Zrušení takzvané karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské bez náhrady mzdy, požaduje ČSSD v novele zákoníku práce. Návrh má být pro sociální demokraty jednou z prvních podmínek při jednání o možné koalici s politickým hnutím ANO. Změna by se týkala i vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů.

Zaměstnanci by podle nového návrhu dostávali první tři dny nemoci šedesát procent mzdy, náklady by přitom nesl zaměstnavatel. Na oplátku by se zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným snížily odvody na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta. Autoři novely odhadli, že by celé opatření stálo státní rozpočet dvě a půl miliardy korun.

„Pro sociální demokracii je naprosto nepřijatelné, aby byli zaměstnanci v jednadvacátém století trestáni za to, že onemocní. Pokud ostatní strany tvrdí, že jim jde o vyšší životní úroveň občanů, měly by náš návrh podpořit,“ řekl médiím nový předseda sociální demokracie Jan Hamáček.

Pro ministerstvo práce a sociálních věcí je debata o podpoře návrhu předčasná. „Problematika karenční doby je v posledních letech často diskutovaným politickým tématem. Jednání o jejím zrušení proběhla i několikrát na úrovni tripartity za minulé koaliční vlády. Strany však nikdy nedosáhly shody," řekl Deníku Referendum tiskový mluvčí ministerstva Petr Sulek.

V současnosti nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Od čtvrtého do čtrnáctého dne poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel, konkrétně tři pětiny průměrného denního výdělku. Od patnáctého dne se dávky platí z veřejného nemocenského pojištění.

Zavedení karenční doby prosadila pravice

Karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda ODS v jednom ze svých úsporných balíčků. Snahu obnovit proplácení části mzdy v prvních dnech nemoci pak v následujících volebních obdobích neuspěly. Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL měla obnovení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci dokonce ve své koaliční smlouvě. Přes odpor zaměstnavatelských svazů se ale změnu nepodařilo sociální demokracii prosadit.

Návrh před dvěma lety předložila také KSČM, kvůli poslancům politického hnutí ANO a ODS ani jejich návrh neprošel. O prosazení obdobného návrhu se v roce 2015 pokoušel i tehdejší místopředseda senátu Zdeněk Škromach (ČSSD).

„Náš tehdejší návrh byl velmi podobný tomu, který dnes předkládá vedení strany. Netýkal se pouze zrušení karenční doby, ale také snížení odvodů na zdravotním pojištění a zvýšení nemocenské dávky. Podařilo se nám v Senátu získat širokou většinu pro tento návrh, nicméně Sněmovna jej ani neprojednala, což se myslím podepsalo i na volebním výsledku sociální demokracie,“ řekl Deníku Referendum Zdeněk Škromach.

Počet nemocných v loňském roce stoupl. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na začátku října téměř milion sedm set tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti. Přitom za celý předloňský rok jich bylo o sto tisíc méně. O jeden den se však snížila průměrná doba trvání jednoho případů nemocenské, a to na jednačtyřicet dní.