22:00 První místopředsedkyní Strany zelených byla 136 hlasy zvolena Irena Moudrá Wünschová. Monika Horáková získala 72 hlasů. Celkem bylo vydáno 214 hlasovacích lístků, všechny byly odevzdány, čtyři lístky byly neplatné a při volbě byly vhozeny dva prázdné hlasovací lístky.

Tímto konstatováním se s vámi pro dnešek loučíme. Kompletní předsednictvo bude známo v neděli. Další informace, postřehy a komentáře o sjezdu SZ očekávejte v následujících dnech.

21:20 Právě skončila diskuse delegátů a delegátek nad projevy kandidátek na první místopředsedkyni. Nyní přistoupí k samotné volbě.

20:45 Irena Moudrá Wünschová se ve svém projevu především představila. Kromě toho, že je lékařka a že vychovala tři děti, zdůraznila, že zakládala za normalizace Zelený klub v Litoměřicích a že se účastnila občanských aktivit ještě před rokem 1989. Členkou Strany zelených je od roku 2007. „Vstupovala jsem v těžkém období, nikdy jsem toho ale nelitovala,“ uvedla s tím, že je zastupitelkou v Ústí nad Labem.

Právě problémům svého regionu se ve svém projevu věnovala nejvíce. Zmínila tíživou sociální a ekonomickou situaci, hovořila o složité bytové otázce, o životním prostředí v severních Čechách. Její projev byl sice přijet vstřícně, jen s těží ho lze ale označit za kandidátský či politický.

Projev Moudré Wünshové se vlastně minul žánrem. Místo, aby představila svou vizi strany, tak delegátům a delegátkám převyprávěla vlastní strukturovaný životopis. Jediným politickým stanoviskem bylo přání, aby „Strana zelených zůstala středovou, nevyhraněnou, stranou.“

To však neznamená, že nebude první místopředsedkyní zvolena. Delegáti se mohou rozhodnout vyvažovat volbu Matěje Stropnického předsedou.

20:35 Jako první z kandidátek na první místopředsedkyni vystoupila Monika Horáková. „V rámci nadcházející krajské kampaně vyrazím do Jižních Čech, kde chci pořádně zatopit stávající hejtmanovi Jiřímu Zimolovi a xenofobovi Martinu Konvičkovi,“ řekla v úvodu a sklidila potlesk sálu.

„Jenom Zelení vědí, že kopáním do uprchlíků se nevyřeší vůbec nic. Musíme se za ně postavit. Ale nejenom za ně, ale za všechny, kteří nemají na současné politické scéně žádné zastání. Ať už jde o matky samoživitelky, seniorky, dlouhodobě nemocné a prekarizované,“ pokračovala.

Hlavním tématem jejího projevu byla migrace a postoj české společnosti vůči uprchlíkům. Vymezovala se především vůči směřování V4, šíření strachu a odmítání elementární solidarity v rámci evropského společenství. Stranu zelených představovala jako protiklad těchto tendencí, jako stranu otevřenou, liberální, solidární a demokratickou.

20:25 Politolog Pavel Šaradín se ještě ohlíží za projevy obou kandidátů na předsedu:

„Mohu-li porovnat projevy Petra Štěpánka a Matěje Stropnického, pak ten druhý byl komplexnější a více odpovídal naléhavosti české i evropské politiky," uvedl Šaradín. Stropnický podle něj učiní Stranu zelených čitelnou. „Mohl by tak dokázat mobilizovat příznivce."

Všímá si také toho, že se rozprava před volbou předsedy nesla v duchu „buď, anebo", přitom rozhodující je podle něj to, kdo bude vedle předsedy v nejužším vedení.

20:20 Začínají projevy delegátek na post první místopředsekyně. Připravujeme podrobnosti.

20:15 Zvolení Stropnického do čela zelených komentuje vedoucí rubriky Názory Petr Bittner: „Matěj Stropnický zasvětil malé idealistické straně celou svou politickou kariéru, odvedl pro ni kus práce a zejména v posledních letech představoval její hlavní ikonu, coby stabilně jeden z nejpopulárnějších politiků hlavního města. Jeho volba je logická."

Kompletní komentář Petra Bittnera zveřejníme v nedělním vydání.

Matěj Stropnický byl zvolen relativně těsnou většinou, volilo 52,7 % přítomných delegátů. Foto Ondřej Mazura, DR

20:10 Zelení mají nového předsedu. V prvním kole první volby bylo vydáno 222 hlasovacích lístků, všechny byly odevzdány a všechny byly platné. Prázdné byly pouze dva. Předsedou strany se stal Matěj Stropnický se ziskem 117 hlasů. Petr Štěpánek získal 97 hlasů, Jana Šlechtu volilo šest delegátů.

19:00 Petr Štěpánek se v závěrečném slovu stylizoval do role nenápadnějšího, ale o to více stabilizujícího elementu na čele strany. Slíbil postavit tým lidí, v němž na sebe nebude strhávat slovo pouze předseda, ale kde budou vidět i ostatní.

Matěj Stropnický se pokusil obhájit svůj projev, který zněl mnohým až příliš intelektuálně. Podle něj by se mělo mluvit ve zkratkách pouze v médiích, kde je málo času a prostoru. „V politice musíme umět především vyhrávat ve volbách, abychom vůbec byli k nějakému vyjednávání pozváni," reagoval na kritiku, že není schopným vyjednávačem a dodal, že tuto roli je připraven svěřit Petru Štěpánkovi. Pokud však chce strana uspět, má mít předseda jméno Matěj Stropnický.

Jan Šlechta byl opět vpuštěn do sálu. Strana je podle něj pytel blech a on slibuje chytnout oba póly za flígr a udělá pořádek. Je opakovaně okřiknut za vulgarismy. Nakonec je za stejný prohřešek podruhé vykázán ze sálu.

Delegáti nyní přistoupí k samotnému hlasování.

18:20 O dosavadním průběhu sjezdu, který se momentálně zasekl na zdlouhavé debatě delegátů o kandidátech na předsedu, jsme mluvili s politologem Lukášem Jelínkem. „Tak si říkám, že jestli zelení rychle neopustí pojetí sjezdu Losna, nebo Mažňák, prošustrují příležitost hlasitě formulovat poselství k novým voličům, které potřebují jako sůl,“ říká Jelínek pro Deník Referendum.

Zajímavé také podle něj je, kolik delegátů se upíná ke komunální politice a tématům s ní spojenými, namísto cestiček, jak prorazit ve velké politice. „Konkurence je přitom v celé Evropě silná — od protestních hnuti nalevo, přes ta středová až po pravicové extremisty. Šanci zelených je být ne na okraji spektra, ale zaujímat radikální a čitelné postoje,“ nepochybuje Jelínek.

18:00 Musíme aktualizovat příspěvek z 17:10. Volební řád totiž ve skutečnosti říká, že pro zvolení jednoho z kandidátů stačí nadpoloviční většina odevzdaných a platných hlasů bez ohledu na to, kolik registrovaných delegátů se jí zúčastní. Legitimitu volby nemůže ohrozit odchod části delegátů ze sálu. Jednoduše řečeno: pokud by se oponenti Matěje Stropnického nezúčastnili volby, nemohlo by to způsobit zneplatnění volby.

Jediný způsob zablokování volby spočívá v odhlášení se nadpoloviční většiny delegátů ze sjezdu a tím de facto zrušení jeho usnášeníschopnosti. Zkrátka, zvolení předsedy není podmiňováno počtem hlasujících. Odchod ze sálu tudíž pro oponenty Matěje Stropnického nic neřeší. Jediný způsob, jak lze volbu blokovat, je odevzdávání bílých lístků.

17:25 Jan Šlechta, jeden ze tří kandidátů na předsedu, byl právě vykázán ze sálu. My jsme mezitím zveřejnili kandidátský projev Matěje Stropnického. Přečíst si ho můžete tady.

17:10 Debata se zacykluje. Málokterý delegát je schopen říct něco nového nebo překvapivého. Vypravili jsme se proto do kuloárů. Podle našich zjištění má blíže k postu předsedy Matěj Stropnický. Jeho oponenti ve straně se ale nevzdávají.

Prý zvažují, že odejdou před volbou hromadně ze sálu, jejich cílem pro první kolo první volby je tedy snížení kvóra. Nedosáhnou tak sice zvolení Petra Štěpánka, na to podle všeho v tuto chvíli sílu nemají. Nezbývá jim, než tímto způsobem znemožnit zvolení Stropnického. Pokud se totiž volby předsedy nezúčastní nadpoloviční většina nyní registrovaných delegátů, nebude platná.

František Nejedlý, čelný představitel pravicové frakce strany. Foto Ondřej Mazura, DR

Odpůrci Stropnického by se tak vlastně pokusili zneusnášeníschopnit sjezd. Někteří z nich ale podobnou strategii považují za nedůstojnou. Navíc je otázka, zda pro podobný manévr získají dostatečnou podporu.

16:20 Probíhá rozprava delegátek a delegátů sjezdu. Vystupují se slovy podpory tu pro Petra Štěpánka, tu pro Matěje Stropnického. Starostovi Prahy 4 vyčítají především malou pracovitost a autoritativní sklony řízení. Opakují se hlasy, které říkají, že se na vnitřním životě strany nepodílí a hledí především na svůj vlastní zisk.

Stropnického delegáti zase napadají kvůli tomu, že svůj hlas ve druhém kole prezidentské volby dal Miloši Zemanovi na úkor „ušlechtilého“ Karla Schwarzenberga. Zpochybňují jeho schopnost sjednotit stranu. Obávají se, že by pod jeho vedením Zelení přišli o své stávající voliče. Některými je napadán jako populista, mimo jiné proto, že by rád důsledněji pracoval s odborovým hnutím.

Zároveň další delegáti a delegátky vystupují se slovy podpory pro oba kandidáty. Více jí získává Stropnický na úkor Štěpánka. Zdůrazňována je především jeho schopnost opakovaně vyhrávat volby, získávat širokou podporu pro své kroky a značná mediální zručnost. O Štěpánkovi se mluví jako o tom, kdo stranu nezavede příliš doleva a bude dbát hlavně o ekologická témata.

15:55 Petr Štěpánek hned v úvodu svého kandidátského projevu prohlásil, že na otázku, zda by stranu vedl doleva nebo napravo a zda je liberál nebo socialista, že je zelený. Vrátil se ke svému mladickému věku a přiblížil, co ho k jeho současné pozici přivedlo. „Tak jsem se dostal i k politice, ostatně v roce 1989 byla cesta do politiky snadná,|“ připomněl s tím, že byl poslancem Národního výboru Prahy.

„Tam jsem zjistil,“ pokračoval, „že politika není jen o ideologii, ale také o tom, co skutečně děláte.“  Vrátil se také k tomu, že deset let vedl spolek Oživení. „Do politiky jsem se pak vrátil v roce 2002, kdy jsem byl zvolen do komunálního zastupitelstva. A dvanáct let jsem byl v opozici,“ připomněl s tím, že teprve po minulých volbách vstoupili zelení v Praze 4 do koalice.

V další části vyjmenoval opatření, která se mu a zeleným podařilo v Praze 4 prosadit. Pokud jde o budoucnost zelených na centrální úrovni, uvedl, že zcela klíčové budou volby krajské. Prý právě jejich výsledek ukáže, zda má SZ šanci vrátit se do dolní komory již v roce 2017.

Podle něj není jednoduché už nyní říct, jaká témata budou před volbami do sněmovny relevantní. Podobně jako Stropnický se i Štěpánek v závěru projevu přihásil k Mararykovi. Přidal ale i Václava Havla. Štěpánkův projev byl kratší, výrazně méně apelativní. Sklidil také vlažnější přijetí delegátů.

15:45 Jako druhý z kandidátů na předsedu strany vystoupil Matěj Stropnický. Úvodem označil zelené za stabilizovanou stranu, která ustála odchod z výsluní. Za to poděkoval i Ondřeji Liškovi a Janě Drápalové. „Nyní jsme připravení k návratu do parlamentních vod,“ dodal.

Připomínal aktivitu zelených v rámci koalice na pražském magistrátu. „Ukázali jsme, že politika je přednější než funkce, a že kompromis není totéž, co obchod. Nezklamali jsme jediného voliče, naopak mnozí přibyli,“ zdůraznil. Mluvil o vnitřní rozmanitosti zelených, o nových vnitřních platformách — levicové, liberální a konzervativní —, které se ve straně utvářejí. Tyto platformy nejsou podle Stropnického ohrožením jednoty.

Více demokracie je podle něj odpovědí. Byl to prý Thomas Piketty, kdo o tom podal faktické svědectví. Evropa je podle něj projektem omezování svévole nadnárodní ekonomické moci. Právě proto potřebujeme více nadnárodní politiky.

Evropa je však podle Stropnického polovičatá. „Moc kapitálu je totiž vždy o krok napřed před mocí jejích občanů. Externality tohoto nerozumu jsou," pokračoval Stropnický, „výsostně zeleným tématem. Odpovědí na tuto polovičatost Evropy je více demokracie. Soukromé musí přestat přenášet své náklady na veřejné. Kdo si koupil pole, ten bude mít pole — to byla perspektiva zodpovědnosti soukromých investorů, se kterou jsme na magistrátu přišli,“ připojil Matěj Stropnický.

Zelení jsou podle Stropnického jedinými skutečnými kritiky globalizace ve světě reálné politiky. Hnutí ANO je pak jen výronem skutečné, základní nespokojenosti. „Chci vést zelené, kteří si váží přírody pro její vlastní krásou, kteří ale zároveň vědí, že politiku lze dělat pro lidi jen s jejich souhlasem a za jejich účasti. Zelená politika už nikdy nesmí být drahá, výběrová,“ zdůraznil a sklidil již několikátý hlasitý potlesk.

„My zelení jsme světoobčané. To nám nebrání milovat vlast. Ale ne milovat ji proti jiným,“ pokračoval Stropnický a nezapomněl se zmínit o současném vystupování Miloše Zemana, jehož volbou ve druhém kole prezidentské volby získal pro mnoho zelených pořádný kus másla na hlavě. „Volil jsem ho jako prezidenta slabých, ne jako prezidenta slabochů. Ale právě takový dnes Zeman je,“ vysvětlil.

„Nabízím, že povedu zelené jako zárodek občanského hnutí, jehož zárodky v České republice vidíme, proti protilidové pravicové opozici. Ukažme, že jsme hnutí: svoboda, solidarita, udržitelnost, to jsou jeho hesla,“ zakončil Stropnický svoje kandidátské vystoupení.

Projev Matěje Stropnického byl sebevědomý, ucelený a dynamický. Delegáti jej nesčetněkrát přerušili potleskem. Loňský sjezd ČSSD srovnatelný nenabídl, o sjezdech ostatních stran nemluvě .

15:07 Jako první z kandidátů na předsedu strany vystupuje Jan Šlechta. Mluví pomalu a rozvážně. Za každým slovem následuje dlouhá pauza. Rozpomíná se na dětství. Prý trávil čas v psí boudě, načež přijely sovětské tanky. „Vím, že to byla internacionální pomoc,“ přiznává dnes s odstupem.

Odkazuje na velikány komunistického hnutí. Vypráví o Gustávu Husákovi a trabantech. „A nejednou přišla revoluce, při které údajně české společnosti lhali dva lidé,“ doplňuje svůj chaotický výklad o nedávných dějinách. „Lhal i Petr Uhl!“ vykřikuje a rozporuje tak svou předchozí tezi že lhali pouze dva lidé.

„Lhal i Miloš Zeman,“ doplňuje šlechta svůj seznam lhářů. Na závěr svého vystoupení říká, že předsedou strany může být, neboť jako senior má dost času. Sklízí bouřlivý potlesk, jedinou otázkou po jeho projevu nicméně je, zda ve volbách obdrží alespoň svůj hlas.

14:50 Začínají projevy kandidátů na předsedu SZ. Jako první vystoupí Jan Šlechta, po něm před delegáty svou řeč přednese Matěj Stropnický, nakonec se na svou stranu pokusí delegáty přetáhnout Petr Štěpánek.

14:45 Krátkou glosu nám zaslal sloupkař Deníku Referendum Patrik Eichler:

Zelení jsou v parlamentu ve Visegrádské čtyřce jen v Maďarsku a v České republice. Na Slovensku de facto neexistují. V Polsku je jejich podpora trvale mizivá. Nového předsedu SZ čeká jako úkol tak či onak uspět v krajských volbách. Tedy obhájit pozice na Ústecku a Liberecku a dostat se do zastupitelstev alespoň ve třech čtyřech dalších krajích, což by díky koaliční spolupráci s lidovci nebo starosty mělo být možné.

A pak se tak jako tak připravit na sněmovní volby v roce 2017. Voliči, které lze oslovit, jsou v této chvíli zejména ti liberální, kteří o české společnosti smýšlejí jako o společnosti otevřené. Největším soupeřem budoucímu předsedovi bude TOP 09, protože liberální voliče osobou Karla Schwarzenberga oslovovala doteď a sociální demokracie, protože modernizace ekonomiky a energetiky, o které zelení hovoří, nebude možná bez oslovení lidí práce.

14:35 Václav Láska zahájil svou zprávu ze senátorského klubu otázkou týkající se práce senátorů. A hned si také odpověděl: „Pokud ministryně Marksová označí Stranu zelených jako neparlamentní, pak naši senátoři asi nepracují dobře.“ Ve svém poměrně dlouhém projevu pak zalitoval, jak si část strany interpretovala jeho stranické angažmá. „Moje stranické angažmá nebylo motivováno touhou po moci. Jako dlouhodobý solitér jsem do strany přišel především spolupracovat,“ svěřil se.

14:20 Minulý rok jsme z volebního sjezdu Strany zelených napsali: „Z atmosféry je zřejmé, že většina delegátu přijela již rozhodnuta.“ Tehdy se nečekal a prakticky taky nekonal ani jeden souboj. Tomu odpovídala mdlá atmosféra. Pozdvižení vyvolal leda projev Tomáše Schejbala.

Od té doby se strana proměnila. Vznikly hned tři vnitrostranické frakce, které rozvířily politickou debatu. Zdaleka nejviditelnější byla levicová platforma Zelená re:vize. Ta svou činností přispěla mimo jiné k tomu, že hlasy kritické ke stávajícímu řádu věcí získávají ve straně na síle.

Možná i z toho důvodu ani dnes není nálada na sjezdu nijak vyhrocená. Zdá se, že zvolení Matěje Stropnického do čela strany je takřka jistotou. Otázkou tak není, kdo bude zvolen předsedou, nýbrž jak bude vypadat předsednictvo. Zda i tam získá levicový proud převahu.

14:00 Jana Drápalová vystoupila se zprávou stávající předsedkyně. Vysvětlila, proč nehodlá znovu obhajovat svou pozici. Chce se soustředit především na komunální a krajskou politiku. Současně se v nadcházejícím roce hodlá věnovat boji o zachování brněnského hlavního nádraží v jeho dosavadní podobě. „Předávám stranu svým nástupcům stranu ideově různorodou, ale pevnou a jednotnou. Za práci vás všech bych Vám chtěla poděkovat,“ dodala na závěr a sklidila potlesk.

13:35 Další krátký komentář jsme získali od politologa Milana Znoje.

„Říká se, že zelení stojí před dilematem: buďto ideová politika, nebo mravenčí práce na radnicích. Myslím, že je to falešné dilema a Zelení by se neměli nechat vmanévrovat do tohoto schizmatu. Bez podpory voličů není úspěch ve volbách a voliči zelených budou vždy více slyšet na ideové otázky. Klíčovou otázkou sjezdu tedy není, jak schizma vyhrotit, ale jak ho překonat,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

13:20 Obědovou pauzu jsme využili ke krátkému rozhovoru s politologem Pavlem Šaradínem. Strana zelených podle něj stojí před zásadním rozhodnutím: nakolik se více vydat vlevo, nebo zůstat středovou stranou. „V obou případech si musí položit stejnou otázku: je u nás dostatek voličů, kteří by přijali levicovou strategii, respektive není v boji o středového voliče příliš těsno?,“ zdůrazňuje politolog Podle něj by se právě k tomuto tématu měli oba kandidáti před delegáty vyjádřit.

„V každém případě došlo po volbách v roce 2013 k jistému útlumu, strana si udržuje svá dvě procenta v průzkumech,“ pokračuje Šaradín ve svém komentáři. Podle něj je to ale velmi málo. „Předseda bude muset být před krajskými i sněmovními volbami velmi aktivní a obnovit síť sympatizantů a dobrovolníků. Zároveň jim bude muset dokázat, že jejich aktivita má smysl,“ uzavřel Šaradín exkluzivní rozhovor pro Deník Referendum.

13:10 Stručný souhrn z vystoupení dalších hostů: Podle Jiřího Miholy, předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL, brání bližší spolupráci obou stran rozdílné světonázory a hodnotové ukotvení. Přesto prý mají zelení a lidovci některé společné zájmy, ať už jde o vzdělávání, nebo dokonce prý i ekologii.

Předseda Pirátské strany Lukáš Černohorský hovořil o budoucí spolupráci Pirátů a zelených v krajských a senátních volbách. Zelené zároveň vyzval, aby se společně pokusili nalézt takového kandidáta na prezidenta, který nebude v zahraničí dělat ostudu.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová se zmiňovala o společných postojích obou stran k prolomení limitů těžby a k proměnám energetiky. Zdůrazňovala odvahu obou stran hledat nová a neotřelá řešení starých problémů. A vyjádřila přání, aby spolupráce zelených a starostů pokračovala i nadále.

Nyní je hodinová přestávka na oběd.

12:55 Dalším z hostů byl zástupce evropské strany zelených Reinhard Bütikofer. Klimatickou konferenci v Paříži označil za průlomovou minimálně v tom, že vytvořila prostor pro efektivní boj s klimatickou změnu, prý je možností, že ji zvládneme. Mluvil o dynamickém růstu významnosti obnovitelných zdrojů.

„Jádro přestává být relevantním zdrojem energie a zelené myšlenky postupně vítězí, jakkoli nás čeká ještě dlouhá cesta. Každý rok je sušší a sušší, každý rok je teplejší než ten předchozí,“ uvedl.

Klimatickou změnu můžeme podle něj porazit jen v případě, když budeme dostatečně rychlí, silní a získáme dostatek spojenců. „Zelení jsou,“ tvrdí Bütikofer, „klíčovou silou v tom, že nikdy neustoupí.“

V závěru projevu se stihl zmínit i o uprchlické krizi a o evropské povinnosti pomoci. „Evropa to všechno může a musí dokázat, ale pouze v případě, že bude jednotná a bude spolupracovat,“ uzavřel.

12:30 Jako další host sjezdu vystoupil bývalý předseda strany Jan Beránek.

V úvodu připomněl rok 2011, kdy působil s Greenpeace v Japonsku po jaderné katastrofě elektrárny Fukušima. Zdůraznil přitom, že majitelé ani provozovatelé jaderných elektráren tehdy nepřispěli k sanaci škod jediným centem, všechny škody museli nést obyvatelé.

Rozměr lidské katastrofy podle něj spojuje „zelenou“ aktivitu i s dalším palčivým tématem současnosti — uprchlické krizi. Připomněl, že Greenpeace poskytují spolu s Lékaři bez hranic pomoc uprchlíkům na řeckém Lesbosu.

„Mnohým lidem přijde mnohem bezpečnější sednout na vachrlatý člun a plavit se po rozbouřeném moři, než zůstávat doma. Státy na blízkém východě uprchlíkům pomáhají a přijímají jich statisíce. Stydím se, že Evropa, která je mnohem bohatší, není solidární,“ doplnil.

Třetím rozměrem skutečně zelené politiky musí podle Beránka být podíl na hnutí za sociálně spravedlivější společnost jako takovou: „Vždy když se vracím do České republiky, tak potkávám spousty bezdomovců na ulicích. Z pohledu z vnějšku je vidět, že česká politika nedbá o veřejný prostor, o chudé a zranitelné skupiny obyvatelstva. Vidím veřejný prostor plný reklam a betonu. Doufám, že to Strana zelených může změnit.“

Všechny takové rozměry lidského strádání odkazují podle Beránka k revoluci, kterou současný svět prochází. Ta revoluce je podle jeho mínění komplexní, technologická i ekonomická. „Svět, ve kterém žijeme, se za posledních deset let změnil. Došlo k výraznému zhoršení klimatu, vzestupu nových geopolitických hráčů. Zároveň se proměňovala energetika ve prospěch obnovitelných zdrojů energie,“ dodal Beránek a upozornil, že Česká republika tyto trendy nereflektuje a raději strká hlavu do písku.

Jedině energetická revoluce může podle Beránka přispět k řešení klimatického rozvratu i mnohých krvavých konfliktů a vrátit znovu moc do rukou lidí. „Cílem není jen technologická proměna energetiky, ale její demokratizace. Lidé nemají být jen spotřebiteli, ale výrobci a partnery energetických společností. Cílem Strany zelených musí být rehabilitovat fotovoltaiku, která tu není pro ČEZ, ani pro solární barony, ale pro lidi, rodiny, zemědělce,“ doplnil.

Strana zelených proto podle něj musí být solidární, musí pomoci lidem skrze vzdělání zorientovat se v proměňujícím se světě. „Zelení musejí hledat progresivní partnery v boji proti sociálním, ekonomickým a ekologickým nerovnostem. A k tomu potřebují lídry, kteří dokážou tato témata uchopit a předat širší společnosti. Je třeba opustit ulitu známého a zkoušet se vydat pro neznámých cestách. Je třeba riskovat,“ uzavřel Beránek.

12:20 Na začátku sjezdu vystoupila jako první host ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová z ČSSD. Mluvila o blízkosti ke Straně zelených. Vzpomínala na minulou spolupráci s mnohými zelenými v nestátních neziskových organizacích i ve státní správě. Popřála jim brzký návrat do Poslanecké sněmovny s tím, že by to nebylo dobré jen pro samotné zelené, ale pro českou politickou scénu jako celek.

12:10 Kromě jména nového předsedy delegáti zvolí také kompletní předsednictvo. 

Na post první místopředsedkyni nebo místopředsedy kandidují Michal Berg, Monika Horáková, Petr Kutílek a Irena Moudrá Wünschová. Vzhledem k tomu, že předsedou strany bude zvolen zřejmě muž, pokud se v průběhu sjezdu nepřihlásí nějaká kandidátka, musí být první místopředsedkyní žena.

Petr Kutílek a Michal Berg se tak s největší pravděpodobností budou ucházet pouze o funkce řadových členů předsednictva strany. Kandidaturu do předsednictva oznámili také Mária Dokupilová, Hana Veronika Konvalinková, Tomáš Křemen, Daniel Pitek, Jan Trnka, Lukáš Tůma, Helena Vařejková a Matouš Vencálek.

Zelení budou volit rovněž nové členky a členky ústřední revizní komise. Do tohoto orgánu kandidují: Tomáš Andrle, Tomáš Průša, Petr Hnyk, Zuzana Holakovská, Petr Hrdina, Karel Jech, Jana Krumpholcová, Štěpán Mairovský, Radan Šafařík, a Olga Ulrichová.

O funkci ombudsmana nebo ombudsmanky strany se ucházejí Milan Mátl a Olga Pavlů.

12:00 Vítáme vás při sledování komentovaného on-line zpravodajství ze sjezdu Strany zelených. Sjezd začal v 10:00, více jak hodinu a půl se delegáti věnovali procedurálním otázkám, program sjezdu nakonec schválili okolo 11:30. Jeho hlavní část prvního dne tvoří volba nového předsednictva. Začít by měla v 15:00.

Na předsedu kandidují Petr Štěpánek, Matěj Stropnický a Jan Šlechta, stávající předsedkyně Jana Drápalová post neobhajuje. Nové vedení stranu povede do krajských i sněmovních voleb. Jeho úkol bude tedy jasný: připravit strategii, která zelené vrátí do poslaneckých lavic.

Ještě předtím na delegáty čeká vystoupení hostů. Mezi nimi bude mít zvláštní postavení bývalý předseda Strany zelených Jan Beránek, který je v současnosti programovým ředitelem Greenpeace pro Středozemí a Blízký východ.

Jako hosté vystoupí také zástupci dalších politických stran: místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, místopředseda KDU-ČSL Jiří Mihola, místopředsedkyně STAN Věra Kovářová a předseda Pirátské strany Lukáš Černohorský.