K výsledkům důchodové komise 2014—2017

Jiří Dolejš

Pozornost, která se věnuje penzijnímu systému, je podle vládní komise stále nedostatečná. Budoucí vláda by na něm měla pracovat minimálně stejně intenzivně a neomezovat se na momentální nálady a vkus politiků.

Minulý týden se naposledy v tomto volebním období sešla vládní komise pro důchodovou reformu. Komise vznikla na základě programového prohlášení vlády Bohuslava Sobotky z února 2014. Ve svém mandátu měla ukončení takzvaného druhého pilíře penzijního systému založeného vládou Petra Nečase. Rovněž měla projednat široce sdílený návrh důchodové reformy tak, aby byla zajištěna důstojnost seniorů a stabilita systému na celá desetiletí.

Předseda prof. Martin Potůček uvedl, že pozornost, kterou veřejná moc věnuje penzijnímu systému, je bohužel stále nedostatečná. Na práci komise se podílela řada odborníků i zástupců sociálních partnerů. Své zastoupení měly v komisi i parlamentní strany. Některé ovšem přestaly do komise postupně docházet s tím, jak se ukázalo, že konsensus na další reformě narazil na politické limity a skupinové zájmy. Dialog mezi různými přístupy byl proto úspěšný jenom částečně.

Dohoda o zrušení systému kapitálového spoření v rámci tzv. druhého pilíře naplněna byla. Byly schváleny i některé úpravy penzijního připojištění (takzvaný třetí pilíř). Řada námětů však nebyla vzata v úvahu. Především se lišily názory na roli takzvaného prvního pilíře, tedy systému státem garantovaných a průběžně financovaných penzí. Levice akcentovala jejich zabezpečovací a solidární, a nikoliv pojistnou funkci, založenou zejména na principu ekvivalence. Pravice akcentovala především potřebu osobní odpovědnosti zajištění na stáří.

×