Díky rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) se od 1. ledna zvýšila minimální mzda v České republice z 11 tisíc na 12 200 korun hrubého. Vláda tak dodržela slib ze svého programového prohlášení, že minimální mzdu zvedne na úroveň čtyřiceti procent mzdy průměrné. Během volebního období prosadila sociální demokracie zvýšení minimální mzdy celkem o 3 700 korun. Zvýšení se dotkne nejenom 132 tisíc lidí, kteří u nás za minimální mzdu pracují. Díky zvýšení minimální mzdy se zvednou i takzvané zaručené mzdy v různých odvětvích, jejichž výše se podle minimální mzdy počítá. Na výši minimální mzdy jsou často navázány i mzdy v podnicích, kde obory dojednávají kolektivní smlouvy. Jak však odboráři upozorňují, čistý příjem lidí s minimální mzdou bude činit 10 640 korun, a bude tak nadále pod hranicí příjmové chudoby (10 691 korun).

Vzrostou i důchody, a to o čtyři procenta — průměrně tedy o 475 korun. Stane se tak díky nejvýraznější valorizaci důchodů za celé volební období. O valorizaci se rozhodovalo na základě nových pravidel plynoucích z novely o důchodovém pojištění platné od 1. srpna. Do výpočtu valorizace se tak promítla polovina procentuálního růstu mezd, nikoliv třetina jako doposud. Kdyby se valorizace počítala na základě pravidel starých, zvýšily by se důchody pouze o 3,4 procenta. Pevný základ důchodu nadále činí devět procent průměrné mzdy a od ledna vzroste o sto padesát korun.

Vyšší přídavek na dítě, ale jen pro pracující rodiče

Zároveň začne platit novela zákona o státní sociální podpoře, díky níž budou moct rodiny vyčerpat rodičovský příspěvek 220 tisíc korun rychleji. Rodinám s vícerčaty navíc rodičovská stoupne na 330 tisíc korun. Vzroste i daňová sleva na první dítě, a to o sto padesát korun na 15 204 korun.

Rozšíří se okruh rodin, které mají nárok na přídavky na děti — odteď je budou moct pobírat rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima, dosud hranice představovala 2,4násobek životního minima. Přídavky na děti vzrostou o tři sta korun — ale pouze dětem pracujících rodičů. Hmotně právním příjemcem takového příspěvku je přitom vždycky dítě. Podle některých senátorů je proto nové kritérium v rozporu s ústavním principem rovnosti a napadli ho u Ústavního soudu.

Novela o nemocenském pojištění vejde v platnost 1. února a přináší dvě zásadní změny — otcovskou dovolenou a ošetřovné. Muži, kteří platí nemocenské pojištění, budou mít nárok na týdenní otcovskou dovolenou, během níž budou pobírat sedmdesát procent denního vyměřovacího základu. Vybrat si ji budou muset v kuse do šesti týdnů od narození dítěte. Náhradní otec si bude moct otcovskou dovolenou vybrat do šesti týdnů od převzetí dítěte do péče a zároveň do sedmi let věku dítěte.

Ošetřovné budou moci pobírat příbuzní, kteří se doma starají o vážně nemocného či zraněného člověka. Na novou dávku ve výši šedesáti procent denního vyměřovacího základu budou mít plátci nemocenského pojištění nárok po dobu devadesáti dní, příbuzní se budou moct v péči a čerpání střídat. Zaměstnavatel bude moct uvolnění zaměstnance a vyplácení ošetřovného odmítnout pouze z vážných provozních důvodů.

Platit začnou i dvě novely týkající se veřejného zdravotního pojištění. Díky novele zákona o veřejném zdravotním pojištění se uleví rozpočtu rodin s nemocnými dětmi nebo nemocným seniorům starším šedesáti pěti let. Limity na doplatky léků se pro tyto dvě skupiny sníží z dvou a půl tisíce korun na tisíc korun, v případě seniorů starších sedmdesáti let dokonce na pět set korun. Po překročení tohoto limitu zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které zaplatili jako doplatky na léky, vracejí. Díky novele o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vzroste pojistné na veřejné pojištění za státního pojištěnce, což do systému veřejného pojištění přinese tři a půl miliardy korun.

Stavby rychlejší anebo slaběji kontrolované 

Lékaři a lékárníci musejí od ledna vyměnit recepty papírové za recepty elektronické. Podle vlády se tak sníží administrace a zvýší bezpečnost. Centrální úložiště elektronických receptů bude obsahovat lékový záznam pacienta a umožní zkontrolovat, zda si pacient lék vyzvedl. Pacienti se však bojí o své osobní údaje, které bude úložiště taktéž shromažďovat. Papírové recepty se budou vydávat pouze v případě opiátů a dalších léků s obsahem omamných či psychotropních látek.

Od ledna by se mělo zároveň rychleji stavět — alespoň to si myslí ministerstvo pro místní rozvoj, které připravilo schválenou novelu stavebního zákona. Ke zrychlení mělo dojít pomocí sloučení územního a stavebního řízení a posuzování vlivu na životní prostředí.

Novela však zároveň vyškrtla ze zákona o ochraně přírody a krajiny ustanovení, které dávalo občanům skrze spolky právo vyjadřovat se ke stavbám ve správním řízení. Podle kritiků jde o výrazné omezení občanských práv a podoba novely stavby urychlit nepomůže — počet povinných povolení nutných pro zahájení stavby se dokonce o jedno zvýšil. Mezi kritiky patří i několik senátorů, kteří již omezení občanských práv napadli u Ústavního soudu.

Od ledna pak díky novele o veřejném ochránci lidských práv získá ombudsmanka pravomoc monitorovat dodržování mezinárodní Úmluvy o právech zdravotně postižených. Povinnost dozoru ze strany nezávislé instituce vyplývá přímo z úmluvy. Zákon je však kompromisem, v programovém prohlášení se vláda zavázala k přijetí novely rozšiřující pravomoci ombudsmanky mj. o možnost podávat žaloby ve veřejném zájmu. Tu sice bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) připravil, na program jednání Sněmovny se však nedostala.