Protesty na Ukrajině přerostly v převrat, v revoluci

Petr Jedlička

Odpůrci režimu na Majdanu odmítli kompromis uzavřený opozičními lídry s prezidentem. Po stažení policie obsadili vládní čtvrť. Parlament rozhodl o impeachmentu Janukovyče a propuštění Tymošenkové. Silové složky se rozhodly nezasahovat.

Pátečním hvizdem na slavném Majdanu začala dle většiny pozorovatelů konečná etapa ukrajinských protestů. Lidé vypískali Vitalije Klička — jednoho ze tří opozičních předáků, jenž oznamoval uzavření kompromisní dohody s prezidentem Viktorem Janukovyčem dojednané během čtvrtka a celé následující noci, za zprostředkování německého, francouzského a polského ministra zahraničí.

Znalci kompromis po předchozím krveprolití uvítali. Sliboval ukončení stávajících a vyšetření minulých násilností, návrat k ústavě z roku 2004 s omezenými pravomocemi prezidenta, vládu národní jednoty do 10 dní, ústavní reformu do konce září a do prosince prezidentské volby.

Odpůrci režimu v ulicích ale dohodu odmítli.

Pak už následovaly události v rychlém sledu: trojice opozičních předáků, to jest Kličko, Arsenij Jaceňuk a Oleh Ťahnybok, oznámili médiím, že „lid chce“, aby volby byly už zjara a Janukovyč odstoupil hned, jinak prý „nezvládnou radikály“. Prezident namísto reakce odjel z Kyjeva. V noci z pátku na sobotu se stáhly z ulic policejní a zásahové jednotky. Ráno se zjistilo, že se rozpadla vláda a z města odcestovala i část poslanců.

Milice, které si odpůrci režimu vytvořili, obsadily ještě v sobotu dopoledne vládní čtvrť. Parlament nyní s opoziční většinou pak schválil následující opatření:

  • odvolání a jmenování nového předsedy sněmovny
  • odvolání a jmenování nového ministra vnitra
  • impeachment Viktora Janukovyče z prezidentské funkce
  • vypsání předčasných voleb na 25. května
  • schválení dodatku k jednomu ze starých zákonů, jenž byl už před lety napsán s úmyslem dostat z vězení Julii Tymošenkovou

Sám Janukovyč se ozval teprve v sobotu odpoledne v televizním vzkazu z Charkova. Oznámil, že v zemi probíhá puč, že sám neodstoupí a že neuznává žádný krok, který stávající mocenské struktury učiní. Kdy či zda se hodlá do hlavního města vrátit neuvedl, podle agentury ITAR-TASS se ale pokusil v Doněcku nasednout na letadlo do Ruska.

Janukovyčovi odpůrci mezitím otevřeli pro veřejnost prezidentovo sídlo a pobídli média, aby ukázala, jaká exotická zvířata choval a v jakém luxusu žil.

Tymošenková byla propuštěna v sobotu večer. Poděkovala Ukrajincům, že „svrhli diktaturu“ a ihned oznámila úmysl kandidovat na příští hlavu státu.

Reakce z východu

Odpůrci režimu ze západoukrajinských měst poslední vývoj přivítali, z východu ovšem dorazily reakce smíšené. Kongres oblastních politiků v charkovském regionu schválil podobnou sérii rezolucí a opatření, jež byla přijata s opačným znaménkem před několika dny ve Lvově — deklaroval, že bude zachovávat „dosavadní ústavní pořádek“, že neuznává současnou centrální moc a že se chce řídit přednostně těmi pravidly, které si sám schválí.

V krymském Sevastopolu zase proběhla demonstrace za vyhlášení autonomie, jež by se svěřila pod ochranu Ruska.

Vlastní pozici Moskvy vyjádřil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v sobotu odpoledne uvedl, že situaci v Kyjevě ovládli „extremisté a pogromisté“. Zároveň vyzval Polsko, Německo a Francii, aby přiměli opozici dodržet závazky z pátečního kompromisu, jenž jejich ministři tak složitě zprostředkovávali.

Zástupci jmenovaných zemí se dle posledních zpráv k ničemu podobnému nemají. Polský ministr zahraničí naopak poslední vývoj otevřeně uvítal. Britský ministr zahraničí zase na sociální sítí Twitter oznámil, že už s německým protějškem dohodl přednostní vyjednání půjčky Ukrajině od Mezinárodního měnového fondu. Ta má údajně pomoci nově vznikající vládě zmírnit riziko defaultu a vykrýt odvolání slíbené ruské půjčky.

Odpůrci Janukovyčova režimu v Kyjevě se během soboty pokusili zlynčovat ministra rozpadající se vlády, několik projanukovyčovských politiků a řadu příslušníků tajných či zvláštních bezpečnostních složek. Ne všem se podařilo uniknout. Podle dostupných zpráv však nebyl doposud nikdo přímo umlácen.

Zpravodajové velkých agentur pak ještě hlásí, že skupinky odpůrců Viktora Janukovyče v řadě měst povalily sochy V. I. Lenina.

Zranění a mrtví

Protesty na Ukrajině začaly přibližně v polovině listopadu. Prvotní akce reagovaly na váhání vlády a prezidenta s podpisem asociační smlouvy s EU, už v první polovině prosince ale získaly celkově protirežimní ráz.

Již od konce listopadu provázely protesty i násilné střety, až do poloviny ledna je ale provokovaly spíše pořádkové síly, nebo šlo o dílčí incidenty. Série násilností mezi 18. a 23. lednem byla naopak typická provokacemi odpůrců režimu. Čím dále zřetelněji se rovněž prosazovaly krajně pravicové skupiny.

Při lednových střetech zahynulo nejméně pět osob. Více než 400 bylo zraněno. Další — a mnohem horší — vyhrocení nastalo minulý týden. Zabito bylo nejméně 77 Ukrajinců a další 600 raněno.

Jak v lednu, tak v únoru zaplavovaly média i sociální sítě fotografie bitých, mučených a cíleně odstřelovaných lidí z obou stran. Střety u kyjevského náměstí Nezávislosti — slavného Majdanu — se staly v agenturách jedním z nejvíce fotografovaných motivů tohoto období.

Další informace:

BBC News Ukrainian MPs vote to oust President Yanukovych

RFE/RL Russia Warns Against Ukrainian 'Extremists,' EU Ministers Call For Restraint

The Guardian Ukraine: Tymoshenko freed as president denounces coup - live updates

BBC News Ukrainian president and opposition sign early poll deal

BBC News Ukraine crisis: Yanukovych announces 'peace deal'

RT Ukrainian parliament passes resolution to pull back troops from Kiev

    Diskuse (73 příspěvků)
    Honza Macháček, chemik
    February 23, 2014 v 23.6
    Divoká představa
    Co kdyby teď Rusko nabídlo Ukrajině odkoupení Krymu?
    Martin Šimsa, filosof
    February 24, 2014 v 0.4
    anebo
    kdyby ho nabídla Ukrajina Rusku
    TT
    Tomáš Tožička
    February 24, 2014 v 3.42
    Pivní puč,
    zajímalo by mě, jestli by dnes podporovala EU Hitlerův pivní puč jeko boj proti diktatuře Výmarské republiky. Když za demokraty považuje lidi, kteří chtějí kolaboraci s Hitlerem revidovat jako hrdinství, je to klidně možné...

    Objektivní zprávy podleožené i jinými zdroji než je vládní RFE má Tereza Spencerová. Tam se aspoň člověk doví něco jiného, než v korporátních médiích (a teď už bohužel i na DR).

    http://www.literarky.cz/politika/svet/16902-charkov-je-pipraven-pevzit-spravu-ukrajiny

    Petr Jedlička, redaktor DR
    February 24, 2014 v 9.33
    Tereza píše o Ukrajině vždycky to, co píšou ruská média, anebo to, co zapadá do výkladu ruského středního proudu. Jiné zprávy než z RFE, BBC, Guardianu a Kyiv Postu to vskutku jsou, ale jestli je pokrytí Lenty.ru a interfaxu objektivnější ,,, no jak kdo chce
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    February 24, 2014 v 12.12
    Tak teda já mám s ukrajinci jiné zkušenosti
    Popravdě ale s takovými Ukrajinci, kteří mně za pusinku opravovali a stavěli ledascos a pražákům hrady a paláce.
    Náchylnost k podpoře elitarismu fašizujících nacionalistů jsem rozhodně nezaznamenal.
    A to přes všechna ta ublížení a zraňování, na kterých mám i já svůj podíl.........přiznal bych se
    MP
    Martin Profant
    February 24, 2014 v 14.34
    Tomášovi Tožičkovi
    Nepodporovala. Právě proto, že byl jen pivní. Jo, Hitlerovu obhajobu zájmů menšin úpících pod krutou knutou českých nacionalistů, tu by nejspíše v nejlepší evropské tradici podpořila, ale neúspěšný puč? Jsme EU, ne charita...
    JD
    Jan Dospiva
    February 24, 2014 v 21.23
    Tomáši Tožičkovi
    Jistě, že nelze podceňovat možnost, že nový režim na Ukrajině taky nebude dvakrát demokratický, zvláště když nezanedbatelnou roli v bývalé opozici hrají krajně nacionalistické až neofašistické proudy.

    Ale srovnání s Výmarskou republikou kulhá. Ta byla přece jen právním státem, kdežto Janukovyčova vláda, ač formálně demokratická, odpověděla na masové protesty už v době, kdy ještě byly pokojné, pendrekovými výnosy a poté se uchýlila k metodám jako unášení a mrzačení protivládních aktivistů.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    February 24, 2014 v 23.32
    Musím přiznat, že jsem se mýlil
    v několika věcech (bylo to ale způsobeno zejm. tím, že nikdo z analytiků a komentátorů nebyl schopen odpovědět na otázku, kterou jsem položil hned na počátku eskalace událostí: jde o vzpouru lidu proti vládě, nebo o konflikt dvojího ukrajinského lidu?).

    Především jsem si myslel, že Janukovyč, ať jakkoli zkorumpovaný a autokratický, přece jen reprezentuje určitý legitimní zájem určité části ukrajinské společnosti. Zdá se, že tomu tak nebylo, a proto se jeho režim zhroutil tak rychle jako domeček z karet, a proto za něj nikdo moc nebojoval.

    Dále se zdá, že východ země nebude až tak radikální, ale uvidíme ještě, co se stane, pokud bude Rusko přilívat oleje do ohně.

    A konečně, násilnosti "revolucionářů" byly nepochybné (a patrně to byli skutečně oni, kdo zejm. v poslední době konflikt eskaloval), ale paradoxně právě tyto násilnosti asi pomohly režim svrhnout, protože Janukovyčovy bezpečnostní síly pochopily, že nemohou (bez nasazení armády) vyhrát, a začaly přecházet na druhou stranu - velmi pěkný a přesvědčivý výklad o tom je publikován na BL (http://www.blisty.cz/art/72284.html).

    Honza Macháček, chemik
    February 25, 2014 v 6.39
    Vítězný únor
    Ukrajina slaví Vítězný únor. Kde udělali soudruzi z Occupy Wall Street chybu? Nepotřebujeme ProAlt, ale Lidové milice.
    Martin Šimsa, filosof
    February 25, 2014 v 15.43
    no nevím
    Jakému lidu dát zbraně? Hokejovému? Hospodskému? Kognitariátu?

    Asi bych raději zůstal u těch voleb.

    Ukrajině přeju vše dobré, obdivuji vytrvalost a odhodlanost protestujících, ale krev, smrt a násilí nejsou dobrý vklad do budoucna.
    + Další komentáře