ale zvýšením minimální mzdy také získá, a to až 1,28 miliardy korun díky odvodům na sociální a zdravotní pojištění.