Pravicové strany — včetně politického hnutí ANO — na rozdíl od sociální demokracie nebo Zelených nepovažují mzdy za důležité téma. Předseda Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý před nedávnem přímo řekl, že se mzdy staly předvolebním tématem a že to považuje za chybu. Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek naopak téma zvyšování mezd označuje za jeden z pilířů sociálně demokratického programu pro říjnové volby. Zvyšování mezd považuje v dnešní ekonomické situaci za rozumné i guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Sociální demokracie ve volebním programu píše, že do roku 2022 zvýší minimální mzdu alespoň na šestnáct tisíc korun. Současně hodlá zákonem zaručit její pravidelné navyšování, aby vždy odpovídala alespoň čtyřiceti procentům průměrné mzdy. Prostřednictvím strategické hospodářské politiky, podpory domácího hospodářství a investičních pobídek hodlá podpořit rychlý růst mezd. ČSSD by chtěla dosáhnout do roku 2022 průměrné mzdy ve výši alespoň čtyřiceti tisíc korun, což je bezmála o třináct tisíc korun více než dnes.

„Levná práce devastuje naše životy. Vede nás do neřešitelných životních dilemat, k zadlužení, přepracování, k rodinným problémům a neustálým obavám o budoucnost. Proto musí platit, že kdo pracuje, má takový příjem, že se obejde bez sociálních dávek a nemusí ani hledat druhé nebo třetí zaměstnání, aby zajistil rodinu,“ stojí ve volebním programu ČSSD.

K výraznému zvyšování minimální mzdy se hlásí i Strana zelených. Ta slibuje, že pokud se dostane k moci, zavede důstojnou minimální mzdu ve výši šedesáti procent mediánové mzdy, což je dnes přibližně patnáct tisíc korun. „K práci nelze motivovat snižováním sociálních dávek pod životní minimum. Motivací naopak musí být zvýšení mezd, proto je třeba zvýšit minimální mzdu a oddlužit uchazečky a uchazeče o práci,“ konstatují Zelení s tím, že je třeba zvýšit i dávky životního a existenčního minima, jejichž výše se už řadu let nemění, takže přestaly plnit svůj účel.

KSČM, STAN i Piráti navrhují mírný růst minimální mzdy

Růst minimální mzdy slibuje ve svém programu i Komunistická strana Čech a Moravy. Obecně se hlásí k jejímu postupnému zvyšování až do výše čtrnácti tisíc korun, respektive na hranici padesáti procent průměrné mzdy. Komunisté dále uvádějí, že budou prosazovat právo na práci a spravedlivé odměňování, obnoví růst reálné úrovně mezd a platů pracujících a přijmou taková opatření, která odstraní nepřiměřené rozdíly v odměňování.

Hnutí Starostové a nezávislí slibuje, že zákonem stanoví metodu regulace minimální mzdy, která zajistí její předvídatelný vývoj. V programu zmiňují, že by mohla činit například čtyřicet procent průměrné mzdy. Růst mezd a platů program STAN obecně nezmiňuje.

Piráti říkají, že mají „jednoduchý plán pro vyšší mzdy“. Navrhují sjednotit daň a odvody ve výši sedmačtyřiceti procent s tím, že daně by se tímto opatřením snížily o 1,6 procentního bodu, což by člověku s průměrným příjmem přineslo měsíčně kolem šesti set korun navíc. Strana ve volebním programu bez dalšího uvádí, že podpoří průběžné zvyšování státních platů a minimální mzdy. Na rozdíl od výše zmíněných stran, však neuvádí žádná čísla.

Pravice o zvyšování minimální mzdy nemluví

Politické hnutí ANO — stejně jako KDU-ČSL — volební program doposud nemá, ale jeho předseda Andrej Babiš vydal knihu O čem sním, když náhodou spím. V té se ale o zvyšování minimální mzdy vůbec nemluví. Babiš pouze říká že „se vždycky musí vyplatit pracovat. Každý, kdo dělá, i kdyby pracoval jenom za minimální mzdu, musí mít vyšší příjem, než zdravý člověk na dávkách. Aktivní na tom musí být v každé situaci dramaticky líp než pasivní“.

Babiš ve své knížce uvádí příklad rodiny se dvěma dětmi. „On pracuje ve fabrice, ona je prodavačka,“ píše. „Jejich hrubá mzda je patnáct a dvanáct tisíc korun… Když propočteme jejich čistý příjem včetně různých příspěvků od státu, je to něco málo přes třicet tisíc korun.“ Slova o případném zvyšování mezd a platů chybí. Třicet tisíc čistého měsíčně pro čtyřčlennou rodinu tedy politické hnutí ANO považuje za dostatečný příjem.

TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem shodně s Babišovým ANO o zvyšování minimální mzdy mlčí. Strana ve volebním programu píše, že její zásadní prioritou bude snižování odvodů z práce, které společně s růstem ekonomiky povede během čtyř let ke zvýšení čisté mzdy o třicet procent. Výši minimální mzdy nezmiňují ani občanští demokraté. A s problematikou růstu mezd a platů se vypořádávají v jedné odrážce, kde uvádějí, že „zavedením patnácti procentní sazby z hrubé mzdy zvýší čisté mzdy o sedm procent“.

Snižování odvodů z mezd dlouhodobě odmítají odbory. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly snižování odvodů, ze kterých jsou hrazeny veřejné služby, jako třeba zdravotní péče, nepovede k růstu příjmů zaměstnanců, ale právě jen ke zhoršování veřejných služeb.