ODS navrhuje zrušení EET a obnovit prodej o svátcích

Jan Gruber

Sněmovna se tři měsíce po volbách pomalu dostává k novým návrhům. Na nadcházející schůzi ji čekají především materiály z dílny ODS. Mimo rušení EET, zákazu prodeje o svátcích nebo daně z nabytí nemovitosti bude jednat i o odložení povinných e-receptů.

Téměř tři měsíce po volbách se Poslanecká sněmovna v nadcházejícím týdnu dostane k projednávání a schvalování nových zákonů. Minulé týdny byly vyplněny samotným ustavováním dolní komory Parlamentu, jejích výborů a komisí. Poslanci a poslankyně rovněž v předcházejících dnech nevyslovili důvěru jednobarevné, menšinové vládě Andreje Babiše (ANO). Rozhodli naopak o vydání poslanců Babiše s Faltýnkem polici k trestnímu stíhání, neboť jsou oba podezřelí z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo.

Schůze Sněmovny se bude v tomto týdnu zabývat především poslaneckými návrhy z dílny občanských demokratů. Druhá nejsilnější tuzemská politická strana již koncem minulého roku předložila balíček zákonů, které mají podle slov jejího předsedy Petra Fialy (ODS) „zjednodušit život prakticky všem obyvatelům České republiky“. ODS proto navrhuje zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení elektronické evidence tržeb a zrušení zákazu prodeje během svátků. Současně chce odložit povinné e-recepty nebo zvýšit výdaje státu na obranu na dvě procenta HDP.

Na programu jednání je v úterý odpoledne nejprve návrh novely zákoníku práce z dílny Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Patrika Nachera (nestr. ANO). Cílem novely je zpřesnit pravidla pro výpočet náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo přiznání invalidity těm zaměstnancům, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce. Poslanci navrhují, aby v obou případech byl výdělek stanoven ve výši minimální mzdy platné v době, kdy byl daný člověk zařazen mezi uchazeče o zaměstnání. Babišova vláda vyslovila s návrhem nesouhlas s tím, že vykazuje spoustu nedostatků a není provázán s ostatními právními předpisy. Nicméně uvedla, že vypracuje vlastní novelu, kterou Sněmovně urychleně předloží.

Poslanci a poslankyně následně projednají několik návrhů zákonů, kteří připravili jejich kolegové z ODS. Ve středu přijde na řadu novela zákona o zajišťování obrany České republiky z pera Jany Černochové (ODS). Ta chce v českém právním řádu zakotvit — v souladu s doporučením NATO — povinnost státu každoročně vynakládat alespoň dvě procenta HDP na vlastní obranu. Vláda poslanecký návrh odmítla s tím, že nezohledňuje schopnost rezortu obrany navýšené finanční prostředky řádně využít, že není v souladu se schválenými strategickými dokumenty v dané oblasti a že pouze vágně odhaduje dopady na státní rozpočet. Ty totiž Černochová bez dalšího označila za „nikterak dramatické“.

Senát i ODS požadují odklad e-receptů

Na středeční odpoledne jsou dále zařazeny dvě podobné novely zákona o léčivech, které navrhují odložit povinnost vystavovat lékařské předpisy v elektronické podobě. Senátní návrh stanovuje odklad o dva roky, návrh ODS pak počítá dokonce s pětiletým odkladem. Předkladatelé obou novel shodně argumentují nepřipraveností celého záměru vydávání elektronických receptů, odporu ze strany odborné veřejnosti a pokročilým věkem některých lékařů, kteří prý neovládají dobře počítač. Babišova vláda ale namítá, že systém je zcela funkční a k odložení e-receptů nevidí žádný důvod.

Sněmovna se bude dále zabývat novelou zákona o evidenci obyvatel poslance Pavla Blažka (ODS). Ta jako podmínku pro zapsání trvalého pobytu výslovně stanoví souhlas majitele dané nemovitosti. Podle Blažka totiž současný stav přináší vlastníkům nemalé komplikace — například v případě exekucí. Vláda ani s tímto návrhem nesouhlasí. Ve svém stanovisku uvádí, že údaj o trvalém pobytu má pouze evidenční charakter, ze kterého nevyplývají občanovi žádná práva k objektu. Současně je již podle stávající právní úpravy možné přihlášení cizí osoby k trvalému pobytu bránit. Vláda v neposlední řadě konstatuje, že novela by vedla k nežádoucímu zvýšení počtu občanů hlášených na městských či obecních úřadech.

Fiala s Černochovou rovněž navrhují zrušení daně z nabytí nemovitostí. Podle odhadu by přijetí zákona snížilo příjmy státního rozpočtu o jedenáct miliard korun. „Zrušením daně dojde z důvodu snížení pořizovacích nákladů k růstu investic do nemovitostí a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména z DPH a daně z příjmu,“ stojí v odůvodnění návrhu. Ani s touto iniciativou ovšem vláda nevyjádřila souhlas. Návrhu vyčetla absenci řádného zdůvodnění, respektive kusé vyčíslení potenciálních přínosů. Zmínila rovněž, že by schválení zákona bylo v rozporu s doporučení Evropské komise, která opětovně upozorňuje na nízké zdanění majetku v České republice.

ODS chce zrušit zákaz prodeje o svátcích

Zákonodárci z řad druhé nejsilnější sněmovní strany dále připravili návrh na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který v minulém volebním období prosadila sociální demokracie. Zákon dnes stanovuje zákaz prodeje o některých svátcích ve velkých obchodech s plochou nad dvě stě metrů čtverečních. Podle ODS je tato právní norma „nadbytečná, omezuje občany a nepřiměřeně zasahuje do práv podnikatelů“. Babišova vláda se zrušení zákona nebrání, upozornila však na skutečnost, že zákon je platný teprve rok a několik měsíců, a proto těžko mohly být řádně vyhodnoceny jeho ekonomické, sociální a kulturní dopady.

Občanští demokraté také předložili návrh na zrušení elektronické evidence tržeb (EET). „Elektronická evidence tržeb je represivním opatřením, které zvýšilo administrativní povinnosti a náklady několika set tisícům podnikatelům. Největší negativní dopad má zejména na malé a střední podnikatele a živnostníky. V řadě odvětví je možné její zapojení jen s vysokými obtížemi,“ stojí ve stručném odůvodnění záměru. Vláda pod Babišovým vedením návrh na zrušení EET zamítla jakožto neopodstatněný s tím, že se jedná o účinný nástroj v boji proti daňovým únikům, který nepřináší podnikatelům výraznější administrativní zátěž.

Sněmovna bude rovněž rozhodovat o návrhu poslance Jana Chvojky (ČSSD), který upravuje počet členů zvláštních kontrolních orgánů dolní komory Parlamentu. Jeho cílem je, aby každá politická strana či hnutí měla na základě principu poměrného zastoupení své zástupce ve všech sněmovních komisích — jako je komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Změnou zákona bude dosaženo vyšší míry efektivnosti a transparentnosti vykonávané kontroly, včetně garantovaného zastoupení opozice,“ zdůvodnil svůj návrh Chvojka. Vláda tento záměr podpořila.