Nečekanou sílu nabraly o víkendu protesty té části Ukrajinců, která má blíže k současné opozici a trvá na nezbytnosti směřování země do Evropské unie. Ještě v pátek se na proslulém náměstí Nezávislosti v Kyjevě scházely obvyklé tisícihlavé davy. V neděli byl ale už Majdan s kapacitou 100 až 600 tisíc osob očitě zaplněn. Příčinou se stal dle agentur sobotní policejní zákrok, při němž bylo zraněno více než 140 osob. Oddíly těžkooděnců a zvláštní jednotky Berkut dostaly za úkol vyklidit náměstí s odůvodněním, že je potřeba udělat prostor, aby mohl být na Majdanu vztyčen vánoční strom.

„Šlo o klasický nevybíravý zásah, který přerostl v několik potyček (...) Na rozdíl od dřívějších demonstarací bylo protestujících poměrně hodně, mnozí se bránili a všechno sledovali zahraniční novináři. Tváře zmlácených Ukrajinců se následně objevily na všech agenturních stránkách,“ vysvětlil DR ukrajinský aktivista a občasný spolupracovník redakce Nikolaj Širjájev.

První ze současné vlny protestů začaly organizovat studentské spolky, aktivistická sdružení a různá opoziční uskupení v průběhu minulého týdne. Jejich ústředním motivem se stala kritika rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče, který nařídil pozastavit jednání o asociační dohodě s EU. Jednotlivými skupinami jsou pak režimu vytýkány i další záležitosti jako vězení expremiérky Tymošenkové, korupce ve státní správě či hospodářská politika.

Všechny skupiny účastnící se protestů dnes obviňují Janukovyče, že zemi připravuje o evropskou budoucnost a že ji připoutává k Rusku. Proto požadují, resp. chtějí docílit odchodu prezidenta, rezignace vlády a obratu v geopolitické orientaci země na Západ.

Aktuální situace

Několik stovek lidí strávilo na Majdanu nedělní noc, něco přes tisíc lidí pak i pondělní. Na náměstí byly postaveny desítky stanů, zapáleny ohně a kolem vystavěny provizorní barikády. Početný dav protestujících zablokoval v pondělí ráno vchody do úřadu vlády. Blokáda pokračuje i v úterý.

Premiér Mykola Azarov sdělil velvyslancům západních zemí, že je situace vážná a že může skončit i vojenským pučem. Prezident Janukovyč přitom v úterý odejel ze země, a to na plánovanou návštěvu Číny.

V táborech demonstrantů a po sociálních sítích se stále šíří zvěsti, že hlava státu zvažuje vyhlášení výjimečného stavu. Premiér Azarov to ale popírá. Z části pravdivé se ukázaly být pondělní dohady o přesunu několika vojenských oddílů do Kyjeva. Vojáci ovšem zůstávají v kasárnách a není vůbec jasné, zda má zmíněný přesun něco společného s protesty.

Mezi demonstranty je podle pozorovatelů obtížné rozpoznat, která skupina má v současnosti navrch, a tedy i předpovědět, jak se rozhodující masa protestujících v nejbližší době zachová. Na řečništích vystupují zároveň Arsenij Jaceňuk ze strany vězněné expremiérky Tymošenkové Baťkivščyna, Vitalij Kličko z liberálního UDARu i Oleh Ťahnybok z radikální národovecké formace Svoboda. Další tribuni pocházejí z organizací, které se k žádné ze stran nehlásí.

Ukrajinský parlament by měl v nejbližších hodinách a zřejmě i dnech jednat o vyjádření nedůvěry vládě. Celé opozici by v současnosti prospěly předčasné volby, neboť ty loňské výrazně prohrála. Její poslanci však nemají ani dohromady parlamentní většinu a dle pozorovatelů je i otázkou, zda by ji v případných předčasných volbách vůbec získali.

Razance, kontext a další vývoj

Novinkou při současných protestech je dle většiny pozorovatelů rozhodnost, s níž se alespoň část demonstrantů snaží dosáhnout svého, resp. brání policejnímu postupu. Již v sobotu se v novinách objevily snímky mladíků zápolících s těžkooděnci pomocí řetězů nebo holí. Značnou publicitu pak získalo video, na němž najíždí do policejního kordonu skupinka mužů s bagrem. Někteří z ukrajinských politiků označují podobné akce za dílo provokatérů. Jiní poukazují na vážnost situace a logicky vyhrocené emoce.

Znalci ukrajinského dění ovšem upozorňují, že dnešní střet nelze zjednodušovat do volby Janukovyč vs. opozice, či Rusko nebo EU. Připomíná se, že skupiny oligarchů stojící za vládou i za opozicí mají zájem na udržení co nejotevřenějších obchodních vztahů Ukrajiny s jedním i s druhým, a proto tlačí Janukovyče k lavírování, ne k odmítnutí integrace do EU celkově. Dále je naznačováno, že evropští vyjednavači zřejmě až příliš naléhali na Ukrajinu, aby přijala novou půjčku od Mezinárodního měnového fondu, přičemž Fond samotný ji podmiňoval citelnými změnami v hospodářské a sociální politice.

Většina pozorovatelů v současnosti připouští jak násilné vyhrocení situace, tak kompromisní ústupek ze strany režimu, a to buď skutečný, nebo kosmetický. Že by nynější protesty byly předstupněm nevyhnutelné oranžové revoluce číslo dvě, resp. úplného konce současného režimu, to si připouští mezi pozorovateli zatím jen málokdo.

Další informace:

The Guardian Ukraine rocked by largest street protests since Orange Revolution

Kyiv Post EuroMaidan rallies in Ukraine (live updates)

OpenDemocracy.net Ukraine's Black Saturday

The Moscow Times As Tensions Build in Ukraine, Russia-EU Unfazed

RIA Novosti Protests Swell in Ukraine, Rioters Clash With Police

RFE/RL Live Blog: Protests In Ukraine

RFE/RL More Demonstrations Expected In Ukraine