Začátkem tohoto roku začala být účinná jedna ze změn, jimiž se minulá vláda snažila zlepšit život lidí v této zemi, kteří na tom jsou nejhůř, a sice navýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Ti nově pobírají od 31. dne své nemoci 66 procent a od 61. dne pak 72 procent vyměřovacího základu. Donedávna to bylo od 15. dne pracovní neschopnosti, kdy náhradu mzdy zaměstnavatelem střídají pojištěnecké dávky, bez navýšení v dalším průběhu nemoci pouhých 60 procent.

Jak to tak často u podobných reforem u nás bývá, člověk je při jejím hodnocení rozpačitý. Na jednu stranu je třeba ji ocenit. Nejvýstižnějším oceněním je ale v tomto případě pouhé zkonstatování „lepší než nic“ spíše než nadšený jásot. Lidi v nejnižších příjmových skupinách, kteří zároveň mívají pro podobné případy většinou nejméně našetřeno, si v reálu polepší jen minimálně.

Při příjmech ve výši minimální mzdy dostanou navíc o dvacet, respektive později o čtyřicet korun za den, při příjmech kolem patnácti tisíc o zhruba třicet a později v průběhu nemoci asi o padesát korun denně. Pro ty s minimální mzdou to tedy pořád znamená, že musí ve druhém měsíci své nemoci vyjít s o něco víc než šesti tisíci korunami, ti s o něco vyšší výchozí mzdou s necelými devíti. Obě částky jsou pod hranicí příjmové chudoby, ta první dokonce hluboce.

Je smutným obrázkem o situaci mnoha nejchudších u nás, že pro ně přesto čtyřicet korun denně navíc může být citelným zlepšením jejich situace. A v zemi, kde jsme víc než cokoli jiného posedlí tím, aby hlavně proboha nikdo nic nedostával zadarmo, nebo chraň Bůh takzvaně nezneužíval, jde vždy o malý zázrak, když se něco podobného podaří prosadit. Typický přístup nám předvedla poslankyně za ANO Maxová, která po schválení reformy Poslaneckou sněmovnou loni na jaře prohlásila, že bude teď hlavně potřeba „nastavit kontrolní mechanismy, aby to nebylo zneužívané“. V čem by přesně měl spočívat rajc neoprávněného pobírání částky skoro o polovinu nižší, než je hranice chudoby a také než dosavadní příjem, ke které notabene vede cesta jedině přes lékařské osvědčení, je mi skutečně záhadou.