Postavil jsem se za nejhůře placené zaměstnance v této zemi. A vysloužil jsem si útoky lidí z bank, finančních skupin a od politiků z pravicových stran. Že prý jsem požadavkem na zvýšení minimální mzdy zatloukl poslední hřebíček do rakve ČSSD. Že když zvýšíme minimální mzdu, tak prý budou muset naši podnikatelé propouštět.

To mi lidé z bank vážně říkají, že stoupne nezaměstnanost v zemi, kde dnes chybějí zaměstnanci a nezaměstnanost je asi tři procenta — nejnižší, ať se podíváte kamkoli do okolí? Říkají mi to vážně ve chvíli, kdy v České republice pracuje přes pět milionů sto tisíc lidí, což je nejvíce od vzniku samostatného státu?

Česká ekonomika po čtyřech letech vlády ČSSD roste rekordním tempem, nejrychleji od roku 1996. Výkon našeho národního hospodářství je nad sedmdesáti procenty německé ekonomiky, mzdy jsou ale jen třetinové. Tento zjevný nepoměr nosí na svých bedrech naši lidé, který pracují stejně tvrdě jak ti němečtí, ale žijí podstatně skromněji.

O pracovní místa se nikdo bát nemusí

Návrh zvýšit minimální mzdu na 12 200 korun je správný. Roste průměrná mzda, je potřeba, aby rostla i ta minimální. Dnes pořád jsou podnikatelé, kteří vyplácejí svým zaměstnancům minimální mzdu a zbytek peněz doplácejí někde za rohem na ruku. Je to zdánlivě výhodné pro oba. Zaměstnanec dostane o pár stokorun víc. Podnikatel nemusí platit zdravotní a sociální pojištění z té načerno doplacené částky.

Ale takový zaměstnanec pak bude mít nižší důchod, protože oficiálně třeba pracuje za minimální mzdu. Z té se mu potom ten důchod bude počítat. A samozřejmě my všichni ostatní budeme využívat veřejné služby — od dopravy, přes školy po zdravotnictví — ve kterých i tyto peníze budou chybět. Zvyšování minimální mzdy povede k vytlačování práce na černo, bude motivovat k práci, protože bude jasný rozdíl mezi mzdou za práci a sociálními dávkami. Pracovat se totiž musí vyplácet.

↗

O pracovní místa se nikdo bát nemusí. Už v tomto volebním období sociální demokracie ukázala, že za naší vlády a díky našim zkušenostem se hospodářství i ekonomice daří. Osobně jsem rád, že jako ministr zahraničních věcí mohu pomáhat podnikatelům uspět v zahraničí. Znám řadu středně velkých firem. Mají sto, sto padesát zaměstnanců. Dělají třeba navigační systémy pro letadla, které exportují do Asie, Afriky i Latinské Ameriky. A patří v tom mezi nejlepší na světě.

To je typ podnikání, který chci podporovat. Podnikání, které je na špičce, které vyváží hotový výrobek s vysokou přidanou hodnotou, které díky tomu může slušně zaplatit vlastní zaměstnance. Podnikatelů tohoto typu si nesmírně vážím. A těmto podnikatelům chceme třeba usnadnit přístup k úvěrům a podporovat modernizaci jejich výroby. Stavím se ale proti podnikatelům, kteří, aby uspěli v soutěži o zakázku, drží zbytečně nízko mzdy, a kteří nevymýšlejí nová řešení.

Mzdy jsou politické téma

Na zvyšování mezd je dnes vhodná doba. Souhlasí s tím guvernér České národní banky i mnozí rozumní podnikatelé. Pro jsou též ekonomové, kteří nepropadli ideologickému vidění světa. V nedávném komentáři Hospodářských novin zase stojí, že „lídr ČSSD Lubomír Zaorálek vyhlásil válku levné práci. Obsahově nic proti — mzdy v Česku jsou skutečně hanebně nízké, což je nepříjemné pro zaměstnance i z pohledu budoucnosti země. Nízké platy vedou k ekonomickému zaostávání, konzervují pozici Česka jako levné montovny“.

Zvyšování minimální mzdy je jedním z nástrojů našeho plánu jak vytvořit pro růst mezd ty nejlepší předpoklady. Vedle minimální mzdy chceme zvýšit čisté příjmy lidí snížením daní devadesáti osmi procentům zaměstnanců, což pro ně bude znamenat 800 až 1200 korun na výplatní pásce navíc každý měsíc. Budeme zvedat mzdy učitelů, zdravotníků a zaměstnanců v sociálních službách, investiční pobídky víc vázat na vyšší přidanou hodnotu a tvorbu pracovních míst.

Naše Národohospodářská strategie cílí na dlouhodobě udržitelný rozvoj ekonomiky, a růst mezd má v ní rozhodující místo. Jako strana, která má ambici dále vést naši zemi, nemůžeme a nebudeme o potírání levné práce jen snít. Proto předkládáme konkrétní návrh jak mzdy v této zemi zvedat.

Jistěže budou naši kritici křičet něco o „třídním boji“ a nevím ještě o čem. Skutečná politika je ale zápas o to, čemu věříte, že pomůže zemi a lidem v ní. A my jsme připraveni ho vyhrát. Protože když bohatne země, musí bohatnout i lidé.