Aktuální vývoj kolem Ukrajiny — Pátek

Pravděpodobně ruská obrněná vozidla už manévrují na Krymu (darovaném Ukrajině v rámci SSSR). Mezitím se dvě ruské bitevní lodě (Minsk a Kaliningrad) přesunuly od Sýrie do Černého moře. Ozbrojenci (mohou to být i ruské speciální síly) obsadili krymský parlament. Každý den tu máme slovní přestřelku mezi některými činiteli NATO a Ruskem…

A nám pořád nikdo oficiálně a na rovinu neřekne, že o žádnou krásnou demokracii pro obyčejné Ukrajince tu opravdu nejde (mohla by to být docela i legrace). Dlouhodobá ruská kritika ‚dvojího metru‛ se opět začíná trochu zhmotňovat.

Poslední věta odkazuje na dlouhodobou diplomatickou strategii Sergeje Lavrova a Vladimíra Putina, založenou na kritice zahraniční politiky USA a NATO, jako uplatňování tzv. dvojího metru. Tak nějak to začalo Kosovem ještě za tehdejšího ministra zahraničí Primakova a oba jmenovaní svou kritiku samozřejmě rozvinuli.

Vybudovali si kolem ní také zajímavou alianci z ostatních států, kterým se porušování některých norem OSN nelíbilo: Čína, apod. Je velmi zajímavé, jak tuhle dlouholetou, vcelku významnou situaci v oblasti mezinárodního práva, s radostí vůbec nezajímá naprostou většinu našeho mediálního a intelektuálního světa.

V pondělí jsem si utřídil myšlenky v situační analýze kolem Ukrajiny v hlubším kontextu (najdete v ní vše podstatné na vysvětlenou následujících úvah).

Obdobě zvacího dopisu jsem přikládal vcelku vysokou pravděpodobnost, stejně jako ‚gruzínskému scénáři’.

Nicméně Krym je z právního a etnického hlediska ještě vcelku jasný. Pro Rusko jsou ale zásadní i ostatní východní regiony, kde se soustředí nejen průmyslová nadstavba, ale především její surovinová základna. Tam to etnicky není tak ruské, ale zase jde o volební základnu Janukovyče a jeho bandy. Tamní oligarchové jsou na organizovaný zločin napojeni skoro stejně jako na ruské polostátní společnosti. O to se podle mě bude hrát především, tj. na jakou stranu se přikloní a jak to konkrétně provedou.

Rusko určitě nechce ztratit kontrolu nad oblastí, do které už, kvůli břidlicovému plynu, začal vrtat americký Chevron. Navíc tam perou peníze ve velkém (zároveň spolu s Maďary, nejen přes známou společnost RosUkrEnergo).

Je třeba ale neztratit ze zřetele, že eskalace situace není v zájmu Německa, které by v tomhle případě silné Polsko asi nenechalo pokračovat k něčemu fatálnějšímu. Z hlediska EU jde o skupinu anti-rusky nejiniciativnějších + USA. Ostatní EU státy hájí především finanční zájmy, aneb když spadne Ukrajina, budou padat i evropské banky (díky navázanému investičnímu indexu EMBI Global) ještě před tím, než ECB spustí stress-testy evropský bank.

Tak či tak je státní útvar ‚Ukrajina‘, tak jak ho známe, odepsaný, neboť mu mezitím silně propadla měna, což samozřejmě zvýší náklady dluhu, který nemají jak splácet. Default je jedna možnost (to není v zájmu EU a USA, respektive bankovních domů v EU), ale už se hrnou do možnosti půjček IMF, který požaduje další měnovou devalvaci (takže dluhy se stanou nesplatné a ekonomika půjde do kopru), zrušení státních intervencí v energetickém sektoru a zkrátka celkové vysátí ukrajinské ekonomiky (dle tradičního scénáře).

Ukrajinská centrální banka už pobízí regionální bankovní pobočky rozličných domů, aby se přiklonily ke Kyjevskému režimu. Slibuje za to poskytnutí likvidity z půjček IMF. Co nabídne Rusko a oligarchové?

Sobotní aktualizace

Samozřejmě, že není nic staršího, než dnešní noviny. Takže jak to tak v podobně tekutých a velmi dynamických situacích bývá, situace znovu pokročila v rytmu mnou dříve předestřených scénářů. Vypadá to, že nyní je čas na převrat(y) za pomoci trochu neskrývavé režie Ruska(?). Velmi zásadní Charkov, a další města z východních regionů tzv. Ukrajiny, zažívají vyvěšování ruských vlajek. Kličko volá po všeobecné mobilizaci. Úřadující prezident Turčinov uvedl ‚ukrajinské‘ vojenské síly v pohotovost. Zatímco však Kyjevští představitelé hýří silnými slovy, ďábel se skrývá v detailech.

Putin má ruskou Dumou schválené užití vojenských jednotek. Proč? Především pro případ, kdy by se Kyjevský režim rozhodl nasadit vlastní ozbrojené síly a obsadil Krym i s ruskou černomořskou flotilou dříve, než Rusko. Tento přístup do Černého moře je pro ruské mocenské zájmy naprosto zásadní. Umožňuje operovat nejen ve Středozemí, ale skrze průplav pak při střežení obchodních cest proti většinově somálským pirátům.

Oficiálním, a velmi zajímavým, vyjádřením ruské strany je také důvod uklidnění, či správněji zpomalení eskalované situace, aby se rozvášněné síly z Kyjeva nerozjely příliš nekontrolovaně. Rozuměj proti zájmům Ruska; neboť destabilizovanou zemi bez skutečné kontroly dění, s velkou etnickou menšinou vlastního národa, by si nepřál pravděpodobně žádný stát. Dosavadní kroky Kyjevského režimu, především pak zrušení jazykových nařízení, rozhodně důvěru vyvolat nemohly.