Rusko je třeba silně obejmout
Petr MinaříkNikoli tresty a siláckými gesty, ale podporou „jinému Rusku“, Rusku umělců, intelektuálů a progresivně smýšlejících mladých lidí — tak by měla Česká republika reagovat na ruské prohřešky. Jedině tím pomůžeme Rusku, aby se přiblížilo Západu.
Rusko je chudá rozvojová země s naprosto ojedinělým přínosem světu v oblastech umění, vojenství a kosmonautiky. Geograficky takřka nekonečná země je dlouhodobě v potížích, které nemají mnoho společného s ideologií či nějakým vyšším posláním. Tamní politická garnitura, konečně jako kdejaká jiná garnitura, svou neschopnost řešit palčivé vnitřní úkoly maskuje ideologií o Rusku jako národu s vyšším posláním.
V posledních letech k tomu ruskému propagačnímu oddělení stačí jednoduše negovat vybrané zprávy ze zahraničního tisku. Rusko si korektnost zakřivení banánů měřit nenechá, Alla Pugačova s vousy na Rudém náměstí zpívat nebude.
K legendě o zemi, která je poslední výspou civilizace, strážkyní hodnot, se pro účinnost přimíchává elixír vnějšího nepřítele. Na všechno, od nízkých důchodů po nedostatek svobody, lze okamžitě zapomenout, když se včas vyjeví zrádný nepřítel, se kterým je opět třeba svést boj na život a na smrt.
A tak se pro potěšení prostého lidu, který potřebuje povzbudit, občas okupuje nějaká část světa nebo se vyvolá konflikt, který dělá Rusko velkým nejen v kilometrech čtverečních. To je strategie ozkoušená, pochopitelně nejen v kremelských politologických pracovnách.
Česká republika, podstatně bohatší a úspěšnější země, dlouhodobě hraje s moskevskými kartami. A velmi často ze stejně málo ušlechtilých důvodů — tedy pro domácí předvolební publikum.
Partie s jejich karetním balíčkem má ovšem tu nevýhodu, že si nakonec Černého Petra vždy vytáhneme my. To v Rusku dobře vědí, a proto je ta hra baví. Jít na Rusko prostou silou nedává moc smysl, je to jedna z mála disciplín, kterou ovládají, milují a dovedou v ní vítězit.
"Rusko je chudá rozvojová země ..." ... No dobrá, máme svobodu slova. Ale vyložené hlouposti by se snad psát nemuslely...
„Z České republiky mohla vysílat televizní stanice v ruštině..." a do České republiky by na oplátku mohl být vyslán „kapitán Minařík“. „Za každý ruský prohřešek by ale pak měl následovat trest v podobě stovek vysokoškolských stipendií a peněz pro opozici - tedy trest v klíči, kterému Kreml nerozumí a nebude si s ním vědět rady...“ :-):-):-) Jak naivní...
To jsme, pane Kolaříku, takhle jednou na přelomu tisíciletí seděli a popíjeli (jinak to nešlo) s inteligentními Rusy v jejich honosném domě (kam nás pozvali po seznámení u jezera) v jednom moldavském městečku poblíž takového černého jezera, o kterém jsme se domnívali, že je černé kvůli tomu černému léčivému bahnu na jeho dně, ale ti Rusové nám vysvětlili, že je černé od černého zlata - tedy od ropy, která se do něj kdysi před mnoha lety musela vypustit, aby se splnil plán. V lahvích to ubývalo a v hlavách přibývalo, až konečně nešťastnou náhodou přišla řeč i na válku v bývalé Jugoslávii. No... byli jsme nakonec skutečně rádi, že blesková evakuace Čechů z ruského domu proběhla bez násilí. Vodka - to je svinstvo.
Možná jsme tenkrát měli zkusit to pevné objetí (podle Jiřiny Prekopové).
Když tedy mluvíme o těch výbuších, napadá mě, že i ti islamisté v takových těch vestách mohou vlastně trpět proto, že jim neprojevujeme dostatek lásky. Co tedy třeba zkusit to pevné objetí? Až někde uvidíte člověka, od kterého všichni utíkají pryč a který ze zoufalství a z nedostatku lásky křičí „Allāhu Akbar“, zkuste ho prostě jen pevně obejmout...
"Mě by ale víc zajímalo, jaké mají vyšetřovatelé hypotézy pro příčinu té o dva měsíce pozdější exploze," píše pan Václavů.
Určitě nějakou hypotézu mají a mně by nejspíš přišla srozumitelná, kdyby mi ji prozradili. Pro mne je momentálně větší záhada příčina té první exploze, respektive příčina požáru, který k té explozi vedl.
Tak se mi podařilo posadit příspěvek do úplně jiné rozpravy, než kam patří.