Profil čtenáře:
Antonín Havlík

Profese:
Krásný článek p.Hájková.Tentokrát tomu,co píšete o náboženství,rozumím.To naše antické vnímání času ,má důsledek třeba v tom,že staří lidé umírají osamocení a nepotřební.

Člověk asi nikdy nedohlédne konce své cesty,ať je věřící či ne.Ale ta věta,kdo v životě miluje,ať neztrácí naději,je nádherná.Už jsem ji slyšel mnohokrát a nikdy si jí nevšiml.

Stojíme na břehu,vše kolem někam plyne,vše se otáčí,nevíme kam.Co je tím pevným bodem?

Děkuji za inspiraci k přemýšlení
Paní Hájková,ještě jsem chtěl k té smrti.Možná se svou vlastní smrtí se nikdo nesetká,tak není třeba si s tím dělat starosti.Ale co umírání,kdy nám smrt nastaví zrcadlo našeho vlastního života a jeho smyslu.Doufám,že ta doba pro mne je ještě daleko a že jsem prožil dobrý život,přesto mám výčitky a lítost,když si to představuji,že jsem ho neprožil tak,jak jsem chtěl.Nakonec smrt rozmetá úplně všechno i ten náš blahobyt a vzpomínky na něj a nic nás před tím utrpením,které nás čeká,nemůže zachránit.Ostatní lidé tento rozklad nechtějí vidět a tak člověk zemře v bídě a opuštěnosti.Nebojím se samotné smrti,ale toho zrcadla.Jak se smířit s tou nicotou a zmarem,jaký smysl v tom najít,někteří jednotlivci to asi dokáží,ale lidé jako celek nikdy.Představa života po životě,nebo znovuzrození to nijak nezmenšuje,alespoń pro mne.Smrt je velké téma,obrovské
Ten hluboký křesťanský antropocentrismus je dost nešťastný,ale je to mírněno trváním na vrozené a nenapravitelné vadě lidské povahy.To je moudré a také to sráží lidskou pýchu.Děkuji za názor pane Soukup.

Jak by člověk mohl překročit svět přírody,kde vládne smrt,když on je také smrtelný? Ale možná jsem to špatně pochopil paní Hájková,děkuji Vám také za názor.
Nechce se mi vstupovat do této debaty,ale přece jen bych se chtěl zeptat pana Soukupa.Když mluvíte o mimolidské přírodě,znamená to,že člověk není její součástí? Když se ale podíváme kolem sebe,člověk se narodí,žije a zemře jako všichni ostatní tvorové.V čem je ta jeho vyjímečnost,v čem je jiný? Proč ho nechápat třeba jako inteligentní zvíře.Církev vždy vydělovala člověka z živočišné říše,změnilo se na tom něco?
Je to myšleno jako dobro v nás,které trýzněno nedostatkem se může změnit ve zlo.Jinak se mi Váš článek líbí.