Svoje rozhořčené má už i Bosna, protesty přerůstají v násilí

Petr Jedlička

Vlnu demonstrací podnítil hněv nad úpadkem hospodářství, sociální nouzí a neschopnosti politiků situaci řešit. Protesty se již rozšířily do více než třiceti měst.

Už tři dny vycházejí do ulic obyvatelé Bosny a Hercegoviny nespokojení se stavem hospodářství, sociální situací v zemi a svými politiky, kteří nedokáží řešit základní problémy. Protesty začaly ve středu v Tuzle. V dalších dnech se pak rozšířily do více než třiceti měst. Akce neorganizuje žádná jednotná skupina či strana. Jejich účastníci též zatím nevznesli žádné společné požadavky. Nejméně od čtvrtka přitom demonstrace provází dílčí případy vandalismu, násilné střety s policií a vypjaté emoce typické pro protesty tzv. rozhořčených, jež byly k vidění v posledních letech v Řecku, Španělsku nebo Bulharsku.

„Demonstranti postupovali hlučně středem města. Zvláště radikální skupinky házely kamení do oken sídla místní vlády a zapalovaly popelnice. Lidé v přilehlých bytech stranili zjevně protestujícím. Na postupující policejní kordon křičeli z balkónů, vylívali kýble vody a bili do hrnců a pánví (...) Několikatisícový dav skandoval hesla jako ,Chceme změnu‘ či ,Revoluce‘,“ napsal ve čtvrtek z Tuzly zpravodaj AP.

Podobné výjevy byly ve čtvrtek a v pátek zaznamenány také v Sarajevu, Mostaru, Zenici či Bihači. Protestuje se rovněž v Banje Luce v srbské části země i v autonomní enklávě kolem města Brčko. Tam demonstranti podle některých zpráv dokonce zajali starostu.

Při střetech bylo dosopud zraněno přes 130 lidí, z čehož většina v Tuzle. Tam byla roveň vypálena jedna vládní budova. Z ostatních měst jsou zatím hlášeny spíše dílčí potyčky a jednotlivé případy úrazů.

Příčiny v hospodářství i v politice

Znalci bosenské situace na severu BalkanInsight začínají svou příčinnou analýzu právě ve zmíněné Tuzle. Tamní nabytkářské závody, chemička a továrny na výrobu čistících prostředků byly od konce 90. let systematicky privatizovány. Jejich kupci se zavázali k investicím a rozvoji odvětví, v letech 2000 až 2008 však firmy spíše tunelovali a koupené podíly opět prodávali. Kdysi proslulé podniky zaměstnávající celý region tak postupně zcela upadly.

Situaci v posledních letech popisují analytikové následovně: s posledními majiteli továren se soudí stát, ti zase žalují svoje předchůdce. Vládnoucí politikové svalují vinu na pomalé soudy a na ty, které vystřídali ve funkcích. Někdejší zaměstnanci přitom čekají na roky nevyplacenou mzdu. Nezaměstnanost dosahuje 27,5 procenta. Podniky dluží ohromné částky na zdravotním a sociálním pojištění.

Podobný příběh v Bosně zažily desítky firem a zvláště továren. K problémům v hospodářství navíc přistupuje korupce a nekončící krize v bosenské politice, zcela zablokované etnicko-nacionálními a lokálně-zájmovými spory.

Ve složitém politickém systému vzešlém z daytonských mírových dohod po válce v 90. letech se v posledních letech nedaří prosazovat ani dílčí reformy. Jak připomíná i BalkanInsight, jen v roce 2013 přišla Bosna a Hercegovina vinou zablokovanosti tamní politiky o 47 milionů eur z fondů pro země snažící se o vstup do EU.

Možné důsledky

Mezi požadavky, jež dosud vznesly protestující v jednotlivých městech, převládá obecné volání po nápravě poměrů a zásadní změně. Jen zřídka zaznívají výzvy k předčasným volbám — řádné jsou ostatně plánovány na letošní říjen. Leckde se ale volá po přehodnocení celého privatizačního programu, po obnovení výroby státem či po nařízení bankrotů konkrétních firem, aby získali jejich někdejší zaměstnanci alespoň teoretickou naději, že se domohou nevyplacených mezd.

Podle většiny pozorovatelů zůstanou tyto výzvy nejspíše oslyšeny — tedy přinejmenším v nejbližších dnech. Jak uvádějí zpravodajové EuroNews, rozhořčení Bosňanů je sice velké, chybí však společný nepřítel. Ve městech, kde se doposud protestovalo, vládnou různé strany. Na celostátní úrovni je moc rozdělena mezi zástupce státotvorných národností. Mnoho výrazných politiků si navíc v posledních letech zvyklo svalovat vinu na tlak z EU či z mezinárodních organizací.

Podle analytiků BalkanInsight ovšem řečené neznamená, že protesty musí rychle utichnout. Právě naopak — již současných demonstrací se účastní nejen rozhořčená mládež, ale demobilizovaní veteráni občanské války či příslušníci někdejších milicí. A skutečnost, že čistě lokální protesty přerostly za dva dny v celostátní vlnu s násilnými střety, nevěstí vůbec nic dobrého.

Další informace:

BalkanInsight.com Bosnia Rocked by Third Day of Protest Unrest

BalkanInsight.com The ‘Bosnian Spring’ Starts With a Bang

Reuters More than 130 hurt in anti-government protests in Bosnia

EuroNews.com Factory closures trigger clashes in Bosnia

AP Bosnia privatization protests reach other cities

CommonDreams.org In Bosnia, Privatization's Failure Fuels Anger, Growing Protests

    Diskuse
    February 7, 2014 v 22.02
    Aktualizace
    Podle aktuální zprávy z agentur zaútočili dnes večer demonstranti v Sarajevu na budovu, kde se nachází sídlo vedení země, tedy tříčlenné předsednictvo Bosny a Hercegoviny. Budovu zapálili, stejně jako několik automobilů, které stály před ní.
    February 8, 2014 v 20.24
    Aktualizace 2
    Během pátečních protestů došlo též k několika desítkám dalších zranění. V sobotu se situace trochu uklidnila. Masmédia zveřejnila soupis požadavků demonstrantů ze Sarajeva, z nichž většina je ale opět velice obecných - "potrestání tunelářů", "zrušení zločinných privatizací", "snížení platů všech politiků na úroveň průměrné mzdy" a podobně.