V jakési mezifázi se teď dle pozorovatelů nachází bosenské protestní hnutí, jež si získalo pozornost po 5. únoru divokými demonstracemi. Po radikalizaci protestů a násilných zákrocích policie rezignovali krom jiných i čtyři premiéři kantonálních vlád. V řadě měst se vychází do ulic dodnes. Bosňané rozhořčení sociálním úpadkem, vytunelováním privatizovaných podniků a všudypřítomnou korupcí se ale především začali scházet na tzv. lidových plénech, v rámci nichž formulují svoje požadavky.

Do konce minulého týdne se ustavilo plénum v každém z deseti hlavních měst kantonů Federace Bosny a Hercegoviny. Soupisy požadavků byly předány regionálním parlamentům, které je nyní projednávají.

„Požadavky se kanton od kanotonu liší (...) Společné téměř všem je ale volání po vládě nestranických odborníků, přezkoumání a přehodnocení sporných privatizačních projektů, vyšetření role policie v násilných střetech z počátku protestů, zrušení finančních výhod politiků a úředníků a přizpůsobení jejich platů aktuálnímu stavu hospodářství v zemi, resp. daném regionu,“ píší zpravodajové serveru Balkan Insight.

Mohou uspět?

Znlaci se v hodnocení dalších prespektiv bosenského protestního hnutí rozcházejí. Někteří spatřují v plénech a v pohybu ve společnosti šanci na důslednou reformu politického, hospodářského i sociálního systému v zemi. Jiní varují před předčasným optimismem — rozhořčeným se sice podařilo otřást politikou a přimět své zástupce zabývat se jejich argumenty; konečný dopad protestů a působení plén však zůstává nejasný.

Autoři Balkan Insight a zpravodajských serverů patří mezi skeptičtější: řada politiků na kantonální i federální úrovni je prý ochotna hlasovat pro omezení vlastních výhod i ustavení nestranických vlád, jak se už stalo například v Sarajevu nebo v Tuzle. K požadavkům zásadních změn jako volební reforma či předání vytunelovaných firem do správy zaměstnancům se ale hlásí jen odtažitě.

Dále se připomíná, že navzdory původní zvláštnosti protestů — faktu, že se jich účastnili společně příslušníci všech tří státotvorných národů BaH, tedy Bosňáci, Srbové i Chorvaté — působí dnešní pléna mnohem aktivněji v bosňácko-chorvatské entitě státu, tedy ve Federaci BaH. Aktivizace rozhořčených v druhé entitě — Republice srbské — je daleko vlažnější. (Bosensko)srbský premiér Milodar Dodik vykládá protesty dokonce jako důkaz, že společný stát je třeba „už konečně a natrvalo“ rozdělit.

I v některých ne-srbských médiích se navíc začínají v posledních dnech množit obvinění, že rozhořčení hájí zájmy té nebo oné strany, nebo že formují polovojenské jednotky. Ty mají údajně vyrazit do oblastí, kde se prozatím neprotestovalo nebo tam protesty utichly, a situaci znovu vyhrotit.

V Bosně a Hercegovině již několikrát vystoupily strany či iniciativy, které prosazovaly zásadní změny v politice i v hospodářství. Ve volbách nebo praktické politice ale vždy propadly. Rozhodující, nebo alespoň blokační sílu si v zemi udržují stále nacionalistické subjekty, jež konzervují status quo a svádí problémy na reprezentaci ostatních národností či na dohledové orgány EU.

Průběh a příčiny

Protesty bosenských rozhořčených začaly 5. února v severobosenské Tuzle, odkud se rozšířily do více než třiceti měst. V den kulminace protestů — 7. února — zapálili rozhořčení několik sídel orgánů spojovaných s korupcí a zmanipulovanými privatizacemi. Při násilných střetech s policií byly stovky lidí zraněny.

Po 7., resp. 8. únoru už protesty probíhaly mnohem klidněji.

Kromě zmíněných kantonálních premiérů odstoupilo po 7. únoru také několik policejních velitelů a odpovědných vysokých úředníků. V řadě měst se rozhořčení sami zapojili do úklidu ulic a likvidace pozůstatků prvotních divokých protestů.

Při analýze příčin protestů uvádí znalci obvykle dva obecné faktory, k nimiž pak připojují další, specifičtější: jednak rigidní politicko-správní strukturu státu, vzniklou dohodou o rozdělení vlivu po občanské válce v letech 1992-1995, a jednak fungování místního hospodářství.

V bosenském systému rozhodují politikové souběžně na několika správních úrovních — na celostátní-federální, na úrovni Federace BaH a Republiky srbské, na kantonální, resp. municipální úrovni a na úrovni místních orgánů. Svoje zastoupení má rovněž garantován každý ze tří národů a nad vším dohlíží ještě pověřenci EU. V důsledku tak vzniká ohromný byrokraticko-politický moloch reprezentovaný třemi prezidenty, v němž se rozhodnutí jednotlivých struktur vzájemně popírají, jenž podporuje stranický a rodinně-klanový klientelismus a který zároveň sytí zvláštní druh mafiánského kapitalismu.

Téměř 20 let po ukončení občanské války je v Bosně 40procentní nezaměstnanost a ten, kdo je zaměstnán, pobírá v průměru 11 tisíc korun. Zdaleka největším zaměstnavatelem je přitom popsaný správně-politický moloch. Politikové v úřadech a zaměstnanci soudů a vlád se těší výhodám jako nárok na plný plat ještě 12 měsíců po opuštění funkce. Zprivatizované podniky naopak dluží zaměstnancům několikaměsíční mzdy.

Mladí schopnější lidé dřív Bosnu opouštěli, kvůli současné hospodářské krizi v Evopě však přišli i o tuto možnost úniku. Ve společnosti panuje obecně rozšířený názor, že movitější a lépe postavení lidé v zemi si svůj blahobyt nezasloužili. Symbolem tohoto mínění se stala i krátce před protesty zveřejněná fotografie soudkyně nejvyššího soudu, jak se opaluje v pracovní době nahá v kanceláři.

Další informace:

BalkanInsight.com Politicians Play War Games With Bosnia Protests

BalkanInsight.com Sarajevo Accepts Protesters’ ‘Expert Government’ Demand

BalkanInsight.com Protests Show Bosnia Needs to Dissolve, Dodik Says

BalkanInsight.com Plenum in Bosnian Capital Finalises Demands

BalkanInsight.com Bosnians Mull Early Elections Amid Protests

Sarajevo Times 50 Protestors In Center of Sarajevo Today

Sarajevo Times 50 Citizens at Protests

BBC News Bosnia clear-up begins after Sarajevo and Tuzla protests

RFE/RL Sarajevo, Other Bosnian Cities Calm After Protests

RFE/RL International Envoy Warns Against Bosnian Escalation

Al-Džazíra It's spring at last in Bosnia and Herzegovina

Al-Džazíra Bosnia braces for more unrest after protests