Co je to dobrá práce

Kateřina Smejkalová

Ekonomické ukazatele nám nic neříkají o tom, zda z růstu a prosperity těží také zaměstnanci. Měření kvality jejich života je sice složitější, ale možné.

Zda náš trh práce prospívá, či nikoli, máme obvykle ve zvyku posuzovat zejména pomocí objektivních makroekonomických indikátorů, jako je míra nezaměstnanosti, výše či meziroční růst minimální nebo průměrné mzdy. Ty ale mají schopnost zobrazit pouze část reality světa práce: nízký počet lidí bez práce nebo solidní růst finančního ohodnocení ještě neznamená, že lidé nejsou v práci vystaveni zdravotním rizikům, nepřibývá jim průběžně tolik práce, že už ji nejsou schopni v běžné pracovní době zvládat, nebo že nemají pocit, že jejich práce nemá žádný smysl.

To jsou všechno ukazatele, které máme tendenci běžně zapomínat nebo podceňovat, přitom se na spokojenosti lidí s jejich pracovní situací podílí významným způsobem. Že země prosperuje, všichni z toho těží a mají kvalitnější život, dost dobře prostě nelze tvrdit jen na základě nízké nezaměstnanosti. To je příliš úzký pohled, který nedostatečně zohledňuje další faktory, a může vést k frustraci lidí z toho, že jejich problémy jsou přehlíženy.

S jejich měřením je však potíž, není to tak jednoduché jako sečíst počet lidí v evidenci úřadů práce. Jedná se z velké části o subjektivní vnímání, které neobsáhneme jinak, než že se na něj zeptáme dostatečně velkého počtu lidí, abychom obdrželi výsledek, který pak půjde zobecnit na všechny pracující. Odbory v Německu s takovými průzkumy mají dlouholetou zkušenost.

Již od roku 2007 provádí zvláštní vědecký institut při předsednictvu odborové konfederace DGB průzkum s názvem Index dobré práce (DGB-Index Gute Arbeit). Každý rok se ptá reprezentativního vzorku respondentů na otázky související s jejich pracovní situací v jedenácti různých oblastech: na možnost ovlivňovat podobu své práce; na to, jak vnímají na svém místě příležitosti k dalšímu rozvoji; jaké panuje u nich v práci klima, zda ve své práci spatřují nějaký smysl, jak to vypadá s jejich pracovní dobou a jejím dodržováním, jaké jsou emoční a fyzické nároky jejich práce, jaká je její intenzita, jak se dívají na výši svého příjmu, jak hodnotí benefity nabízené zaměstnavatelem, a konečně jak jisté mají pocit, že jejich místo je.

Ženy si částečný úvazek berou kvůli péči o děti mnohem častěji než muži. Z něj se pak mnohé z nich už na plný úvazek nevrátí. Foto pxhere.com
×