Kolem ČSSD je v posledních dnech rušno. Ministryně Maláčová a její úředník Stropnický nadzvedli mandle tuzemskému twitteru. Veselo bude ještě i na jižní Moravě, kde předsednictvo strany dosadilo na první místo kandidátky poslance a prvního místopředsedu Romana Onderku, kterého na kandidátku odmítla většinou 85 % delegátů zařadit krajská konference.

Existuje mezi oběma zdánlivě nesouvisejícími událostmi nějaká systémová spojitost? A co vlastně vypovídají případy „Onderka“ a „Stropnický“ o strategii a situaci v ČSSD samé?

Operace Morava

Začněme od konce: současné vedení strany nemá za cíl úspěch ČSSD. Pod vedením Jana Hamáčka ostatně strana v žádných volbách, jichž se účastnila, neuspěla. Ani se už nebavíme o tom, že nevyhrála, protože vítězit uměla ČSSD naposledy asi před jednou dekádou.

Kritérium úspěchu je dnes vlastně dost nízké — stačilo by alespoň udržet pozice. Jenomže ani to se nedaří. Jan Hamáček si na setrvalou sestupnou trajektorii na všech frontách zvykl a je mu na ní dobře.

Jeho cílem už není vyhrávat politické souboje vně strany. Svou energii napnul do boje uvnitř struktur ČSSD. Zde se mu daří o poznání lépe.

Snaží se, seč může, o to konsolidovat do svých rukou absolutní moc na kapitánském můstku Titaniku. Sice půjde ke dnu, ale bude to jen jeho můstek a jeho slavná hodina. Poslední muž na můstku bude totiž samozřejmě i nejblíže dělení kořisti.

Je to právě i hledisko vnitřního politického boje, které je hlavním imperativem zásahů do kandidátek v říjnových volbách — jak v Praze, tak nyní i na jižní Moravě. Jejich cílem není dosáhnout maximálního počtu mandátů reprezentovaných těmi nejkvalitnějšími lidmi, ale v hierarchii hroutící se organizace zajistit ta nejpohodlnější a nejbezpečnější místečka pro úzký okruh patronů.

A ve vhodnou chvíli se zmocnit kávovaru a ze zdi vytrhnout co nejvíc měděného drátu… A, pravda, i některých hodnotnějších statků.

ČSSD již není chápána přinejmenším svým současným vedením jako nástroj pro prosazování určité politiky a sociálních, ekonomických a kulturních zájmů některých segmentů společnosti. Tuto roli, nebo spíše pózu, přenechalo bez odporu Hnutí Agrofert.

A do toho přichází akce „Onderka“: v roce 2017 to byl nepochybně jeden z nejenergetičtějších a nejaktivnějších účastníků předvolební kampaně. Byl v neustálém kontaktu s voliči. ČSSD ve volbách katastrofálně propadla, ale Onderka uspěl a dostal se do sněmovny a posléze i do vedení strany. Ještě v té době se alespoň verbálně stavěl do opozice vůči spolupráci s Babišem.