Zelení v pátek v pražském podnikatelském inkubátoru NODE5 představili volební program pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Program je rozdělen do tří částí. První se dotýká fungování státu. Strana zelených klade důraz na kvalitní vzdělání a moderní technologie, které mají potenciál proměnit Českou republiku z levné montovny na prosperující zemi. Druhá kapitola se zabývá ochranou přírody a krajiny. „Kdo znečišťuje, ať platí,“ říkají Zelení. Vymezují se vůči těžbě, která drancuje krajinu, nebo extenzivní zemědělské výrobě, jež ničí půdu a odvádí z krajiny vodu.

Poslední část volebního programu se soustředí na společnost. „Domníváme se, že otázka bydlení je stěžejní v celé sociální oblasti,“ řekl předseda strany Matěj Stropnický. Proto Zelení chtějí obnovit výstavbu nájemního bydlení. Slibují, že zajistí výstavbu deseti tisíc nových bytů ročně. Nechtějí totiž, aby si lidé, chtějí-li bydlet, museli pořizovat drahé hypotéky. „Zadlužený člověk, není svobodný,“ konstatoval Stropnický. Dále hovořil o potřebě vyššího zdanění velkého kapitálu nebo regulaci exekutorů.

Zelení se profilují jako proevropská, liberální, humanistická a solidární politická strana, která klade velký důraz na kvalitu života ve zdravém životním prostředí. Na rozdíl od minulých let, však tentokrát více akcentují témata práce, důchodů, solidárních veřejných systému a boje proti chudobě.

Vyšší mzdy i důchody

Zelení slibují, že zavedou důstojnou minimální mzdu ve výši šedesáti procent mediánu. Dnes by šlo zhruba o patnáct tisíc korun. „Je třeba motivovat k práci nikoliv snížením dávek pod životní minium, ale zvýšením mzdy,“ uvádějí ve volebním programu. Chtějí se rovněž zasadit o zvýšení životního a existenčního minima a jejich navázání na minimální mzdu. Zelení chtějí, aby tyto dávky znovu začaly plnit svůj účel, tedy aby poskytovaly lidem možnost zajistit si základní životní výdaje. Zelený program dále počítá se zavedením univerzálního starobního důchodu ve výši nejméně deseti tisíc korun, ke kterému by měla být ještě připočítávána zásluhová složka, nebo se zrušením karenční doby, kdy není vyplácena nemocenská.

Program se v oblasti práce dotýká i změn, kterými prochází svět v souvislosti s rychlým rozvojem robotizace a digitalizace. Zelení navrhují postupný přechod na kratší pracovní týden, zdanění práce robotů nebo zavedení nepodmíněného základního příjmu. „Zasadíme se o to, aby i Česká republika dokázala vyhodnotit tyto kroky a disponovala kvalitními analýzami všech dopadů a možných variant řešení pro jejich případné zavedení,“ stojí ve volebním programu.

Ekologická daňová reforma

„Kdo znečišťuje životní prostředí, zaplatí vyšší daně,“ říkají Zelení. Voličům a voličkám slibují, že finančně zvýhodní čisté moderní technologie, obnovitelné zdroje energie a šetrné zemědělství. Od navrženého zvýhodnění očekávají rozvoj inovací s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost české ekonomiky. Ve volebním programu se Strana zelených dále zavazuje k prosazení antifosilního zákona. Vymezují se vůči budování velkých vodních děl jakožto nástroje ochrany země před suchem. Místo nich nabízejí obnovu mokřadů, tůní a lužních lesů.

„Ušetříme stamiliardy korun ze státního rozpočtu anebo z peněženek spotřebitelů elektřiny odmítnutím veřejné finanční podpory pro stavbu nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně,“ argumentují Zelení tradičně pro odmítnutí dalších investic do jaderné energetiky. Naopak se hlásí k myšlence jednotné evropské energetické politiky, decentralizace energetiky a masivního využívání obnovitelných zdrojů energie jako nástrojům boje s klimatickou změnou. Zavazují se, že prosadí obnovení podpory pro větrné elektrárny s majetkovou účastí obci, malé bioplynové stanice pro energetické využití odpadu nebo solární panely na střechách domů.

Volební právo již v šestnácti letech

Inspirování sousedním Rakouskem Zelení slibují, že zavedou volební právo pro občany a občanky státu již od šestnácti let. „Nejenže do budoucna může poskytnout příležitost k intenzivnějšímu zapojení mladých lidí do ovlivňování věcí veřejných, ale zejména má šanci napomoci udržení generační rovnováhy. Společnost stárne a tím 'stárne' i pohled na svět a společenské požadavky. Tato změna by mohla tento trend vyrovnávat,“ píší Zelení ve volebním programu.

Dalšími změnami, které by Zelení, rádi ve volebních zákonech prosadili je zrušení uzavírací volební klauzule v komunálních a evropských volbách a její snížení v krajských a sněmovních volbách. „Uzavírací volební klauzule představuje omezení principů rovnosti hlasů a poměrného zastoupení,“ konstatuje stranický program. V neposlední řadě chtějí změnit volební systém pro volby do obecních zastupitelstev. Jako jednu z variant, která by měla voličům a voličkám lépe umožnit vyjádřit jejich preference, nabízejí systém jednoho přenosného hlasu, který je používán v místních volbách v zahraničí.

Zřízení nového ministerstva

V oblasti státní správy se Zelení zavazují ke zřízení plnohodnotného ministerstva pro lidská práva, rovné příležitosti a migraci. „Aktuálně jsou lidskoprávní témata v gescích různých ministerstev a je velmi problematické je pojmout jako celek a vytvořit opravdu účinnou celonárodní strategii. Lidskoprávní agenda si zaslouží své vlastní ministerstvo, nikoliv jen odbor na úřadu vlády, kterou vede osoba, jež je ministrem či ministryní pouze jménem,“ píše Strana zelených s tím, že by nové ministerstvo mělo být protiváhou narůstajícím xenofobním a populistickým tendencím ve společnosti. Druhou výraznou změnou, kterou strana slibuje, je posílení kompetencí ministerstva životního prostředí. Chtějí, aby se na ministerstvo vrátil výkon správy lesů, vod a územního plánování.

„Strana zelených na základě dosavadních zkušeností nepokládá současný způsob konstrukce mediálních rad za dostatečnou garanci nezávislé a veřejně prospěšné správy vysílacích licencí a dohledu nad vyváženým obsahem veřejnoprávních médií,“ stojí v programu. Zelení chtějí změnit způsob obsazování mediálních rad s důrazem na odbornou způsobilost pro výkon funkce radních. V minulých týdnech se strana přihlásila ke komplexnímu poslaneckému návrhu zákona, který nejenže měnil stávají způsob volby, ale zásadním způsobem posilovat kompetence a odborné zázemí mediálních rad.

Moderní vysokorychlostní železnice

Stejně jako většina ostatních českých politických stran i Zelení slibují výstavbu moderní sítě vysokorychlostních železnic. Za prioritní považují spojení Praha — Brno, které by mělo být ideálně hotovo do patnácti let s tím, že jízdní čas nepřesáhne šedesát minut. Strana dále hodlá v jednotlivých etapách zavést jednotnou jízdenku na všechny druhu dopravy s veřejnou podporou. Obecně se hlásí k rozvoji efektivní a cenově dostupné veřejné dopravy, která se má stát reálnou alternativou k osobní automobilové dopravě.

Zelení rovněž plánují rozšíření mýtného pro všechny nákladní automobily nad tři a půl tuny na celou síť veřejných pozemních komunikací. „Mýtné sazby musí motivovat tranzitní dopravu k přednostnímu využití hlavních tahů, aby se předešlo objíždění zpoplatněných dálnic, poškozování silnic nadměrnou zátěží a obtěžování a ohrožování obyvatel tranzitní dopravu,“ uvádí Strana zelných s tím, že mýtné musí být nastaveno tak, aby zajistilo financování údržby a oprav dopravních komunikací.

„Individuální automobilová doprava tvoří v současnosti téměř šedesát procent z celkového objemu dopravy a je největším zdrojem emisí v dopravě téměř ve všech sledovaných položkách,“ říkají Zelení. Chtějí proto iniciovat celostátní programy na širší podporu elektromobility zahrnující daňové úlevy či slevy z nákupní ceny. Počítají rovněž se sjednocením doby zákazu jízd kamionů se sousedním Rakouskem, tedy od sobotní patnácté hodiny do nedělní dvaadvacáté.

Kultura jako veřejný statek

Zelení slibují, že navýší rozpočet ministerstva kultury minimálně na jeden a půl procenta státního rozpočtu. „Zvýšení rozpočtové státní podpory pro oblast kultury považujeme za projev politických preferencí. Neutěšená hospodářská situace kulturní oblasti je z našeho pohledu dána zejména nedostatečně a neefektivně využitými finančními možnostmi,“ říkají. Chtějí oddělit financování kultury ze státního rozpočtu od financování církví a náboženských společností, neboť se domnívají, že tato agendy je v rezortu kultury nesystémovým pozůstatkem režimu státního socialismu.

Program strany zelených rovněž počítá s obnovením povinnosti vynakládat dvě procenta rozpočtu z každé veřejné stavby na umělecká díla ve veřejném prostoru. Zelení tímto způsobem chtějí podpořit vznik nového umění, ale rovněž i pracovní příležitosti pro umělce. V neposlední řadě se kulturní program strany dotýká nekomerčních a menšinových kulturních aktivit. Zelení se domnívají, že se stávající nedostatečná podpora těmto aktivitám musí rozšířit a aktivně napomáhat k integraci minorit do společnosti.