Důchody se od ledna zvýší o čtyři procenta, průměrně tedy o 475 korun. O jejich valorizaci už se rozhodovalo na základě nových pravidel zakotvených v novele zákona o důchodovém pojištění, která nabyla účinnost 1. srpna. Novela, pro kterou hlasovali všichni přítomní poslanci kromě představitelů ODS a TOP 09, zároveň zastropovala věk pro odchod do důchodu na šedesát pět let. Pevný základ důchodu se od ledna zvýší o sto padesát korun a nadále se vypočítává jako devět procent průměrné mzdy.

Díky novele se do výpočtu valorizace důchodů promítne polovina procentuálního růstu reálných mezd, nikoliv třetina jako doposud. Jelikož vloni vzrostly reálné mzdy o 3,3 procenta, do valorizace se tak započítá 1,7 procent. Druhým kritériem je buď růst spotřebitelských cen zboží nakupovaného seniory (vloni 2,3 procent) nebo růst nákladů domácností důchodců (vloni 2,1 procent). Počítá se s tou vyšší hodnotou. Ze součtu hodnot 2,3 a 1,7 procent vychází výsledné čtyřprocentní zvýšení. Kdyby se valorizace počítala na základě starých pravidel, vycházelo by zvýšení pouze na 3,4 procenta.

Kromě zásluhové složky má důchod i pevnou základní složku, která se v lednu zvýší z 2550 korun na 2700 korun. Vypočítává se jako devět procent průměrné mzdy. Hnutí ANO ve svém programu navrhuje zvýšení právě pevné složky, a to na deset procent průměrné mzdy. To by znamenalo přibližně 295 korun pro důchodce navíc.

„Každý rok jsme se o výši valorizaci přeli s ministerstvem financí. Postupovali jsme proto postupně. Navýšení základní výměry je super, ale je to dalších deset miliard navíc. Opravdu by mě zajímalo, kde je chce pan Babiš najít — o rozpočtu jsme jednali dlouho a důkladně,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) Deníku Referendum, proč zvýšení základní výměry nenavrhovala sama.

Lednová valorizace důchodů znamená pro státní rozpočet výdaje šestnáct miliard a je nejvýraznější valorizací za uplynulé volební období, vloni důchody vzrostly o 309 korun. O prosazení nových pravidel usilovala i Rada seniorů, míra zvýšení je podle rady ale nadále nedostatečná.

Podle úmluvy Mezinárodní organizace práce o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách nemá výše průměrného důchodu klesnout pod čtyřicet procent průměrné mzdy. Podle Rady seniorů ale poměr díky růstu mezd klesne příští rok na 39,4 procent. Příští rok proto bude požadovat mimořádnou valorizaci, která by poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou zvýšila na 41,4 procent. Zatímco průměrný starobní důchod činil na konci června 11 807 korun, průměrná mzda činila v druhém čtvrtletí letošního roku 29 346 korun a odpovídala tak 40,2 procentům.

Zatímco pravicové strany kladou v oblasti důchodů důraz na individuální spoření, Zelení, Piráti a KSČM do programu zařadily institut minimálního zaručeného důchodu. O minimálním důchodu se podle Marksové diskutovalo i v současné koalici. Na tématu však nepanovala koaliční shoda.