Rusové jsou prý svoloč

Roman Kanda

V souvislosti s událostmi na Krymu je mezi Čechy opět cítit určitá rusofobie, ožívají naše dějinná traumata. Podle Romana Kandy jsou nebezpečné Putinovy velmocenské ambice i česká rusofobie.

Rusové jsou svoloč a národ okupantů,“ dozvěděl jsem se nedávno od člověka, jehož jsem si dosud vážil zcela bezvýhradně, předního básníka své generace, shodou okolností vrstevníka mých rodičů. Byl jsem šokován. Okamžitě jsem se sám sebe ptal, jak je možné, že tento vzdělaný a kultivovaný muž mohl vyjádřit něco tak krátkozrakého, agresivního, ba hloupého?

Říkal jsem si: „Kdybych tuto barbarskou předsudečnou větu uslyšel v nějakém zakouřeném pajzlu, kdesi na potrhané periferii města, asi by mě to tolik neudivilo.“ Avšak vzápětí jsem se zarazil, neboť už záblesk této myšlenky, také groteskně krátkozraké, obnažil další předsudek, tentokrát můj.

Domnívám se, a velkoryse připouštím, že to není zrovna originální teze, že intenzita, s jakou podléháme nebo naopak vzdorujeme předsudkům, není přímočaře závislá na výši našeho vzdělání; to je pouhá formálnost.

×
Diskuse
VP
March 20, 2014 v 10.01
Kolik Rusů demonstrovalo proti Putinovu jednání?
FO
March 20, 2014 v 12.39
Desetitisíce,
jen v Moskvě prý 50 000, ale i v řadě dalších měst. Je to moc, je to málo...
VP
March 20, 2014 v 13.42
Srovnávat má cenu,
a podle mě dokonce i ten rok 1938. Podle mě se totiž hodně mluví o roli diplomacie, případně řinčení zbraní, méně už o tom, co bylo (je) vedle umného zacházení s propagandou příčinou frustrace národnostních menšin. Proč by jinak byli sudetští Němci/krymští Rusové ochotní jít do tak riskantního podniku, jako je překreslení státních hranic? Goebbelsova/kremelská propaganda je přitažlivá nejen sama o sobě, musí padnout na úrodnou půdu. Příčiny invaze nejde koncentrovat jen do mocenských ambic, ty totiž zprostředkovávají lidé se svobodnou vůlí, ne beztvará masa...
March 20, 2014 v 15.56
Spíše rusofilie
O rusofobii společně s ožitím dějinného traumatu lze hovořit jen v případě srpna 1968, což by byla věc historicky poměrně čerstvá, pokud něco takového existuje. Jestliže však mluvíme o dějinném kolektivním nevědomí, spíše má smysl uvažovat o tradiční české rusofilii, kterou dnes cítím zleva i zprava. Kořeny jsou mnohem hlubší než tzv. rusofobie.

Dokazuje to i fakt, že mnoho lidí při srpnové okupaci nevěřícně kroutilo hlavou ve smyslu "jak nám to ti bratři Slované a Osvoboditelé mohli udělat..." Do té doby totiž byla převažujícím jevem, Mnichovem ještě umocněná, rusofilie. Ta vyplývala z romantických panslavistických kořenů v 19. století. V politické praxi se mnohdy projevila např. představou Karla Kramáře o panslavistické říši pod vedením ruského cara. Lze zmínit i úryvek z Haškova Švejka, kde putimský strážmistr na projevy opilého závodčího poznamenal: Oni se také pěkně vyjádřili. Kde jen přišli na takovou hloupost, že Nikolaj Nikolajevič bude českým králem?“

Rusko a Rusy si Češi totiž mohli více idealizovat, protože to byla velmoc blížší jazykem, přitom s nimi až do roku 1945 nikdy nesousedili. Narozdíl od blízké německy mluvící velmoci, se kterou sousedili bezprostředně nebo byli ve společném útvaru (Svatá říše římská, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko). Nemluvíme o třetině německy mluvících spoluobyvatel v Zemích Koruny české.

Rusofilie výrazně ovlivnila vznik Československé republiky, tedy i definici sudetoněmectví, Mnichovskou dohodu a zejména události po druhé světové válce.

Každopádně i s ohledem na dějinné zkušenosti nejen v českých zemích bychom měli být na pozoru, pokud někdo argumentuje snahou "ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí.", i když může být jen "střízlivý racionalista", jak píše o Putinovi autor. Jde totiž o uplatnění nacionálního principu národa podle jazyka, konceptu z 19. století, který měl na svědomí drastické události 20. století včetně obou světových válek. Podle této logiky by před rokem 1945 patřilo české pohraničí i všechna velká města Němcům, až do teď jižní část Horních Uher Maďarům, třetina Švýcarska Francii, Alsasko Německu, a třetina pobaltských států Rusku. Je to mírová budoucnost pro sjednocenou Evropu a celý svět?