Ministryně financí v demisi Alena Schillerová se staví za revizi daňových výjimek v rámci připravované novely zákona o dani z příjmu a předpokládá, že tím dosáhne snížení daňové zátěže. Většina vyspělých států západní Evropy ovšem podporu benefitů jako významný nástroj má. Na zvýhodněné zaměstnanecké benefity cílila změna daní v roce 2011. Tehdy ale z více než stovky různých vytipovaných daňových výjimek vláda nakonec zrušila jen některé.

Otázkou je, zda a jak dále vcelku žádané zaměstnanecké benefity daňově zvýhodňovat, od režijních jízdenek přes závodní stravování až po plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb. Některé společnosti lákají na vlastní školky, závodní preventivní zdravotní péči nebo jazykové kursy a jiné školení. Mezi daňově uznatelné benefity patří stravenky (do výše 55 procent z nominální hodnoty stravenky na jedno jídlo za směnu), ale i pitná voda na pracovišti, příspěvek na MHD anebo pojistné na životní pojištění, nákup mobilů, notebooků pro výkon práce.

Odbory jménem zaměstnanců vždy tyto pokusy omezit daňové úlevy na zaměstnanecké benefity kritizovaly. Vláda to chtěla kompenzovat daňovým bonusem na výdaje pro zaměstnance s nízkými příjmy. To ale znamená, že inkaso navíc podobné změny stejně nepřinášejí. Unie zaměstnavatelských svazů ČR považuje tažení proti stravenkám za velmi nesystémové. Celá akce působí dojmem, že když nevím co by, začnu přetřásat úlevy na benefity a tvářím se, že racionalizuji. Opravdu jde o racio?

Ze strany firem stále převažují klasické stravenky, i když zájem o ně poněkud klesá. Stále je využívá asi 1,3 milionu zaměstnanců v asi 60 tisících firem. Češi ročně ve stravenkách projí 15 miliard korun. Nejde tedy o drobnost. Už za Topolánkovy vlády přišel nápad na zrušení daňové výhody u stravenek. Negativní dopady to hrozilo přinést zejména malým firmám, které si nemohou dovolit závodní stravování (na to měla daňová úleva zůstat). Vyjádřeno v korunách, reálný příjem zaměstnance s průměrnou mzdou používajícího stravenky se ročně zvýší o bezmála 2300 korun. Stravenky přispívají k tomu, že se lidé racionálně stravují a chodí pravidelně na teplé obědy.

Ve věci stravenek nejde jen o strávníky, ale i o firmy prodávající stravenky (Sodexo, Edenred) a samozřejmě se týká menších restaurací. Mezi kritiky stravenek naopak patří velké hotely a restaurace, kterým stravenky ubírají klienty. Levným stravovacím zařízením by zrušením zvýhodněných stravenek hrozil odliv zákazníků, což znamená i výpadek tržeb s dopadem na inkaso DPH. Pokud se argumentuje zneužíváním stravenek (že si lidé za ně kupují cigarety a alkohol), to se dá různými technikami omezit. Proč je kvůli tomu úplně rušit?

Ministryně Schillerová chce, aby novela zákona o dani z příjmů platila od roku 2020. Znepokojenou levici a zástupce odborů uklidňuje tím, že zaměstnanci místo podporovaných benefitů dostanou větší čistou mzdu. Jde o paušál pět stovek a snižování sociálních odvodů. Stojí vůbec ušetřené peníze za zmíněné daňové úlevy za takové experimenty? Odbourat fungující opatření, jako je podpora zaměstnaneckých benefitů, je nedomyšlené. A spojovat s tím racionalizaci daňového systému bláhové. Jsou nejspíš naléhavější otázky, které je v souvislosti s daněmi třeba řešit.