Volby na Ukrajině zaujaly novými typy manipulací, vláda se nemění
Petr JedličkaDosud vládnoucí koalice Strany regionů, komunistů a ad hoc získaných poslanců dosáhla očekávaných výsledků a s téměř stoprocentní jistotou si udrží většinu. Zpravodaje tak překvapily spíš nové způsoby ovlivňování volebního procesu a zisky krajní pravice.
Již ne jednoduché podvody při sčítání, hlasování či registraci voličů ale sofistikované způsoby ovlivňování provázely dle pozorovatelů nedělní volby do 450členné Verchovné rady, ukrajinského jednokomorového parlamentu. Upozorňují na to mise OBSE, protikorupčních organizací i Rady Evropy. Kromě etablovaných stran se například voleb účastnila i tzv. technické uskupení — narychlo založená sdružení s chytlavými, obvykle protestními hesly, která tříštila elektorát vládních kritiků. V jednomandátových obvodech byli nasazeni též „techničtí“ kandidáti — účelově vybraní lidé, již měli mást voliče svými jmény, podobnými či stejnými jako u nominantů opozice.
Mise OBSE i zahraniční novináři si všimli též nezvyklých výdajů dalších, většinou provládních kandidátů, kteří nechali před volbami postavit desítky hřišť, vybavit školy či opravit silnice z vlastní kapsy. Často se přitom jednalo o průměrně placené státní zaměstnance — učitele, úředníky nebo obvodní lékaře.
Klasické techniky manipulace jako zastrašování, volba zaměstnanců na zaměstnavatelův příkaz či kupování hlasů se objevily rovněž. Podle německé pozorovatelky Violy von Carmon se v Doněcké oblasti platilo za hlas 100 až 500 eur. V jednom z kyjevských obvodů zase onemocněly náhle stovky lidí, jež si pak vyžádaly možnost hlasování z domova.
Podle evidence webu Internews.ua však došlo tento rok k přečinům v celkem 1654 případech, což je například v porovnání s loňskými volbami v Rusku málo. Zástupci opozičních stran mohly zasednout ve volebních komisích. Státní televize poskytla relativně slušných prostor jejich názorům. Na regulérnost dění v hlasovacích místnostech pak dohlížely webové kamery.
Jak ukrajinští občanští, tak zahraniční pozorovatelé přesto nešetří kritikou.
„Ukrajina si zaslouží lepší volby, než byly tyto,“ řekl agenturám Andreas Gross, vedoucí týmu pozorovatelů Rady Evropy.
„S ohledem na zneužívání moci a značnou roli financí v těchto volbách se zdá, že se Ukrajina obrátila na cestě k demokracii vzad,“ uvedla Walburga Habsburková-Douglasová, jež vedla delegaci OBSE.
Podle ukrajinského aktivisty a občasného dopisovatele DR Nikolaje Širjájeva nelze nicméně označit letošní volby za „prostě nedemokratické“. Fakt je prý, že zvláště na východě země dostala řada politiků, kteří kandidovali jako nestraníci, peníze na kampaň od oligarchů nebo z oblastních rozpočtů. Podle Širjájeva teď budou hájit především jejich zájmy, což za současné politické konstelace znamená faktickou podporu dosavadní vlády. I tak je ale prý vliv velkých podnikatelských skupin a klanů na volební výsledek srovnatelný, ne-li nižší, než třeba při nedávných volbách v Gruzii.
„Viděno v regionálním kontextu, byly i tento rok volby na Ukrajině demokratičtější něž všechny ostatní volby, které proběhly v posledních letech v bývalých sovětských republikách, s výjimkou Pobaltí,“ uvedl Širjájev pro Deník Referendum.
Systém a výsledky
Koalice Strany regionů a Komunistické strany Ukrajiny, jež vládne v zemi od roku 2010, změnila minulý rok volební systém. Ukrajinci tak letos poprvé od roku 2002 vybírali ne celý, ale jen polovinu parlamentu ze stranických kandidátek. Druhá polovina — tj. 225 poslanců — byla volena většinovým systémem z jednomandátových obvodů.
Kvůli novému způsobu nebyly ani do čtvrtečního odpoledne sečteny všechny hlasy. Podíl těch, jež sečteny byly — 99,6 procenta — ovšem již umožňuje konstatovat výsledek.
Obě dvě hlavní strany dosavadní koalice podle nynějších čísel posílily a budou Ukrajině vládnout dál. Strana regionů, jíž letos do voleb nevedl prezident Viktor Janukovyč, ale premiér Mykola Azarov, získala 187 poslanců. Komunisté vedení Petrem Symoněnkem odbrželi 32 mandátů. Vládní koalici opírající se o těchto 219 poslanců přitom dle téměř všech předpovědí podpoří většina ze 44 zákonodárců nestraníků, kteří uspěli díky většinovému systému. Vláda tak bude mít prostou sněmovní většinu (více než 225 hlasů), nejspíš však nikoliv většinu ústavní (více než 301 hlasů).
Opozice se bude s již téměř stoprocentní jistotou skládat ze 102 poslanců Všeukrajinského svazu „Baťkivščyna“ vězněné expremiérky Julie Tymošenkové, 40 poslanců liberální Ukrajinské demokratické aliance pro reformy — UDARud, jíž vede proslulý boxer Vitalij Kličko, a 38 poslanců národoveckého Všeukrajinského svazu „Svoboda“. Tomu předsedá Oleh Ťahnybok.
Ve srovnání s poledními volbami ztratily — procentuálně vzato — podporu jak Strana regionů (asi 4,3 procenta), tak Baťkivščyna (5,2 procenta). Regionálové si ale vylepšili bilanci při většinové části hlasování, a tak v konečném součtu o 12 poslanců posílili; Baťkivščyna naopak 54 poslanců ztratila. Lepší výsledek se podařilo dosáhnout komunistům (nárůst podpory o 8 procent, + 5 mandátů) a zejména národovcům (nárůst o 9,7 procenta, + 38 mandátů). UDAR vznikl z dříve existujícího hnutí Sebeobrana, formálně je ale zcela novou stranou, a tak si připisuje jen čistý zisk.
Parlament naopak opouští po letošních volbách Naše Ukrajina oranžového exprezidenta Viktora Juščenka. Uskupení získalo pouhé jedno procento hlasů oproti minulým třinácti. Namísto 72 poslanců tak nebude mít žádného.
Naprosto propadla také centristická Lidové strana, jež dříve tvořila páteř Bloku Volodymyra Lytvyna. Lidovci měli ve starém parlamentu 18 poslanců; nyní budou mít pouze dva, a to jen díky většinové části volby. Tři poslance z jednomandátových obvodů získala dále nová strana Sjednocený střed pod vedením Viktora Balohy. Po jednom poslanci pak budou mít ještě Radikální strana Oleha Ljaška (jež je společně s neúspěšným uskupením Ukrajino — Vpřed! Natalie Korolevské vnímána jako účelová „technická“ strana) a uskupení Jednota, které reprezentuje Rusy žijící na Krymu.
Volební účast dosáhla tento rok 58 procent, což je o čtyři procenta méně než minule. Pozorovatelé však vnímali letošní kampaň jako podstatně méně intenzivní, vášnivou a prostou někdejšího nasazení mnoha aktivistů a dobrovolníků.
Další zajímavosti
Přibližně stejnou měrou jako uvedené techniky ovlivňování voleb zaujal zpravodaje i úspěch strany Svoboda. Uskupení Oleha Ťahnyboka se totiž prezentovalo nejen nezvykle radikálními sliby typu zákona, který by trestal „ukrajinofóbii“ i používání komunistických symbolů, zákazu adopcí ukrajinských dětí etnickými ne-Ukrajinci, zrušení DPH či zestátnění zemědělské půdy a jejího přerozdělení ukrajinským sedlákům, ale i rasistickou rétorikou a antisemickými odkazy. Svoboda přitom současně požaduje důslednou orientaci na Západ (nikoliv ale explicitně EU) a co nejrychlejší vstup země do NATO.
Znalci si vzestup národovců vysvětlují sociálními těžkostmi značné části populace, znechucením tradičními politickými proudy a poptávkou po jednoduchých řešeních. Podle dosavadních politologických analýz byly až dvě třetiny hlasů, jež Svoboda dostala, hlasy protestní. Před volbami se přitom předpokládalo, že podporu této části elektorátu získá především Kličkův UDAR. Strana proslulého boxera i šampión sám ovšem vystupovali nečekaně věcně až kompromisně. Část jejich potenciálních příznivců se tak přiklonila k radikálnější alternativě.
Menší roli než se původně předpokládalo sehrál ve volbách i případ Julie Tymošenkové. Expremiéra přednesla z vězení několik emotivních apelů, ty ale k žádné rozsáhlejší občanské nebo protestní mobilizaci nevedly. Na zprávy o průběhu voleb přitom Tymošenková reagovala další důslednou kritikou. Krátce po oznámení prvních směrodatných výsledků a oficiální reakce pozorovatelů se navíc rozhodla vyhlásit hladovku, kterou protestuje proti volebním podvodům.
Z dalších zajímavostí připomínají zpravodajové například posun v politice Azarovovy vlády, k němuž došlo v posledních měsících. Strana regionů se v předvolebním období zřekla plánů na zvýšení věku odchodu do penze i zvýšení některých daní. Podařilo se také připravit velký jazykový zákon, který zrovnoprávňuje ukrajinštinu s ruštinou v úředním styku ve východních regionech, což byla po léta zcela neprosaditelná věc.
Znalce pak zaujal až neočekávaně rezervovaný postoj Ruska, resp. prezidenta Putina. Viktor Janukovyč odletěl krátce před volbami do Moskvy, kde chtěl vyjednat snížení cen dodávaného plynu; ruský protějšek ho ale odmítl s tím, že všechna jednání je nutné vést až po volbách.
Podle převažujícího znaleckého výkladu tato epizoda jen potvrzuje, že ono sbližování Ruska a Ukrajiny pod Janukovyčovým vedením je spíše povrchním dojmem než skutečností. Ruská vláda se snaží dlouhodobě přimět Ukrajinu ke vstupu do celní unie s Ruskou federací, Běloruskem a případně dalšími postsovětskými státy. Znalci uvádějí, že v případě vstupu by cena plynu pro Ukrajinu poklesla až na polovinu. Příslušné úrovni hospodářské spolupráce se ale soustavně brání část východoukrajinských průmyslových klanů, pro něž je výhodnější sbližování s ekonomikami EU.
Další informace:
Kyiv Post Preliminary results of the vote count (CONSTANTLY UPDATED)
Kyiv Post Election 2012 blog: A map of political preferences released
Kyiv Post Largest Ukrainian election watchdog calls parliamentary election ‘regression’
RFE/RL Ukraine Ruling Party Retains Lead; Opposition Calls For Boycott
RFE/RL Live Blog: Parliamentary Elections In Ukraine
RFE/RL Seat By Seat, Ukraine's Yanukovych Seeks His Parliamentary Majority
RT Ukrainians vote in elections: Coalitions on the horizon
RT Ukrainian Jews prepare ‘blacklist of anti-Semites’