Již ne jednoduché podvody při sčítání, hlasování či registraci voličů ale sofistikované způsoby ovlivňování provázely dle pozorovatelů nedělní volby do 450členné Verchovné rady, ukrajinského jednokomorového parlamentu. Upozorňují na to mise OBSE, protikorupčních organizací i Rady Evropy. Kromě etablovaných stran se například voleb účastnila i tzv. technické uskupení — narychlo založená sdružení s chytlavými, obvykle protestními hesly, která tříštila elektorát vládních kritiků. V jednomandátových obvodech byli nasazeni též „techničtí“ kandidáti — účelově vybraní lidé, již měli mást voliče svými jmény, podobnými či stejnými jako u nominantů opozice.

Mise OBSE i zahraniční novináři si všimli též nezvyklých výdajů dalších, většinou provládních kandidátů, kteří nechali před volbami postavit desítky hřišť, vybavit školy či opravit silnice z vlastní kapsy. Často se přitom jednalo o průměrně placené státní zaměstnance — učitele, úředníky nebo obvodní lékaře.

Klasické techniky manipulace jako zastrašování, volba zaměstnanců na zaměstnavatelův příkaz či kupování hlasů se objevily rovněž. Podle německé pozorovatelky Violy von Carmon se v Doněcké oblasti platilo za hlas 100 až 500 eur. V jednom z kyjevských obvodů zase onemocněly náhle stovky lidí, jež si pak vyžádaly možnost hlasování z domova.

Podle evidence webu Internews.ua však došlo tento rok k přečinům v celkem 1654 případech, což je například v porovnání s loňskými volbami v Rusku málo. Zástupci opozičních stran mohly zasednout ve volebních komisích. Státní televize poskytla relativně slušných prostor jejich názorům. Na regulérnost dění v hlasovacích místnostech pak dohlížely webové kamery.

Jak ukrajinští občanští, tak zahraniční pozorovatelé přesto nešetří kritikou.

„Ukrajina si zaslouží lepší volby, než byly tyto,“ řekl agenturám Andreas Gross, vedoucí týmu pozorovatelů Rady Evropy.

„S ohledem na zneužívání moci a značnou roli financí v těchto volbách se zdá, že se Ukrajina obrátila na cestě k demokracii vzad,“ uvedla Walburga Habsburková-Douglasová, jež vedla delegaci OBSE.

Podle ukrajinského aktivisty a občasného dopisovatele DR Nikolaje Širjájeva nelze nicméně označit letošní volby za „prostě nedemokratické“. Fakt je prý, že zvláště na východě země dostala řada politiků, kteří kandidovali jako nestraníci, peníze na kampaň od oligarchů nebo z oblastních rozpočtů. Podle Širjájeva teď budou hájit především jejich zájmy, což za současné politické konstelace znamená faktickou podporu dosavadní vlády. I tak je ale prý vliv velkých podnikatelských skupin a klanů na volební výsledek srovnatelný, ne-li nižší, než třeba při nedávných volbách v Gruzii.

„Viděno v regionálním kontextu, byly i tento rok volby na Ukrajině demokratičtější něž všechny ostatní volby, které proběhly v posledních letech v bývalých sovětských republikách, s výjimkou Pobaltí,“ uvedl Širjájev pro Deník Referendum.

Systém a výsledky